Józef Brandt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Józef Brandt
Narození11. února 1841 nebo 1841
Szczebrzeszyn
Úmrtí12. června 1915 nebo 1915 (ve věku 73–74 let)
Radom
Místo pohřbeníRadom
Alma materÉcole Centrale Paris
Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolánímalíř
OceněníMaxmiliánův řád pro vědu a umění (1898)
DětiKrystyna Maria Brandt
RodičeJan Alfons Brandt
RodPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ125266518
PodpisJózef Brandt – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Józef Brandt (11. února 1841 Szczebrzeszyn – 12. června 1915 Radom) byl polský malíř, představitel Mnichovské školy. Proslavil se především obrazy bitev.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z bohaté rodiny varšavských lékařů, roku 1824 povýšené do šlechtického stavu. Když mu bylo pět let, zemřel mu otec, a tak se s matkou přestěhovali k rodině na panství Grzmiące u Radomi.

Střední vzdělání získal na Institutu šlechty v roce 1858 a v roce 1859 se zapsal na École des Ponts et Chaussées v Paříži, která ho měla připravit na povolání inženýra. V Paříži se ale seznámil s Juliuszem Kossakem, který ho přesvědčil, aby se věnoval umění.[1] Poté několik měsíců studoval v ateliéru Léona Cognieta. Na podzim roku 1860 se vrátil do Varšavy, poté se s Kossakem vydal na Ukrajinu a do Podolí.[2] Debutoval v roce 1861 na výstavě Společnosti pro povzbuzení výtvarného umění.

V roce 1862 odešel studovat do Mnichova, na Akademii výtvarných umění ho vedl Karl von Piloty, studoval také v soukromém ateliéru německého malíře bitev Franze Adama.[3] V roce 1869 byl do sbírky rakouského císaře Františka Josefa zakoupen Brandtův obraz Návrat z Vídně – Tábor.

V roce 1870 se díky své popularitě mezi německými kritiky a sběrateli natrvalo usadil v Mnichově, kde si otevřel ateliér. Od roku 1875 vedl soukromou malířskou školu a stal se vedoucím tzv. mnichovské školy polského malířství, s níž byli spojeni Aleksander Gierymski, Bohdan Kleczyński, Alfred Kowalski, Tadeusz Ajdukiewicz, Wojciech Kossak nebo Leon Wyczółkowski. Tvořil především žánrové a bitevní obrazy, ale také historické obrazy vztahující se ke kozáckým a tatarským bitvám a švédským válkám 17. století. Brandt měl silný vliv i na polskou literaturu (zejm. na Henryka Sienkiewicze). V roce 1875 byl jmenován členem Berlínské akademie umění.

V roce 1877 se oženil s Helenou Pruszakowou rozenou Woyciechowskou (1847-1938), majitelkou vesnice Orońsko u Radomi. Panství se rychle stalo místem tvůrčí práce nejen pro Brandta, ale také pro jeho přátele malíře, kteří o místě žertem hovořili jako o "Svobodné oroňské akademii". V roce 1900 byl Brandt zvolen čestným členem Akademie výtvarných umění v Praze. Přízeň umělecké kritiky ho ovšem opustila, ta povětšinou považuje jeho práce po roce 1900 za manýru a rutinu. V důsledku první světové války byla rodina Brandtových v roce 1915 nucena opustit Orońsko. Malíř zemřel brzy na to ve svém bytě v Radomi. Svou sbírku starých zbraní, kostýmů, hudebních nástrojů a historických rekvizit odkázal polskému národu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Józef Brandt na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Józef Brandt. Culture.pl [online]. [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ KLARECKI, Mariusz. The Kresy: Józef Brandt in search of painterly inspiration. Warsawinstitute.org [online]. 2018-09-01 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Brandt, Józef. Porta-polonica.de [online]. [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Józef_Brandt&oldid=23827219“