Přeskočit na obsah

Jaroslav Rouček (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Rouček
Jaroslav Rouček
Jaroslav Rouček
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1918
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Stranická příslušnost
Členstvírealistická strana
čs. soc. dem.
KSČ
Neodvislá str. kom.
čs. soc. dem.

Narození18. května 1874
Otvovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. února 1948 (ve věku 73 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik, spisovatel, novinář a katolický kněz
Náboženstvíkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Rouček (18. května 1874 Otvovice[1][2]25. února 1948 Brno[2]) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za Komunistickou stranu Československa a nakonec za Neodvislou stranu komunistickou v Československu.

Původně byl katolickým knězem. Již před první světovou válkou kněžské povolání opustil a vystoupil z církve.[3] Podle jiného zdroje byl roku 1906 suspendován a pak vyloučen z církve pro odpadlictví.[4] Oženil se svou kuchařkou.[5] Byl členem Masarykovy realistické strany a redigoval pokrokový tisk,[5] následně se stal funkcionářem sociální demokracie. Patřil mezi populární levicové politiky a zdatné řečníky na Brněnsku. Využíval své vysokoškolské vzdělání. Po vzniku republiky se přidal k marxistické levici v rámci strany.[3]

Ve volbách v roce 1913 byl ve IV. kurii zvolen poslancem Moravského zemského sněmu. V letech 19181920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.[6] V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[7] Zvolen byl za sociální demokraty, v průběhu volebního období přešel do nově vzniklé Komunistické strany Československa. V roce 1925 odešel od komunistů do nového poslaneckého klubu Neodvislé strany komunistické v Československu, která vznikla okolo Josefa Bubníka.[8]

Podle údajů k roku 1920 byl profesí redaktorem v Brně.[9] Původně se angažoval v katolické moderně. Ve 20. letech působil jako šéfredaktor listu Rovnost. Když vrcholila kauza okolo Josefa Bubníka (bubnikáda), napsal na jeho podporu takzvané Brněnské memorandum, které zaslal i Kominterně. Požadoval v něm uvolnění vazeb KSČ na moskevské vedení komunistického hnutí. Pak byl spolu s Bubníkem a dalšími politiky vyloučen z KSČ.[10]

Vrátil se pak do sociální demokracie. Ze strany byl ale vyloučen na podzim roku 1937.[11] Koncem roku 1937 pak odešel z Moravskoslezského zemského zastupitelstva.[12][13] Šlo o důsledek vnitřních sporů sociálních demokratů na Brněnsku.[14] V červnu 1938 spekuloval lidovecký tisk o jeho vstupu do agrární strany, jelikož se v agrárním listu Svoboda objevil Roučkův úvodník o Františku Staňkovi.[5]

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kováry
  2. a b Archivovaná kopie. svk7.svkkl.cz [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  3. a b DŘÍMAL, Jaroslav. Brno v minulosti a dnes: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, Svazek 17. [s.l.]: Krajské nakladatelství, 2003. Dostupné online. S. 450. 
  4. Přednáška bývalého faráře Jaroslava Roučka [online]. koprivnice.cz [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. 
  5. a b c Z rudého - zelený?. Venkovské noviny. 1938-06-28, roč. 10, čís. 27, s. 2. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. 
  7. Jaroslav Rouček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  9. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  10. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 729. 
  11. Podřipský kraj, 31. 3. 1938, s. 132.
  12. Našinec, 18. 12. 1937, s. 2.
  13. Národní listy, 16. 12. 1937, s. 2.
  14. Národní listy, 30. 9. 1937, s. 3.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]