Jacob Botta-Adorno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jakob markýz Botta-Adorno
Erb rodu Botta d'Adorno
Erb rodu Botta d'Adorno
Zemský velitel pro Moravu a Slezsko
Ve funkci:
1784 – 1799
Vojenská služba
SlužbaHabsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Hodnostpolní maršál (1790), polní zbrojmistr (1785), polní podmaršál (1767), generálmajor (1760)

Narození1729
Cremona
Úmrtí17. ledna 1803 (ve věku 73–74 let)
Brno
PříbuzníJoseph Marquis Berganzo Botta-Adorno (sourozenec)
Profesedůstojník
OceněníVojenský řád Marie Terezie (1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakob Johann Baptist markýz Botta-Adorno (italsky Giacomo Giovanni Battista marchese Botta d'Adorno) (1729 Cremona17. ledna 1803 Brno) byl italský šlechtic a voják ve službách Habsburků. V císařské armádě sloužil od roku 1745 a byl účastníkem dynastických válek druhé poloviny 18. století. Svou kariéru završil jako zemský velitel pro Moravu a Slezsko (1784–1799). V roce 1790 dosáhl nejvyšší armádní hodnosti polního maršála.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Památník bitvy u Kolína v Křečhoři

Pocházel ze starého šlechtického rodu z Lombardie, z nějž pocházela čtyři janovská dóžata. Narodil se do početné rodiny, měl dvanáct sourozenců, jeho rodiči byli markýz Alessandro Botta dAdorno (1681–1764) a Isabella, rozená Torriglia.[2] Strýc Anton Otto Botta-Adorno (1688–1774) byl polním maršálem a diplomatem ve službách Habsburků. Jacob po vzoru několika příbuzných vstoupil v šestnácti letech do císařské armády a na konci války o rakouské dědictví byl již poručíkem (1748). Poté postupoval v hodnostech (major 1755, podplukovník 1757, plukovník 1758), získal také titul císařského komořího. Bojoval v sedmileté válce a za účast v bitvě u Kolína obdržel rytířský kříž Řádu Marie Terezie při první řádové promoci od jeho založení (1758).[3][4] Poté byl velitelem pěšího pluku č. 29 dislokovaného v Brně a v roce 1760 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra (respektive generálmajora).

V době nepřítomnosti maršála Laudona byl dvakrát zastupujícím velitelem na Moravě (1773 a 1774–1775), mezitím byl jmenován polním podmaršálem (1767). Za války o bavorské dědictví byl pověřen velením armádního sboru určeného pro obranu Moravy a Slezska.[5] Nakonec byl dlouholetým zemským velitelem pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně (1784–1798).[6] V roce 1785 byl povýšen na polního zbrojmistra a nakonec se v roce 1790 stal polním maršálem.[7][8] Jako moravský zemský velitel byl v listopadu 1790 pověřen přivítáním a doprovodem neapolského krále Ferdinanda IV. při jeho návštěvě Brna.[9] Do výslužby odešel v lednu 1799 po patnácti letech ve funkci zemského velitele na Moravě, mezitím byl v roce 1798 jmenován čestným majitelem pěšího pluku č. 1 umístěného v Prostějově.[10] Po odchodu do penze zůstal v Brně,[11] kde také zemřel.

Jeho jméno jako nositele Řádu Marie Terezie je zapsáno mezi účastníky bitvy u Kolína na památníku v Křečhoři.[12]

Starší bratr Josef (Giuseppe) (1725–1799) sloužil také v císařské armádě a do výslužby odešel v roce 1772 v hodnosti generálmajora.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997); s. 470 (heslo Botta-Adorno) ISBN 80-7185-089-6
  2. Rodina Jacoba Botta-Adorny na webu geneanet dostupné online
  3. MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 33
  4. Přehled nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 28 dostupné online
  5. ŠEDIVÝ, Miroslav: O švestky a brambory. Prusko-rakouská válka o bavorské dědictví 1778–1779; Praha, 2018; s. 97 ISBN 978-80-7557-101-4
  6. Militär Almanach 1795; Vídeň, 1795; s. 137 dostupné online
  7. Služební postup Jakoba Botto-Adorny in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 13 dostupné online
  8. Seznam polních maršálů císařské armády in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 1309 dostupné online
  9. Návštěva Ferdinanda IV. Neapolského v Brně na webu Encyklopedie Brna dostupné online
  10. Pěší pluk č. 1 na webu valka.cz dostupné online
  11. Militär Almanach 1802; Vídeň, 1802, s. 137 dostupné online
  12. Popis památníku bitvy u Kolína na webu Obce Křečhoř dostupné online
  13. Životopis Josefa Botta-Adorny na webu napoleon-series dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]