Jelena Jurjevna Gagarinová
Jelena Jurjevna Gagarinová | |
---|---|
Jelena Gagarinová, 2014 | |
Narození | 17. dubna 1959 (65 let) Zapoljarnyj, Murmanská oblast, RSFSR, SSSR |
Bydliště | Moskva |
Občanství | Sovětský svaz, od 1991 Rusko |
Alma mater | Historická fakulta Moskevské státní univerzity |
Povolání | historik umění, generální ředitelka muzea „Moskevský Kreml“ (od 2001) |
Zaměstnavatel | Státní historicko-kulturní muzeum-rezervace „Moskevský Kreml“ |
Titul | Kandidát věd |
Ocenění | Řád družby (2010), Zasloužilý pracovník kultury Ruské federace (2004), Řád zásluh o Italskou republiku (2012), Řád čestné legie (2015), a další |
Děti | Jekatěrina Karavajevová |
Rodiče | Jurij Gagarin a Valentina Gagarinová |
Příbuzní | Galina Gagarinová (sestra) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jelena Jurjevna Gagarinová (rusky Елена Юрьевна Гагарина; * 17. dubna 1959 Zapoljarnyj) je od roku 2001 generální ředitelka muzea „Moskevský Kreml“. Je dcerou Jurije Gagarina, prvního kosmonauta světa.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jelena Jurjevna Gagarinová je starší dcera Jurije Gagarina a Valentiny Gagarinové. Narodila se v době služby svého otce u námořního letectva v Luostari-Novoje u Murmanska. Poté, co byl Gagarin vybrán mezi kosmonauty, přestěhovala se na jaře 1960 rodina do Moskvy, v létě téhož roku do Hvězdného městečka. Zde žili i po Gagarinově smrti (1968).
Roku 1981 absolvovala Historickou fakultu Moskevské státní univerzity, obor dějiny umění a začala pracovat v Puškinově státním muzeu výtvarného umění. Od dubna 2001 je generální ředitelkou muzea „Moskevský Kreml“ (plný název Státní historicko-kulturní muzeum-rezervace „Moskevský Kreml“, rusky Государственный историко-культурный музей-заповедник „Московский Кремль“).[1]
V březnu 2005 byla ruskou vládou jmenována členem Komise Ruské federace pro záležitosti UNESCO,[2] v srpnu 2009 byla ve funkci potvrzena.[3]
Je kandidátkou věd a čestnou členkou Ruské akademie umění.[4]
Řády a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Řád družby (29. prosince 2010) – za zásluhy v rozvoji národní kultury a umění, mnohaletou plodnou činnost[5]
- Zasloužilý pracovník kultury Ruské federace (4. března 2004) – za zásluhy v oblasti kultury a mnohaletou plodnou práci[6]
- Cena „Zlatý most“ (italská, 2010) – za přínos k rozvoji italsko-ruských vztahů[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Гагарина, Елена Юрьевна na ruské Wikipedii.
- ↑ Правительство РФ. Распоряжение Правительства Российской Федерации от 12 апреля 2001 года № 498-р «О генеральном директоре Государственный историко-культурный музей-заповедник „Московский Кремль“» [online]. Moskva: Библиотека копий официальных публикаций правовых актов, 2001-04-12 [cit. 2011-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (rusky)
- ↑ Nařízení vlády Ruské federace z 16. března 2005 č. 283-р Archivováno 20. 9. 2011 na Wayback Machine. (rusky)
- ↑ Nařízení vlády Ruské federace z 28. srpna 2009 č. 1242-р Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. (rusky)
- ↑ Členové Ruské akademie umění Archivováno 28. 1. 2012 na Wayback Machine. (rusky)
- ↑ Výnos prezidenta Ruské federace z 29. prosince 2010 č. 1637 „O vyznamenání státními vyznamenáními Ruské federace“ Archivováno 14. 1. 2011 na Wayback Machine. (rusky)
- ↑ Výnos prezidenta Ruské federace ze 4. března 2004 č. 298 „O vyznamenání státními vyznamenáními Ruské federace“[nedostupný zdroj] (rusky)
- ↑ Ruským reprezentantům kultury a podnikaní udělili „Zlatý most“. rus.ruvr.ru [online]. [cit. 2011-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-22.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelena Jurjevna Gagarinová na Wikimedia Commons
- КАБАНОВА, Ольга. Каково быть дочерью Гагарина. Интервью. [online]. Известия, 2004-03-03 [cit. 2011-05-19]. Interview pro list Izvestija. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. (rusky)
- СМОЛЕВ, Дмитрий. Директор Музеев Кремля Елена Гагарина: "Скоро можно будет подняться на колокольню Ивана Великого" [online]. Известия, 2007-04-05 [cit. 2011-05-19]. Interview pro list Izvestija. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. (rusky)