Józef Chełmoński
| Józef Chełmoński | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. listopadu 1847 nebo 7. listopadu 1849 Boczki |
| Úmrtí | 6. dubna 1914 nebo 4. dubna 1914 Kuklówka Zarzeczna |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově |
| Povolání | malíř |
| Choť | Maria Chełmońska |
| Děti | Wanda Chełmońska |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Józef Marian Chełmoński (7. listopadu 1849, Boczki Chełmońskie – 6. dubna 1914, Kuklówka Zarzeczna) byl polský malíř. Představitel realismu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z mazovské šlechtické rodiny, jakkoli nezámožné.[1] Jeho dědeček, také Józef, byl osobním tajemníkem Michała Hieronima Radziwiłła. V letech 1867–1872 studoval na varšavské kreslířské škole a v soukromém ateliéru Wojciecha Gersona.[2] V letech 1872–1875 studoval Akademii výtvarných umění v Mnichově, kde byl žákem Hermanna Anschütze a Alexandera Strähubera.[3] V roce 1875 odešel do Paříže, kde si získal velkou popularitu díky originálním a pro Francouze exotickým námětům svých obrazů, zvláště koňských trojspřeží a čtyřspřeží. Jako ilustrátor tehdy spolupracoval s pařížským deníkem Le Monde Illustré. Navštívil též Itálii, v letech 1872 a 1874–1875 podnikl cesty do Podolí a na Ukrajinu. Pak se vrátil do Varšavy, s přáteli Adamem Chmielowským a Stanisławem Witkiewiczem sdílel pronajatý ateliér v hotelu Europejski. Získal Grand Prix na Světové výstavě v Paříži roku 1889, zlatou medailí na výstavě Glaspalast v Mnichově v roce 1894 a taktéž na Univerzální výstavě umění v San Franciscu roku 1894.[3]
Rodinné problémy, neshody s manželkou (existují i závažná svědectví o jeho násilí vůči manželce) a smrt několika dětí vedly k faktickému rozpadu manželství a k tomu, že přebýval především v ateliéru poblíž Grodzisku v Kuklówce. V roce 1889 zde také zakoupil panské sídlo, kde žil až do své smrti. Často také pobýval na panském sídle rodiny Górských v nedaleké Wola Pękoszewské. Ke konci života trpěl aterosklerózou. Byl pohřben na hřbitově v Żelechowě.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
V počátečním období své tvorby, před odjezdem do Mnichova, maloval venkovské žánrové výjevy, vícefigurální i komorní. Mezi díla vytvořená v tomto období patří např. Večer a Jeřáby. Jeho velkým literárním inspirátorem byl Adam Mickiewicz. Velkým inspiračním tématem byla též Ukrajina (obrazy Před odjezdem hostů na Ukrajině, Noc na Ukrajině) a polský venkov (Babí léto - jeden z jeho nejslavnějších obrazů). Pozoruhodné je, že nejvíce těchto děl vytvořil během pobytu v Mnichově a v Paříži. Po návratu do Polska a usazení se v Kuklówce (1889) prošla jeho malba změnami. Dynamické kompozice ustoupily klidnějším, statičtějším krajinám, často bez figur, někdy obohaceným o siluety zvířat nebo ptáků (Koroptve, Čápi, Jestřáb, Dněstr v noci). V těchto pozdních dílech byl ovlivněn barbizonskou školou.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Józef Chełmoński na polské Wikipedii.
- ↑ Józef Chełmoński. Niezlasztuka.net [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Józef Chełmoński. Mistrz polskiego pejzażu. Polskieradio.pl [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b KOSSOWSKA, Irena. Józef Chełmoński. Culture.pl [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Józef Chełmoński na Wikimedia Commons
