Přeskočit na obsah

Ivan Vasiljevič Kirejevskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivan Vasiljevič Kirejevskij
Narození22. březnajul. / 3. dubna 1806greg.
Moskva
Úmrtí11.jul. / 23. června 1856greg. (ve věku 50 let)
Petrohrad
Příčina úmrtícholera
Místo pohřbeníOptina Pustyň
Alma materImperátorská moskevská univerzita
Povolánífilozof, literární kritik, novinář a spisovatel
ZaměstnavatelMoscow main archive (od 1823)
Nábož. vyznánípravoslaví
ChoťNatalia Kireevskaya (od 1834)
RodičeVasilij Petrovič Kirejevskij, Avdotija Petrovna
RodHouse of Kireevsky
PříbuzníPjotr Kirejevskij
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Vasiljevič Kirejevskij ((rusky Ива́н Васи́льевич Кире́евский; 22. březnajul./ 3. dubna 1806greg., Moskva – 11. červnajul./ 23. června 1856greg., Petrohrad) byl ruský spisovatel a publicista, spolu s Alexejem Chomjakovem zakladatel a hlavní teoretik slavjanofilství.

Jako většina slavjanofilů pocházel Kirejevskij ze šlechtické rodiny statkářů, ze vzdělaného romantického prostředí, kde se zdůrazňovala citovost, kde se však setkal i se spisy Johna Locka a C. A. Helvétia. Jako mladý muž se kromě toho setkával s německými intelektuály a na svých cestách po Evropě i s G. W. F. Hegelem, F. Schleiermacherem, F. W. Schellingem nebo s francouzským historikem J. Micheletem. Roku 1832 vydával časopis "Evropejec" a roku 1845 krátce redigoval "Moskvitjana".

Hlavním předmětem Kirejevského zájmu byl jednak vztah Ruska a Evropy, šlo mu ale také o překonání rozporu mezi věděním a náboženskou vírou. Evropa byla podle něho formována racionalistickým a individualistickým myšlením, které nepřipouští žádnou "sobornost" (celistvost). Na té naopak byla založena pravá ruská tradice, která se však právě přiblížením k západnímu myšlení (například v ruském "rozkolu", oddělením starověrců od pravoslaví, nebo v reformách Petra Velikého) ztratila. Kirejevskij se snažil smířit tuto starou tradici s novou tradicí Ruska.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwan Wassiljewitsch Kirejewski na německé Wikipedii.


Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Kirejevskij, I. V., Polnoje sobranije sočiněnij I. dostupné zde
  • Kirejevskij, I. V., Polnoje sobranije sočiněnij II. dostupné zde