Jan Krátký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Krátký

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1952 – 1954
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 25. dubna 1889
Pouchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. ledna 1974
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Ocenění Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Krátký (25. dubna 1889[1][2] Pouchov[2]24. ledna 1974 Hradec Králové) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původní profesí byl dělníkem, slévačem. Za první světové války musel narukovat do armády. Bojoval na srbské, později na ruské frontě Tam padl roku 1915 do zajetí. Od roku 1917 působil v československých legiích. V roce 1918 přešel do Rudé armády a bojoval s ní u Charkova. Následně ho zatkli českoslovenští legionáři a věznili ho v Omsku, odkud utekl zpět k Rudé armádě. Bojoval v rudoarmějském partyzánském oddílu v regionu Irkutska. Vstoupil do Československé komunistické skupiny (strany) na Rusi. Roku 1920 se vrátil do vlasti a nastoupil jako dělník do pobočky koncernu Škodových závodů v Hradci Králové. V období let 1926–1938 byl aktivní v krajském výboru KSČ v Hradci Králové a v užším krajském vedení strany. Působil rovněž v rudých odborech. V rodném Pouchově zasedal za KSČ v obecním zastupitelstvu.[2]

Počátkem nacistické okupace byl zatčen a po pět týdnů vyšetřován. V pozdějším období měl napojení na odbojovou skupinu Jiřího Purkyně. Po válce se opět zapojil do politického života. Pracoval jako předseda závodního výboru ROH v Závodech Vítězného února v Hradci Králové. I. sjezd ROH v Praze roku 1946 ho zvolil do Ústřední rady odborů.[2] V roce 1948 se uvádí jako slévárenský dělník a předseda krajské odborové rady, bytem Kukleny.[3] Během únorového převratu roku 1948 vedl východočeskou delegaci na prokomunistický sjezd závodních rad a odborových organizací. V období let 1949–1953 byl funkcionářem krajského výboru.[2]

Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové. Mandát nabyl až dodatečně v říjnu 1952 jako náhradník poté, co rezignovala poslankyně Jarmila Taussigová-Potůčková. V parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.[4]

Od roku 1955 pracoval jako podnikový archivář v n. p. Závody Vítězného února.[2] Byl mu udělen Řád práce.[5]

Zemřel v lednu 1974.[2][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Krátký [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g DOSOUDIL, František. Slovník k dějinám dělnického a komunistického hnutí ve východních Čechách: od počátků dělnického hnutí do roku 1948. [s.l.]: Kruh, 1986. 300 s. Dostupné online. S. 145. (česky) 
  3. Rudé právo, 12. 5. 1948, s. 4.
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b Pochodeň, 26.-27. 1. 1974, s. 2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]