Přeskočit na obsah

Ivan Gundulić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivan Gundulić
Narození8. ledna 1589 nebo 1588
Dubrovník
Úmrtí8. prosince 1638
Dubrovník
PseudonymDžívo Gundulić
Povoláníbásník, spisovatel, soudce a dramatik
Tématapoezie a drama
Významná dílaOsman
Arijadna
Prozerpina ugrabljena
Dijana
Armida
… více na Wikidatech
DětiFran Đivo Gundulić[1]
Šiško Gundulić
PříbuzníMarija Gondula[2] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Dživo Franov Gundulić (italsky: Giovanni Francesco Gondola; 8. ledna 1589 Dubrovník8. prosince 1638 Dubrovník) je jedním z nejslavnějších chorvatských barokních básníků.[3] Byl ovlivněn italskou pozdně renesanční lyrikou (Torquato Tasso). Jeho nejslavnější dílo je epos Osman.

Ivan Gundulić se narodil v Dubrovníku do šlechtické rodiny Gondola jako syn Francesca di Francesco Gunduliće, dubrovnického senátora a diplomata, který zastupoval republiku nejprve u osmanského dvora a později i u papežského stolce (za pontifikátu papeže Řehoře XIII.). V mládí se Ivanovi dostalo vynikajícího vzdělání a po studiu římského práva zastával několik úřadů ve Velké radě Republiky Dubrovník.

Ve svých třiceti letech se oženil s Nicoletou Sorkočevićovou, se kterou se mu narodili tři synové, Frano (Francesco), Matheo (Mato) a Šiško (Segismondo), a dvě dcery, Maria (Mara) Gondola a Dziva (Giovanna). Frano Đivo Gundulić se později dal na vojenskou dráhu a bojoval mimo jiné jak ve vojsku Albrechta z Valdštejna, tak při osvobozování Vídně r. 1683.

Gundulić zpočátku psal nebo přepracovával veselé pastýřské hry se zpěvy, převážně na základě italských překladů: Diana, Galatea, Milované obětiště, Armida, Ceres, Únos Proserpiny, Kleopatra, Adonis, Ariadna aj. Tyto hry se s úspěchem hrály v Dubrovníku již roku 1615. Jen čtyři se zachovaly v rukopisech.

Dubravka je mytologicko-pastorální hra z roku 1628, nejslavnější, kterou kdy Gundulić napsal. Hra oslavuje nejenom Dubrovnickou republiku, ale má i tradiční pastorální námět, kde se střetávají morální a citové protiklady: svoboda/otroctví, krása/ošklivost, pravda/lež. Dubravka je dnes považována za jedno ze základních děl chorvatské literatury.

Pomník Ivana Gunduliće v Dubrovníku

Osman je hrdinský epos, který je nejslavnějším dílem starší chorvatské literatury. Děj je zasazen do Gundulićovy současnosti, tedy do doby polsko-turecké války (1620–1621). Hlavní epická linka (historická porážka Osmanů v boji proti Polsko-litevskému soustátí, následná vzpoura janičářů a poprava mladého sultána) se prolíná s lyrickým popisem krajin, kterými hrdinové eposu projíždějí (cesta Kazlara Agy po Malé Asii, Řecku a Srbsku, jejímž účelem je shromažďovat dívky pro sultánův harém; cesta velvyslance Ali paši do Polska přes Bulharsko, Srbsko a Moldávii) i s tématem křesťansko-mytologickým (scéna v křesťanském podsvětí, Luciferův plán zmařit Vladislavovy triumfy).

Gundulić, Ivan. Osman (1826)

Portrét Ivana Gunduliće je vyobrazen na chorvatské bankovce s hodnotou 50 kuna.

  1. Hrvatski biografski leksikon. 1983. Dostupné online.
  2. Nenad Vekarić: Vlastela grada dubrovnika. Záhřeb, Dubrovník: Chorvatská akademie věd a umění. 2014. ISBN 978-953-154-942-4.
  3. Yale University - Slavic Literature

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ivo Banac: The place of Gundulić in modern Croat national ideologies. In: Most - časopis za međunarodne književne veze / The bridge - Croatian journal of international literary relations. Jg. 1990, H. 1-2, S. 53-71.
  • Dunja Fališevac (Hrsg.): Hrvatski književni barok. Zagreb 1991
  • Pavao Pavličić: Studije o Osmanu. Zagreb 1996. ISBN 953-17-5045-9
  • Zdenko Zlatar: The Slavic epic: Gundulić’s Osman. New York: Peter Lang, 1995 (Balkan studies 4) ISBN 0-8204-2380-7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]