Přeskočit na obsah

Izotopy lutecia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní lutecium (71Lu) je tvořeno dvěma izotopy: stabilním 175Lu (přirozený výskyt 97,401 %) a 176Lu (2,599 %, poločas přeměny 3,76×1010 let). Bylo také popsáno 37 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 150 až 188, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější umělé radioizotopy jsou 174Lu (poločas přeměny 3,31 let), 173Lu (1,37 let), 171Lu (8,24 dne), 172Lu (6,70 d) a 177Lu (6,647 d). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 2,5 dne, většina pod 6 minut. Radioizotopy s nukleonovým číslem 174 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy ytterbia, zatímco u 176Lu a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na hafnium.[1].

Seznam izotopů

[editovat | editovat zdroj]
symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
150Lu 71 79 149,973 23(54) 45(3) ms p (70,9 %) 149Yb +2
β+ (29,1 %) 150Yb
150mLu 34(15) keV 80(60) µs p 149Yb 1, 2
151Lu 71 80 150,967 576(82) 80,6(20) ms p (63,4 %) 150Yb -11/2
β+ (36,6 %) 151Yb
151mLu 77(5) keV 16(1) µs p 150Yb +3/2
152Lu 71 81 151,964 12(21) 0,7(1) s β+ (85 %) 152Yb -4, -5, -6
β+, p (15 %) 151Tm
153Lu 71 82 152,958 77(22) 0,9(2) s α (70 %) 149Tm -11/2
β+ (30 %) 153Yb
153m1Lu 80(5) keV 1 s IC 153Lu +1/2
153m2Lu 2 502,5(4) keV >0,1 µs IC 153Lu -23/2
153m3Lu 2 632,9(5) keV 15(3) µs IC 153m2Lu -27/2
154Lu 71 83 153,957 52(22) -2
154m1Lu 0 keV[1] 1,12(8) s β+ 154Yb +9
154m2Lu >2 562 keV 35(3) µs +17
155Lu 71 84 154,954 316(22) 68(1) ms α (90 %) 151Tm -11/2
β+ (10 %) 155Yb
155m1Lu 20 keV[1] 138(8) ms α (76 %) 151Tm +1/2
β+ (24 %) 155Yb
155m2Lu 1,781 MeV[1] 2,69(3) ms α 151Tm (25/2−)
156Lu 71 85 155,953 03(8) 494(12) ms α (95 %) 152Tm -2
β+ (5 %) 156Yb
156mLu 0 keV[1] 198(2) ms α 152Tm +9
157Lu 71 86 156,950 098(20) 6,8(18) s β+ 157Yb +1/2, +3/2
α 153Tm
157mLu 21 keV[1] 4,79(12) s β+ (94 %) 157Yb -11/2
α (6 %) 153Tm
158Lu 71 87 157,949 313(16) 10,6(3) s β+ (99,09 %) 158Yb
α (0,91 %) 154Tm
159Lu 71 88 158,946 63(4) 12,1(10) s β+ (99,9 %) 159Yb
α (0,1 %) 155Tm
159mLu 100(80) keV 10 s -11/2
160Lu 71 89 159,946 03(6) 36,1(3) s β+ 160Yb
α (<10−4 %) 156Tm
160mLu 0 keV[1] 40(1) s
161Lu 71 90 160,943 57(3) 77(2) s β+ 161Yb +1/2
161mLu 166,5 keV[1] 7,3(4) ms IC 161Lu -9/2
162Lu 71 91 161,943 28(8) 1,37(2) min β+ 162Yb -1
162m1Lu 0 keV[1] 1,9 min β+ 162Yb
162m2Lu 0 keV[1] 1,5 min β+ 162Yb -4
163Lu 71 92 162,941 18(3) 3,97(13) min β+ 163Yb +1/2
164Lu 71 93 163,941 34(3) 3,14(3) min β+ 164Yb -1
165Lu 71 94 164,939 407(28) 10,74(10) min β+ 165Yb +1/2
166Lu 71 95 165,939 86(3) 2,65(10) min β+ 166Yb -6
166m1Lu 34,4 keV[1] 1,41(10) min EC (58 %) 166Yb -3
IC (42 %) 166Lu
166m2Lu 43,0 keV[1] 2,12(10) min β+ (>80 %) 166Yb -3
IC (<20 %) 127La
167Lu 71 96 166,938 27(3) 51,5(10) min β+ 167Yb +7/2
167mLu 0 keV[1] ≥1 min β+ 167Yb +1/2
IC 167Lu
168Lu 71 97 167,938 74(5) 5,5(1) min β+ 168Yb -6
168mLu 202,8 keV[1] 6,7(4) min β+ (>99,6 %) 168Yb +3
IC (<0,4 %) 168Lu
169Lu 71 98 168,937 651(6) 34,06(5) h β+ 169Yb +7/2
169mLu 29,0 keV[1] 160(10) s IC 169Lu -1/2
170Lu 71 99 169,938 475(18) 2,012(20) d β+ 170Yb 0
170mLu 92,9 keV[1] 670(100) ms IC 170Lu -4
171Lu 71 100 170,937 913 1(30) 8,24(3) d β+ 171Yb +7/2
171mLu 71,1 keV[1] 79(2) s IC 171Lu -1/2
172Lu 71 101 171,939 086(3) 6,70(3) d β+ 172Yb -4
172m1Lu 41,9 keV[1] 3,7(5) min IC 172Lu -1
172m2Lu 65,79(4) keV 332(20) ns +1
172m3Lu 109,41(10) keV 440(12) µs +1
172m4Lu 213,57(17) keV 150 ns -6
173Lu 71 102 172,938 930 6(26) 1,37(1) r EC 173Yb +7/2
173mLu 123,672(13) keV 74,2(10) µs -5/2
174Lu 71 103 173,940 337 5(26) 3,31(5) r β+ 174Yb -1
174m1Lu 170,8 keV[1] 142(2) d IC (99,38 %) 174Lu -6
EC (0,62 %) 174Yb
174m2Lu 240,818(4) keV 395(15) ns +3
174m3Lu 365,183(6) keV 145(3) ns -4
175Lu 71 104 174,940 771 8(23) Pozorovatelně stabilní[3] +7/2 0,974 01(13)
175m1Lu 1 392,2(6) keV 984(30) µs +19/2
175m2Lu 353,48(13) keV 1,49(7) µs -5/2
176Lu[4] 71 105 175,942 686 3(23) 3,76(7)×1010 r β 176Hf -7 0,025 99(13)
176mLu 122,8 keV[1] 3,664(19) h β (99,9 %) 176Hf -1
EC (0,1 %) 176Yb
177Lu 71 106 176,943 758 1(23) 6,647(4) d β 177Hf +7/2
177m1Lu 150,396 7(10) keV 130(3) ns -9/2
177m2Lu 569,706 8(16) keV 155(7) µs +1/2
177m3Lu 970,2 keV[1] 160,44(6) d β (78,6 %) 177Hf -23/2
IC (21,4 %) 177Lu
177m4Lu 2,74 MeV 6,5(25) min β 177Hf 39/2−
178Lu 71 107 177,945 955(3) 28,4(2) min β 178Hf +1
178mLu 123,8 keV[1] 23,1(3) min β 178Hf -9
179Lu 71 108 178,947 327(6) 4,59(6) h β 179Hf +7/2
179mLu 592,4 keV[1] 3,1(9) ms IC 179Lu +1/2
180Lu 71 109 179,949 88(8) 5,7(1) min β 180Hf +5
180m1Lu 13,9(3) keV ~1 s IC 180Lu -3
180m2Lu 624,0(5) keV ≥1 ms -9
181Lu 71 110 180,951 97(32) 3,5(3) min β 181Hf +7/2
182Lu 71 111 181,955 04(21) 2,0(2) min β 182Hf
183Lu 71 112 182,957 57(32) 58(4) s β 183Hf +7/2
184Lu 71 113 183,960 91(43) 19(2) s β 184Hf +3
185Lu 71 114 >160 ns β 185Hf
186Lu 71 115 >160 ns β 186Hf
187Lu 71 116 >160 ns β 187Hf
188Lu 71 117 >160 ns β 188Hf

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of lutetium na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. 
  2. Stabilní izotopy tučně
  3. Předpokládá se alfa rozpad na 171Tm.
  4. Využívá se v lutecium-hafniovém datování.