Jaroslav Věšín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Věšín
Jaroslav Věšín kresba od Jana Vilímka
Narození 23. května 1859
Vraný
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. května 1915 (ve věku 55 let)
Sofie
BulharskoBulharsko Bulharsko
Alma mater Akademie výtvarných umění
Povolání malíř, důstojník a umělec
Podpis Jaroslav Věšín - signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Věšín, také Jaroslav Friedrich Julius Věšín (23. května 1859, Vraný - 9. května 1915, Sofie) byl český malíř, profesor a zakladatel malířské školy v Sofii.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Věšín studoval v letech 1876-1881 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Lhoty a Jana Swertse a od roku na malířské akademii v Mnichově (Akademie der bildenden Künste München) u prof. Carla Theodora von Piloty a Józefa Brandta.

Roku 1884 odešel na Slovensko a své obrazy představil na soukromé výstavě v Turčianském sv. Martině (1887). Roku 1889 se vrátil do Mnichova, v roce 1891 se zúčastnil Jubilejní zemské výstavy v Praze.

V roce 1897 byl zakladatelem malířské školy v Sofii a byl zde jmenován profesorem. Ze Sofie obesílal výstavy v Praze (galerie Ruch), v Mnichově (Galerie Moderner Meister), ale také v St. Louis v USA. Publikoval v časopise Zlatá Praha. Byl zpravodajem generálního štábu a dvorním malířem knížete Ferdinanda I., předsedou Sdružení jihoslovanských umělců, členem Krasoumné jednoty v Praze a Jednoty umělců výtvarných. Během života obdržel četná vyznamenání, řády a diplomy. Věšínovu podobiznu namaloval Lev Lerch.

Věšínovy obrazy jsou oceňovány i sto let po jeho smrti. Obraz Koulovačka (1892) dosáhl na aukci v Praze hodnotu 700 000,- Kč.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Věšínova díla náleží slohově do realistické malby generace 80. let, kdy se probudil zájem o venkovský lid a národopisné žánry. Po návratu z Mnichova vystavil v Praze cyklus obrazů ze Slovácka (Slovácká svatba). Námětem jeho obrazů je obvykle konkrétní děj - svatby, hony na divokou zvěř[2] (Snídaně v bažantnici v Průhonicích, 1890, Výsledek honby, 1890, Arcivévoda František Ferdinand na honbě, 1891), apod. Často se věnoval malbě koní (Koňský trh v Sofii, 1899, Vyjížďka na saních[3]). V Bulharsku zachytil každodenní život bulharského venkova, etnografické motivy, vojenské výjevy, scény z 1. balkánské války, cvičení bulharské armády a ruské slavnosti na Šipce (1902). Jeho obrazy jsou v národní galerii v Sofii a ve vojenském historickém muzeu v Sofii. Obraz Útok na bodáky z roku 1912 je vystaven v erbovní hale na úřadě prezidenta.

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie výtvarného umění v Ostravě[4]
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • Galerie moderního umění v Hradci králové
  • Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
  • Památník národního písemnictví

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J. Věšín, Koulovačka
  2. J. Věšín, Před honem, 1913
  3. J. Věšín, Vyjížďka na saních
  4. J. Věšín, Trh na koně v Sofii

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Malíři rusko-turecké osvobozenecké války 1877 a 1878, Výtvarná kultura, 4, 1978, s. 61-62
  • Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968 (s. 185)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]