Jaromír Kuča

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Jaromír Kuča

Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1992 – 1992

Místopředseda ČSSD
Ve funkci:
1992 – 1992

Starosta Orlové
Ve funkci:
2013 – 2014
Předchůdce Jiří Michalík
Nástupce Tomáš Kuča
Stranická příslušnost
Členství ČSSD

Narození 18. prosince 1946
Orlová
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Děti Tomáš Kuča
Alma mater Univerzita Palackého
Profese politik a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaromír Kuča (* 18. prosince 1946[1] Orlová[2]) je český novinář, pedagog a politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění, v 90. letech místopředseda ČSSD, v letech 2013–2014 starosta Orlové.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Orlové.[3] V letech 1963–1970 vystudoval český jazyk a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Během pražského jara v letech 1968–1969 podílel na činnosti Svazu vysokoškolského studentstva. V roce 1969 byl zástupcem šéfredaktora periodika Studentské listy. V období let 1969–1970 působil ve Svazu českých spisovatelů, v letech 1970–1971 byl učitelem základní školy v Orlové. Od roku 1971 do roku 1973 pracoval v redakci Ostravského večerníku. V letech 1973–1975 byl dělníkem v podniku Korona Karviná, potom v období let 1975–1979 montážním dělníkem a od roku 1979 do roku 1990 technologem v podniku Závody průmyslové automatizace Praha. Později se vrátil k pedagogické činnosti. V letech 1990–1991 působil coby učitel na gymnáziu v Orlové. V roce 1991 získal titul doktora filozofie na Univerzitě Palackého.[2]

Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Od roku 1990 byl členem ČSSD.[2] Ve volbách roku 1992 byl za ČSSD zvolen do Sněmovny lidu (volební obvod Severomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][4]

V roce 1993 byl na sjezdu ČSSD zvolen jedním z místopředsedů strany. Podílel se na formulaci politického programu strany.[5][6] Podle jiného zdroje byl místopředsedou strany od roku 1991 do roku 1995.[2] Z vrcholné politiky musel odejít v roce 1996 poté, co v opilosti způsobil havárii a ujel, aniž by zraněné řidičce poskytl pomoc. V říjnu 1996 byl odsouzen k jednomu roku odnětí svobody s podmíněným odkladem a k zákazu řízení motorových vozidel na tři roky. Zůstal ale aktivní v strukturách ČSSD. V roce 2000 se uvádí jako asistent předsedy ČSSD Miloše Zemana a zároveň poradce generálního ředitele Českých drah. Kučův syn navíc tehdy pracoval pro ostravskou firmu Tchas, která získávala stavební zakázky mimo jiné od Českých drah. Souběh funkci poradce polostátního podniku a asistenta předsedy vlády kritizovala média i generální inspektorka Českých drah Květoslava Kořínková. Vládě Miloše Zemana doporučil Kuča podpis kontraktu s izraelskou firmou Housing and Construction na výstavbu dálnice D47, přičemž tato smlouva musela být po několika letech zrušena.[7][8][9][10] Poslaneckým asistentem Miloše Zemana pro severní Moravu byl od roku 1996 do roku 2002. V letech 2002–2004 byl členem Státního fondu dopravní infrastruktury.[2] Ve straně se angažoval i později. V roce 2005 je uváděn jako předseda MO ČSSD Orlová-Lutyně. Působil rovněž ve vedení Českých drah v Moravskoslezském kraji.[11]

Aktivní je také v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen za ČSSD do zastupitelstva Orlové. Opětovně byl do zastupitelstva zvolen v komunálních volbách roku 2006 a komunálních volbách roku 2010. Profesně se uvádí jako systémový specialista ČD.[12] V roce 2013 došlo k odvolání orlovského starosty MUDr. Jiřího Michalíka, na jeho místo byl dosazen právě Jaromír Kuča.[13] Ve funkci setrval jen do komunálních voleb roku 2014, po kterých ho ve vedení města vystřídal jeho syn Tomáš Kuča.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jaromír Kuča [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e Kuča Jaromír [online]. historiecssd.cz [cit. 2016-06-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. Orlová v datech: 1992 [online]. mesto-orlova.cz [cit. 2012-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  4. Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  5. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1470. (česky) 
  6. Co dali sociální demokraté Olomouckému kraji [online]. olomoucko.socdem.cz [cit. 2012-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. Zemanovi poradci ovlivňují železnici [online]. idnes.cz [cit. 2012-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  8. Tajemství šifry D47 [online]. natia.cz [cit. 2012-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  9. MF Dnes: D47: podivná od začátku [online]. ekolist.cz [cit. 2012-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  10. Jak se chovají naši politici ZA VOLANTEM [online]. slidil.cz [cit. 2012-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  11. Téma týdne 18. - 24. 4. 2005 [online]. kscm.cz [cit. 2012-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  12. Počet obyvatel: 33 717 Osoba: Jaromír Kuča [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  13. Novým orlovským starostou je Jaromír Kuča [online]. karvinsky.denik.cz [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. (česky) 
  14. Starosta Orlové Jaromír Kuča předal vedení města svému synovi Tomášovi [online]. karvinsky.denik.cz [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]