Ivan Bohun
Ivan Bohun | |
---|---|
Narození | 1618 Braclav |
Úmrtí | 27. února 1664 (ve věku 45–46 let) Novhorod-Siverskyj |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Povolání | voják |
Funkce | hejtman záporožského vojska |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivan Bohun (ukrajinsky: Іван Богун) (zemřel 1664) byl ukrajinský kozácký plukovník. Byl blízký spolubojovník a přítel Bohdana Chmelnického, oponoval smlouvám s Polsko-litevskou unií (Haďačské dohodě z roku 1658) i s Ruskem (Perejaslavská dohoda z roku 1654).
Život
[editovat | editovat zdroj]Bohun se narodil v ukrajinsko-rusínské šlechtické rodině. Zúčastnil se chmelnického povstání proti polské vládě na Ukrajině. V červnu 1651 byl zvolen plukovníkem braclavského pluku. Zúčastnil se bitvy u Berestečka proti polskému vojsku pod vedením krále Jana Kazimíra II., které kozáci prohráli. Bitvu Bohun přežil, dal dohromady svůj pluk a v červnu 1652 se zúčastnil bitvy pod Batohem. Tentokrát kozáci zvítězili. Polský velitel Marcin Kalinowski byl zabit a budoucí hejtman Stefan Czarniecki sotva dokázal utéci. Polská porážka byla devastující a umožnila kozákům přejít do útoku a rychle získat kontrolu nad velkou částí Ukrajiny. Až do roku 1657 vedl Ivan Bohun své vojáky v menších potyčkách s Poláky. Bojoval také proti Krymským Tatarům, kteří se v důsledku Zborovské smlouvy z roku 1649 přidali k Polákům proti kozákům.
Bohun bojoval proti Perejaslavské smlouvě z roku 1654. Po bitvě u Konotopu vedl Ivan Bohun povstalce proti svému bývalému spojenci Ivanu Vyhovskému. Vyhovského armádu porazil na podzim roku 1659.
V roce 1663 byl zajat Poláky. Ti nabídli Bohunovi svobodu výměnou za podporu v chystaném tažení proti Rusku. Během ústupu po katastrofální porážce při obléhání Hluchiva byl Bohun popraven za předání důležitých vojenských informací ruské posádce.
Odkaz v kultuře
[editovat | editovat zdroj]Ivan Bohun se stal populárním ukrajinským lidovým hrdinou. Nesmrtelnost mu přinesl román Ohněm a mečem Henryka Sienkiewicze, ve kterém je na jeho osudech volně založena postava Jurka Bohuna. Tento román byl roku 1999 zfilmován režisérem Jerzy Hoffmanem, Bohuna hrál Aleksandr Domogarov.
Ivan Bohun je také zajímavě popsán v moderním historickém románu o polsko-kozáckých válkách Bohun od Jacka Komudy.
Jeho smrt je každoročně připomínána ve Lvově.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Bohun na anglické Wikipedii.
- ↑ Events by themes: The anniversary of death of Ivan Bogun in Lvov, UNIAN-photo service (February 17, 2009)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Bohun na Wikimedia Commons
- O Ivanu Bohunovi (v ukrajinštině)
- „Ukrajina nezapomněla: 350. výročí bitvy pod Batohem, které se odehrálo bez Tatarů a Poláků“, Zerkalo nedeli (Týdeník), 1. – 7. června 2002, k dispozici online v ruštině[nedostupný zdroj] a ukrajinštině[nedostupný zdroj] .
- Bohun, Ivan v online ruském biografickém slovníku (v ruštině)
- Ivan Bohun na encyklopedii Ukrajiny