Jelení jazyk celolistý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jelení jazyk)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJelení jazyk celolistý
alternativní popis obrázku chybí
Jelení jazyk celolistý
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Monilophyta)
Třída kapradiny (Polypodiopsida)
Řád osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď sleziníkovité (Aspleniaceae)
Rod jelení jazyk (Asplenium)
Binomické jméno
Asplenium scolopendrium
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jelení jazyk celolistý

Jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium, syn. Phyllitis scolopendrium) je menší druh kapradin z čeledi sleziníkovité (Aspleniaceae), který je někdy vyčleňován jako rod Phyllitis ze širšího rodu sleziník (Asplenium).[1] Jedná se o vzácný druh kapradin, které se na našem území vyskytují efemérně pouze v oblasti Moravského krasu a moravských Karpat. Kvůli svému kritickému ohrožení je řazen na Červený seznam ohrožených druhů společně s asi 1 500 dalšími druhy cévnatých rostlin rostoucích v Česku.

Dříve byla používána jako léčivka pro obsah tříslovin a slizů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Oddenek je vystoupavý až přímý se svazčitými černohnědými kořeny. Vrchol oddenku společně s řapíky a mladými listy jsou hustě pokryty tmavě rezavými plevinami. Listy jsou celistvé a celokrajné, jimiž probíhají od středního žebra téměř pravoúhle odstávající žilky. Dosahují délky 15-60 cm, šířka listů je až 8 cm. Čepel je eliptická, listová báze má srdčitý případně srdčitě ouškatý tvar, na vrcholu je zašpičatělá. Typické je zvlnění čepele na okrajích.

Výtrusnicové kupky se tvoří v červenci až listopadu[2], jsou čárkovité, přiléhají na jednotlivé žilky. Jsou rezavě hnědé a nestejně dlouhé, často se vyskytují střídavě delší a kratší. Ostěry jsou bočně přirostlé podél kupek, jež tak kryjí shora i zdola. Výtrusy jsou na povrchu nepravidelně zbrázděné či hrbolaté.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Jelení jazyk celolistý

Převážně zastíněné vlhké skály nebo vlhké listnaté lesy na sutích. Roste zejména na vápenci, na půdách rendzinového typu s bohatým obsahem humusu, ale také na nevápenných, živinami bohatších horninách. Zřídka se vyskytuje i na pískovci. Druhotně se s ním můžeme setkat na vlhkém zdivu a ve starých otevřených studnách. Jedná se o výrazně stínomilnou kapradinu s vysokými nároky na vzdušnou vlhkost.

Pěstuje se pro ozdobu ve stinných polohách.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Evropa- zejména západní a jižní, dále střední, v severní oblasti spíše ojediněle (Norsko, j. Švédsko), severní Afrika, Malá a střední Asie, severní Amerika. V České republice pouze vzácně na území Moravy- oblast Moravského krasu a moravských Karpat.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Okrasná rostlina, trvalka, do výsadeb s kyselou humózní půdou, nejčastěji používána jako skalnička.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Při pěstování preferuje stanoviště v polostínu nebo ve stínu na kyselém humózním substrátu s dostatečnou vlhkostí. Množení dělením nebo výtrusy.[3] Byl také pěstován jako léčivka pro obsah tříslovin a slizů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MURAKAMI, Noriaki, Satoru Nogami, Mikio Watanabe, Kunio Iwatsuki Phylogeny of Aspleniaceae Inferred from rbcL Nucleotide Sequences. American Fern Journal. 1999-12, roč. 89, čís. 4, s. 232-243. Dostupné online [cit. 2010-03-24]. ISSN 00028444.  
  2. kvetenacr.cz
  3. Jelení jazyk | Phyllitis: pěstování [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slavík B., Štěpánková J. a kolektiv: Květena ČR 7, Nakladatelství Academia, Praha 2005, ISBN 80-200-1161-7, str. 249 - 250
  • Kubát K. a kolektiv: Klíč ke květeně České republiky, Nakladatelství Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0836-5, str. 86

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]