Jacques Pierre Brissot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jacques Pierre Brissot
Jacques Pierre Brissot
Jacques Pierre Brissot
Narození 15. ledna 1754 Chartres
Úmrtí 31. října 1793 (ve věku 39 let) Paříž
Místo odpočinku Chapelle expiatoire
Povolání politik, novinář, diplomat, spisovatel a soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques Pierre Brissot, zvaný de Warville (* 14. ledna 1754 v Chartres; † 31. října 1793 v Paříži) byl francouzský revolucionář vůdce girondistů (umírněných republikánů) během Francouzské revoluce.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn hostinského a dostalo se mu širokého právního vzdělání. Pracovat začal v kanceláři prokurátora v Paříži. Tehdy vznikla jeho první odborná díla: Theorie des lois criminelles (1781) a Bibliothéque des lois criminelles (1782-1786 - 10 svazků), týkající se teorie právní vědy a jsou dokladem toho, jak úzce Brissot srostl s etikou Rousseaua. První dílo bylo věnováno Voltairovi a bylo starým filosofem příznivě přijato.

Brissot byl znám jako plodný novinář a byl spolupracovníkem četných redakcí (Mercure, Courrier de l’Europe aj.). Ve jménu služby lidstvu plánoval zasedání evropských učenců a v Londýně začal vydávat v kontextu tohoto plánu časopis Journal du Lycée de Londres. Plán byl neúspěšný a brzy po jeho návratu byl Brissot vsazen do Bastilly s nařčením z uveřejnění protistátních spisů. Za 4 měsíce byl propuštěn, věnoval se dále psaní pamfletů a brzy musel na delší dobu emigrovat do Londýna.

Při svém druhém pobytu v Londýně se seznámil s předními abolicionisty a později založil v Paříži Societe des Amis des Noirs (Společnost přátel černochů), které byl předsedou v letech 1790-1791. Roku 1791 uveřejnil třísvazkové dílo Voyage dans les Etats-Unis de l’Amerique septentrionale (Cesta do Spojených států Severoamerických). Od prvopočátku srdcem i duší podpořil revoluci. Od roku 1789 do 1793 vydával Patriote francais a jako informovaný a schopný člověk širokého rozhledu převzal i přední roli v politice.

Jacques Pierre Brissot

Po zničení Bastilly mu byly předány symbolicky klíče od pevnosti. Známým se stal svými projevy v Klubu jakobínů a byl zvolen členem městského zastupitelstva Paříže a poté i poslancem Ústavodárného shromáždění, později Národního konventu. Jeho zkušenosti mu umožnily během Ústavodárného shromáždění zabývat se zahraničními záležitostmi a v této době vedl zahraniční politiku Francie.

Vypovězení války císaři 20. dubna 1792 a Anglii 1. července 1792 jsou z velké části jeho dílem. Byl to opět Brissot, kdo dal válce její revoluční charakter stálou cílenou propagandou. Stal se hlavou revoluční strany girondistů, kterým se též říkalo brissotinci - značně zjednodušeno: bojovali za demokratickou společnost při odmítání zbytečného násilí a krveprolévání. Vergniaud byl jistě lepším řečníkem, ale Brissot byl muž širokého rozhledu, špičkově vzdělaný a nevyčerpatelně aktivní. V rozhodujících chvílích však zůstal váhavý a nenalezl způsob boje proti převažujícím tendencím radikalizace revoluce. Jeho strana byla poražena Horou a na vedoucí činitele girondistů byl 2. června 1793 vydán zatykač. Brissot se pokusil utéci v přestrojení, ale v Moulins byl zatčen. Během procesu bylo jeho vystupování nesmírně důstojné a klidné. Zemřel se svými druhy girondisty na popravišti 31. října 1793.