Jaromír Čermák

Jaromír Čermák
	Jaromír Čermák za I. světové války
Narození	10. dubna 1888; Čáslav; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. března 1975 (ve věku 86 let); Čáslav; Československo
Povolání	sochař
Rodiče	Kliment Čermák
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Čermák (10. dubna 1888 Čáslav^[1] – 9. března 1975 Čáslav) byl český akademický sochař.

Život

Jeho otcem byl archeolog a muzejník Kliment Čermák. Jaromír Čermák absolvoval v letech 1903-1907 odbornou sochařskou školu v Hořicích a poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval v roce 1910. Byl žákem prof. J. V. Myslbeka a J. Štursy. Po absolvování pražské akademie získal stipendium, které mu umožnilo delší pobyty v Mnichově, Florencii a Římě. Zde studoval antické sochy, zhotovoval jejich kopie a věnoval se restaurování.

Po vypuknutí první světové války byl odvelen do Maďarska a Itálie, ale bojů se nezúčastnil a věnoval se tvorbě sochařských portrétů. Později byl odeslán evidovat válečné hroby roztroušené v okolí Medzilaborců. Po válce se vrátil do Čáslavi, kde získal menší zakázky a působil jako pedagog. Později složil profesorské zkoušky a přijal místo učitele výtvarné výchovy v Mukačevě na tehdejší Podkarpatské Rusi. Po návratu působil jako profesor ruského gymnázia v Moravské Třebové a také ve Znojmě.

Po druhé světové válce byl v letech 1947-1950 vedoucím horské chaty Hromovka pod Špindlerovým Mlýnem. Pak se již jako důchodce vrátil do Čáslavi, věnoval se sochařství a zároveň působil jako zpravodaj Státní památkové péče. Letní měsíce trávil ve své chatě "Na krásné vyhlídce" u Sečské přehrady, či později v nedaleké chatě svého bratra Jiřího.

Dílo

V posledním ročníku studia na Akademii zvětšoval pro Josefa Václava Myslbeka sochu sv. Anežky pro pomník sv. Václava a pomník K. H. Máchy. Jeho socha “Touha po mateřství” v nadživotní velikosti uspěla v sochařské soutěži a byla vystavena v Rudolfinu. Roku 1915 vytvořil kamenné sochy svatého Vojtěcha, Václava a Ludmily v životní velikosti pro chrám svatého Petra a Pavla v Mělníku.^[2] Po válce působil v Čáslavi, kde byl autorem řady pamětních desek. Za svého působení na Podkarpatské Rusi vytvořil reliéf Jana Amose Komenského pro Užhorod.

Sochařské realizace

Touha po mateřství, první místo v soutěži, vystaveno v Rudolfinu
1915 sochy sv. Vojtěcha, Václava a Ludmily, pískovec, Proboštský chrám sv. Petra a Pavla - Mělník^[3]
Pamětní deska Jaroslava Haška na jeho domku č. 185 v Lipnici nad Sázavou
Pamětní deska Matěje Mendla, Hradní muzeum, Lipnice nad Sázavou
Pamětní deska Jana Vlka, Znojmo
Pamětní deska Ladislava Quise, Čáslav
Pamětní deska Rudolfa Těsnohlídka, Čáslav
Pamětní deska Jiřího Mahena, Čáslav
Pamětní deska Klimenta Čermáka na jeho rodném domě čp. 124, Čáslav
busta Klimenta Čermáka, čáslavská radnice, hřbitov^[4]
socha Husity pro pamětní síň Jana Žižky, Čáslav
sochy pro důstojnickou jídelnu na Pražském hradě

Pamětní deska Ladislava Quise, Čáslav
Pamětní deska Klimenta Čermáka, Čáslav
Pamětní deska Rudolfa Těsnohlídka, Čáslav
Pamětní deska Jiřího Mahena, Čáslav
Fasáda Fakulty chemie Užhorodské univerzity s Čermákovým reliéfem J.A. Komenského

Bibliografie

Vzpomínky na válečná léta (Napsal a obrázky nakreslil v roce 1931 Jaromír Čermák)
Kreslení iniciálek na školách středních a měšťanských, 1936, nákladem vlastním, Čáslav, 38 stran
Údolní přehrada u Seče na Chrudimce, 1936, nákladem vlastním, Čáslav, 12 stran
Jaromír Čermák: U sochaře, 46 s., Čáslav 1938
Má učitelská pouť. (Napsal a obrázky nakreslil Jaromír Čermák) Tisk grafické závody V. Čepka v Čáslavi.
J. V. Myslbek a jeho škola roku 1907 až 1910, 1942, nákladem vlastním, Čáslav, 20 stran
U jezera sečského, 1945, nákladem vlastním, Čáslav, 24 stran
Čáslav v utrpení a boji, 1945, nákladem vlastním, Čáslav, 24 stran
Letní osada u jezera sečského, 1970, TJ Slavoj, Čáslav, 5 stran

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Z čáslavské kroniky: Slavné odhalení pamětní desky Ladislavu Quisovi od Jaromíra Čermáka
↑ socha sv. Ludmily, Jaromír Čermák, 1915
↑ Lucie Šebelová, 2016, s. 86

Literatura

Lucie Šebelová, Muzejní spolky ve středovýchodních Čechách a jejich osudy v 19. a 20. století, diplomová práce, PedF UK Praha 2016
Lipský, Akademický sochař Jaromír Čermák, Čáslav, 1965. 12 s., 4 obr. na tb. strojopis

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Čermák na Wikimedia Commons
Seznam děl v souborné knižním katalogu ČR jejichž autorem je Jaromír Čermák
120 let od narození akademického sochaře Jaromíra Čermáka
Jaromír Čermák v informačním systému abART

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Z čáslavské kroniky: Slavné odhalení pamětní desky Ladislavu Quisovi od Jaromíra Čermáka

[3] socha sv. Ludmily, Jaromír Čermák, 1915

[4] Lucie Šebelová, 2016, s. 86

[1]

[2]

[3]

[4]