Přeskočit na obsah

Jaroslav Záruba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Záruba
Narození26. dubna 1907
Třeboň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. května 1945 (ve věku 38 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Vojenská kariéra
Hodnostmajor (in memoriam)
Doba služby1928–1945
SloužilČeskoslovenská armáda (1928–1939)
Vládní vojsko (1939–1945)
JednotkaPěší pluk 22
Cyklistický prapor 1
Pěší pluk 21
Velelobrana čs. rozhlasu
Válkydruhá světová válka
BitvyPražské povstání
Boj o Český rozhlas
VyznamenáníKříž obrany státu ministra obrany České republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Hrob Jaroslava Záruby na hřbitově u sv. Alžběty v Třeboni

Major Jaroslav Záruba (26. dubna 1907 Třeboň,[1] Rakousko-Uhersko10. května 1945 Praha) byl československý vojenský velitel a účastník protinacistického odboje, který padl za pražského povstání při obraně čs. rozhlasu. Je čestný občan města Třeboně.[2]

Jaroslav Záruba se narodil 26. dubna 1907Třeboni do rodiny stavitele. Po složení maturity na gymnáziu vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Jako čerstvý absolvent práv roku 1928 nastoupil vojenskou službu a v armádě zůstal po celý zbytek života. Vystudoval Školu pro důstojníky pěchoty v záloze a Vojenskou akademii v Hranicích. Poté se stal velitelem na úrovni čety, od roku 1931 v rámci pěšího pluku 22, od roku 1933 cyklistického praporu 1 a později pěšího pluku 21.[3]

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Německá okupace Čech, Moravy a Slezska znamenala propuštění Jaroslava Záruby z armády a jeho převelení do vládního vojska, kde sloužil u praporu 1. Roku 1943 dosáhl hodnosti hejtmana I. třídy (ekvivalent štábního kapitána). Zároveň se však v rámci skupiny Jana Purkrábka zapojil do protinacistického odboje.[3]

Obrana rozhlasu

[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. května 1945 se zapojil do pražského povstání. Účastnil se obsazení strategické budovy československého rozhlasu na Vinohradech a stal se velitelem její obrany proti německé přesile. Mimo jiné řídil výstavbu barikád v přilehlých ulicích.

Dne 7. května 1945 se situace obránců stávala kritickou, docházela jim munice a velmi je ohrožovala především skupina více než 100 příslušníků SS v ulici Na Smetance. Obránci se odhodlali k zoufalému kroku. Povstalečtí velitelé Jaroslav Záruba a Václav Kopecký, se vydali s Němci vyjednávat v doprovodu britských vojáků Thomase Vokese a Williama Greiga, kteří se k obráncům rozhlasu připojili po útěku ze zajateckého tábora. Díky Britům, předstírajícím, že jednají ve jménu krále, se skutečně podařilo dosáhnout kapitulace německého oddílu.[4]

Obráncům se znatelně ulevilo, boje však pokračovaly i nadále. Dne 8. května tak Jaroslava Zárubu smrtelně zranily střepiny letecké pumy (dle jiných autorů se naopak jednalo o střepiny z minometu.[5]).[3] Velení po něm převzal major Antonín Rakouš a štábní kapitán v záloze Václav Kopecký.[5] Zemřel o několik dní později. Nejprve byl pochován na Olšanských hřbitovech, později byly jeho ostatky přemístěny do rodinné hrobky v Třeboni.[3]

Připomínky

[editovat | editovat zdroj]

Jaroslava Zárubu připomíná pamětní deska na budově rozhlasu.[6] Jiná deska je na budově gymnázia, kde studoval.[3] Jeho jméno je uvedeno také na pomníku Obětem 2. světové války v Praze na Hradčanech.[7]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Třeboň
  2. BLAŽEK, František. Čestní občané města Třeboně. Třeboňský svět. Roč. 1995, čís. 3(9), s. 12. 
  3. a b c d e Ivo Pejčoch. Obránce rozhlasu zabila bomba. Lidové noviny. 2016, roč. XXIX, s. 20. 
  4. Martin Ocknecht. Britové u rozhlasu [online]. Český rozhlas [cit. 2016-04-28]. Dostupné online. 
  5. a b Iva-Hedvika Zýková. Jaroslav Záruba - Obětavý velitel obrany rozhlasu [online]. Český rozhlas [cit. 2016-04-28]. Dostupné online. 
  6. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2016-04-28]. Dostupné online. 
  7. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2016-04-28]. Dostupné online. 
  8. Kříž obrany státu ministra obrany České republiky [online]. Ministerstvo obrany [cit. 2016-04-28]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOS, Vladimír. Major Jaroslav Záruba: příběh třeboňského vlastence. 1. vyd. Jindřichův Hradec: Epika, 2018. 123 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]