James Cameron (novinář)
| James Cameron | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. června 1911 Londýn |
| Úmrtí | 26. ledna 1985 (ve věku 73 let) Londýn |
| Povolání | novinář, autor autobiografie a televizní moderátor |
| Témata | žurnalistika |
| Ocenění | komandér Řádu britského impéria |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
James Cameron (17. června 1911 – 26. ledna 1985) byl britský novinář.
Narodil se skotským rodičům v Battersea v Londýně, otec byl spisovatel. Začínal v polovině 30. let v týdeníku The Weekly News, později působil v deníku Daily Express. Po válce psal mj. o jaderných testech na atolu Bikini, stal se pacifistou a v roce 1957 spoluzakladatelem Kampaně za jaderné odzbrojení. Po odchodu z Daily Express (1950) krátce přispíval do fotožurnalistického časopisu Picture Post, v němž spolu s fotografem Bertem Hardym pokrýval Korejskou válku.[1] V roce 1952 uveřejnil v The Illustrated London News nekrologovou esej „The King Is Dead“ o smrti krále Jiřího VI. Poté pracoval v deníku News Chronicle. V roce 1965 odcestoval do Severního Vietnamu, kde pořizoval rozhovory s politickými vůdci, včetně Ho Či Mina (fotografoval Romano Cagnoni). Reportáž z cesty publikoval v knize Here Is Your Enemy (1965).
Je autorem rozhlasové hry The Pump (1973) o své zkušenosti s otevřenou operací srdce. Za hru získal cenu Prix Italia. Napsal dvě autobiografické knihy, Point of Departure (1967) a An Indian Summer (1974). Ke konci života psal sloupky pro The Guardian a pracoval pro televizi. Zemřel na mrtvici ve spánku ve svém londýnském domově ve věku 73 let.[2]
V roce 1979 mu byl udělen Řád britského impéria. V letech 1987 až 2016 byla udělována Cena Jamese Camerona pro novináře, kterou získali například Bridget Kendall (1992), Ed Vulliamy (1994), Martin Wolf (2012), Luke Harding (2014) a Jeremy Bowen (2015).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HAYES, David. The foreign correspondent: James Cameron, 1911-85 [online]. Open Democracy, 2011-06-17 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FEDER, Barnaby J. James Cameron, A Journalist and Commentator in Britain [online]. The New York Times, 1985-01-28 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Osoba James Cameron (journalist) ve Wikicitátech (anglicky)- James Cameron v Internet Movie Database (anglicky)
