Jakoruda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jakoruda
Якоруда
Yakoruda Klearchos.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 888 m n. m.
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
oblast Blagoevgradská
obština Jakoruda
Jakoruda
Jakoruda
Poloha města na mapě Bulharska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 254,03 km²
Počet obyvatel 5 870[1] (2018)
Etnické složení Bulhaři, Turci
Náboženské složení pravoslaví, islám
Správa
Telefonní předvolba 07442
PSČ 2790
Označení vozidel E
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Jakoruda (bulharsky Якоруда) je město ležící v jihozápadním Bulharsku, na horním toku řeky Mesty, mezi pohořími Rila a Rodopy. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přes 5 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast je trvale osídlena od thráckých dob. V katastru města se nacházejí zříceniny pevnosti Kaljata z římské doby, která chránila zdejší obchodní cestu. Na kraji města byly nalezeny pozůstatky po kostelu z přelomu 6. a 7. století, který byl funkční až do 14. století, tedy do počátků osmanské nadvlády.

Během oné doby byla Jakoruda osvobozena od některých daní, takže v polovině 17. století to bylo nejlidnatější sídlo celé oblasti. Zdrojem obživy pro většinu obyvatel bylo pastevectví. Bulharské obrození zde postupně získávalo na síle, takže v roce 1835 bylo povolena výstavba kostela sv. Mikuláše, který však byl v roce 1927 zničen povodní. Bulharští obyvatelé se zúčastnili Dubnového povstání, ale po Berlínském kongresu zůstala Jakoruda v pohraniční části Osmanské říše. Z tohoto důvodu se přidali ke Kersensko-razložskému povstání v letech 1878 až 1879 a Ilindenskému povstání v roce 1903. V důsledku jejich porážek část obyvatel uprchla do Bulharského knížectví a původně čistě křesťanské sídlo se stalo nábožensky smíšeným. Podle Vasila Kănčova měla Jakoruda v roce 1900 4 490 obyvatel, z toho 2 500 bulharských křesťanů, 1 900 Pomaků a 90 Cikánů. [2] V té době tu už fungovala bulharská škola.

Jakoruda se stala součástí Bulharska během první balkánské války 7. října 1912. V roce 1913 zde bylo otevřeno smíšené gymnázium. V roce 1925 zde vzniklo pracovní lesní družstvo Musala a od roku 1927 se zde vydávaly noviny. Městem je Jakoruda od roku 1964.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije 5 870 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 5 203 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]

BulhařiTurciRomovéostatní: 35 (0.7 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 2 531 (53.8 %)
  •   Turci: 1 714 (36.5 %)
  •   Romové: 421 (9.0 %)
  •   ostatní: 35 (0.7 %)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. KĂNČOV, Vasil. Македония. Етнография и Статистика. 1. vyd. Část II. Статистика. Sofie: Българско Книжовно Д-во, 1900. 341 s. Kapitola 20. Разлогъ, s. 192. (bulharsky) 
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]