Přeskočit na obsah

Jaderná havárie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
7 — Velmi těžká havárie
6 — Těžká havárie
5 — Havárie s rizikem vně zařízení
4 — Havárie bez vážnějšího rizika
3 — Vážná nehoda
2 — Nehoda
1 — Anomálie
0 — Odchylka
Působení atmosférické radiace na člověka

Jaderná havárie se v některých případech týká lidí zraněných, nebo usmrcených následkem úniku látek kontaminovaných radioaktivitou. V širším slova smyslu je jaderná havárie havárií jakéhokoliv jaderného zařízení, při níž k zamoření (resp. kontaminaci) životního prostředí radioaktivním materiálem došlo, nebo kvůli nestandardní situaci hrozí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci látek, ale žádná neměla okamžitý účinek.

Několik z mála nehod mělo blízko k úniku látek kontaminovaných radioaktivitou a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). Z důvodů různých utajení je těžké určit s jistotou rozsah některých událostí, nebo někdy zda se opravdu staly, či naopak vědět o všech, které se staly. Při jaderné havárii může i nemusí dojít k zamoření životního prostředí radioaktivním materiálem.

Vážnost jaderné havárie je určována pomocí mezinárodní stupnice jaderných událostí.

Evakuace však nemusí být tak rozsáhlá.[1]

Definice jaderné havárie v jaderné elektrárně

[editovat | editovat zdroj]

Seznam vážnějších havárií

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam jaderných havárií a Seznam jaderných nehod ve vojenství.

Toto je seznam hlavních či nejvýznamnějších havárií souvisejících s jaderným materiálem.

Limity pro ionizující záření

[editovat | editovat zdroj]

Limit dávky (expozice) je stanoven na 1 milisievert pro veřejnost a 50 milisievertů pro pracovníky v jaderných zařízeních za rok; za 5 let však u pracovníků jaderných zařízení nesmí překročit 100 mSv[4] (viz Akutní radiační syndrom).

Vážnost dopadů na zdraví závisí na obdržené dávce (přímým ozářením, vdechnutím nebo požitím radioaktivního materiálu), době vystavení záření a věku člověka. V případě nehody určí lékař na základě vzorků dávku, které byl člověk vystaven.

Následky ozáření
Expozice (příklad) Stupeň vážnosti Příznaky
milisieverty (0,001 Sv) Přírodní záření
stovky milisievertů (0,1 Sv) Žádný okamžitý účinek Možná přechodná nevolnost, lehká horečka
mezi 1 000 a 2 000 millisieverty (1 až 2 Sv) Významné zdravotní příznaky Zvracení, únava, horečka, riziko infekce
mezi 2 000 a 4 000 millisieverty (2 až 4 Sv) Vážné zdravotní příznaky Dávení, horečka, trávicí problémy, krvácení, padání vlasů
mezi 4 000 a 10 000 millisieverty (4 až 10 Sv) Velká pravděpodobnost úmrtí stejné, navíc závrať a dezorientace
nad 10 000 millisievertů (více než 10 Sv) Úmrtí Smrt
  1. http://www.osel.cz/9665-meli-bychom-prchat-pred-jadernou-katastrofou.html - Měli bychom prchat před jadernou katastrofou?
  2. HAMALČÍKOVÁ. Černobyl vs. Fukušima: Která jaderná katastrofa více otřásla světem?. Elektrina.cz [online]. 2019-06-09 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 
  3. http://www.elektrina.cz/exploze-v-majaku-sovetsky-svaz-tajil-stavbu-atomovych-bomb-i-uniky-radiace
  4. http://astronuklfyzika.cz/RadOchrana.htm

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DIENSTBIER, Zdeněk. Hirošima a zrod atomového věku: cesta od atomových zbraní k nukleární medicíně a jaderným elektrárnám. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 308 s., [8] s. barev. obr. příl. Kolumbus; sv. 195. ISBN 978-80-204-2224-8
  • HOLLOWAY, David. Stalin a bomba: Sovětský svaz a jaderná energie 1939-1956. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 572 s., [24] s. obr. příl. Stíny; sv. 6. ISBN 978-80-200-1642-3
  • JEMEL'JANOV, Vasilij Semenovič. Jak to začalo: u počátků jaderné energie v SSSR. Překlad Ivo Král. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1979. 160 s., [32] s. obr. příl.
  • PLOKHY, Serhii. Černobyl: historie jaderné katastrofy. Překlad Petr Kovařík. Vydání první. Brno: Jota, 2019. 399 stran ISBN 978-80-7565-462-5
  • PITOŇÁK, Vojtěch a PÍSEK, Václav. Významné historické havárie na jaderných zařízeních [CD-ROM]. 1. vydání. [Praha]: Čns, 2018. ISBN 978-80-02-02788-1
  • ULVR, Michal. Nukleární společnost ve Spojených státech amerických (1945-1964). Vyd. 1. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. 252 s. Fontes; sv. 9. ISBN 978-80-7308-496-7
  • WAGNER, Vladimír. Fukušima I poté. Vydání první. Praha: Novela bohemica, 2015. 355 stran. ISBN 978-80-87683-45-3

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]