Jakubské náměstí (Brno)
| |||
|---|---|---|---|
 Kostel svatého Jakuba, dominanta Jakubského náměstí | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Brno | ||
| Městská část | Brno-střed | ||
| Část obce | Brno-město | ||
| Poloha | 49°11′47,4″ s. š., 16°36′28,08″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | kostel svatého Jakuba Staršího | ||
| Starší názvy | Za svatým Jakubem Jakobplatz | ||
| Další údaje | |||
| PSČ | 602 00 | ||
| Kód ulice | 24945 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Jakubské náměstí (kdysi Za svatým Jakubem, později též Jakobplatz) je jedno z brněnských náměstí nacházející se v centru města, na sever od náměstí Svobody. Jeho výraznou dominantou je kostel svatého Jakuba ze 13. století, který zabírá většinu náměstí.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Jakubské náměstí se nachází několik desítek metrů severně od náměstí Svobody, hlavního brněnského náměstí. Spojnicí mezi oběma náměstími je Rašínova ulice, která vymezuje Jakubské náměstí ze západní strany a končí o několik desítek metrů dál u kostela svatého Tomáše. Na Rašínově ulici se nachází tramvajová trať, která tak de facto vede přes západní část Jakubského náměstí. Z východní strany je náměstí vymezeno ulicí Běhounskou, resp. křižovatkou Běhounské, Kozí a Jezuitské ulice.
Náměstí je z větší části zastavěno kostelem svatého Jakuba, jehož hlavní vchod vede z Rašínovy ulice. Náměstí má půdorys lichoběžníka s delšími stranami na severní a jižní straně.
V zastavěných částech je náměstí vymezeno bloky domů pocházejícími z doby brněnské asanace (přelom 19. a 20. století).[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Vedle oblasti na severovýchod pod Petrovem představovalo přilehlé okolí kostela svatého Jakuba „druhé krystalizační jádro“ středověkého Brna.[2] Kostel svatého Jakuba byl postaven v první čtvrtině 13. století a byl určen zejména pro německé obyvatelstvo (pro románsky hovořící obyvatelstvo byl určen kostel svatého Mikuláše na Dolním trhu (dnes náměstí Svobody)). Kolem kostela brzy vznikl hřbitov a postupně celkem šest kaplí. Hřbitov i kaple byly v osmdesátých letech 18. století zrušeny.[3]
Po zániku hřbitova byla v těchto místech postavena běžná zástavba. V místech naproti kostela, kde kdysi stávala kaple svatého Mořice, vyrostla roku 1888 budova školy v novorenesančním stylu.[4] I většina dalších domů, které v současnosti obklopují náměstí, pochází z této doby (tzv. brněnské asanace)[1], v poslední době pak často procházející rekonstrukcí, u které je kladen důraz na citlivost a zachování původního rázů budov[5].
Zlatá studna
[editovat | editovat zdroj]Při archeologickém průzkumu v roce 2001 byla ve východní části náměstí objevena studna řečená Zlatá, která je v pramenech připomínána již v roce 1358. Zrušena byla nejspíše v 19. století. Vzhledem k významnosti nálezu bylo rozhodnuto deset metrů hlubokou studnu obnovit.[4] Od podzimu roku 2007 se v místě studny nachází pískovcová nádrž se sochami hada a ptáka, z nichž tryská voda. Tato viditelná část studny byla postavena podle projektu architektů Petra Hrůši a Petra Pelčáka.[6]
Kostnice
[editovat | editovat zdroj]Při průzkumu v roce 2001 byla mimo studnu objevena i kostnice obsahující kosterní pozůstatky až 50 tisíc jedinců, což z ní činí druhou největší kostnici ve střední Evropě.[7] V současné době je kostnice běžně veřejnosti přístupná. Návštěvníci se mohou podívat do tříkomorové krypty, kam byla ukládána především těla obětí středověkých nemocí a válečných událostí z období třicetileté války a švédského obléhání Brna.
Kavárna Savoy
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1929 byla část novorenesančního Thonetova paláce (na rohu Jakubského náměstí a Běhounské ulice) upravena ve funkcionalistickém stylu architektem Jindřichem Kumpoštem a vznikla zde vyhlášená kavárna Savoy s kapacitou až tisíc hostů. V padesátých letech byla přeměněna na obchod s textilní galanterií Výběr. V roce 2008 byla tou dobou již chátrající budova opravena a kavárna Savoy obnovena. Některé aspekty obnovy byly kritizovány z hlediska památkové péče pro necitlivost a neakceptování doporučení památkářů.[8][9][10]
Divadlo Bolka Polívky
[editovat | editovat zdroj]Na Jakubském náměstí se také nachází „dům Jakub“, v němž od roku 1993 sídlí Divadlo Bolka Polívky, kde se mimo divadelních představení pořádají také hudební koncerty.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MERTA, David, et al. Jakubské náměstí – jedno z center lokace Brna? [formát pdf]. [cit. 2010-03-24]. S. 145. Dále jen Merta et al. (2007). Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-02.
- ↑ Merta et al. (2007), s. 144.
- ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 289.
- ↑ a b Jakubské náměstí [online]. Brněnské podzemí [cit. 2010-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Dům Jakubská 5 v Brně - A PLUS. A PLUS. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-30. Archivováno 30. 11. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Zlatá studna na Jakubském náměstí [online]. KPMB [cit. 2010-03-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Podzemí moravské metropole skrývá druhou největší kostnici v Evropě [online]. Český rozhlas [cit. 2010-03-25]. Dostupné online.
- ↑ KALODOVÁ, Julie. Kavárna Savoy se do Brna vrátila se ctí. iDnes.cz [online]. 2008-09-13 [cit. 2010-04-29]. Dostupné online.
- ↑ ČIHALÍK, Martin. Proč mě neláká kavárna Savoy. Lidové noviny. Srpen 2008. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ TS Brno. Savoy i po dvou letech bez nápravy. ČT24.cz [online]. 2010-03-09 [cit. 2010-04-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakubské náměstí na Wikimedia Commons - Jakubské náměstí na mojeBrno.jecool.net
- Jakubské náměstí v Encyklopedii dějin města Brna
