Isaquias Queiroz
Isaquias Queiroz | |
---|---|
Isaquias Queiroz (2016) | |
Osobní informace | |
Datum narození | 3. ledna 1994 (30 let) |
Místo narození | Ubaitaba |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Kanoistika na LOH | ||
zlato | 2020 Tokio | C1 1000 m |
stříbro | 2016 Rio de Janeiro | C1 1000 m |
stříbro | 2016 Rio de Janeiro | C2 1000 m |
stříbro | 2024 Paříž | C1 1000 m |
bronz | 2016 Rio de Janeiro | C1 200 m |
Mistrovství světa v rychlostní kanoistice | ||
zlato | 2013 Duisburg | C1 500 m |
zlato | 2014 Moskva | C1 500 m |
zlato | 2015 Milan | C2 1000 m |
zlato | 2018 Montemor-o-Velho | C1 500 m |
zlato | 2018 Montemor-o-Velho | C2 500 m |
zlato | 2019 Szeged | C1 1000 m |
bronz | 2013 Duisburg | C1 1000 m |
bronz | 2017 Račice | C1 1000 m |
bronz | 2018 Montemor-o-Velho | C1 1000 m |
bronz | 2015 Milan | C1 200 m |
bronz | 2014 Moskva | C2 200 m |
bronz | 2019 Szeged | C2 1000 m |
Isaquias Queiroz dos Santos (* 3. ledna 1994 Ubaitaba, Bahia) je brazilský rychlostní kanoista. Jako první Brazilec v historii se stal mistrem světa a olympijským vítězem v kanoistice.
Pochází z deseti dětí, ve věku dvou let přišel o otce. Jeho dětství bylo poznamenáno dramatickými událostmi: těžce se opařil, pak mu musela být po pádu ze stromu odoperována ledvina, také se stal obětí únosu.[1] Od jedenácti let začal závodit na kánoi, zpočátku se vedle rychlostní kanoistiky věnoval také slalomu na divoké vodě. Jako šestnáctiletý odešel do Ria, kde se připravoval v klubu CR Flamengo pod vedením trenéra Jesúse Morlána.
V roce 2011 se stal juniorským mistrem světa na dvousetmetrové trati. Na mistrovství světa v rychlostní kanoistice 2013 v Duisburgu zvítězil na 500 metrů a byl třetí na 1000 metrů. V roce 2014 titul na 500 metrů obhájil a o rok později vyhrál s Erlonem Silvou závod dvojic. V roce 2015 také získal na Panamerických hrách dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Na olympiádě v Riu 2016 obsadil druhé místo s Erlonem Silvou na C2 1000 m, byl také druhý na C1 1000 m a třetí na C1 200 m. Byl prvním brazilským sportovcem, který získal na jedné olympiádě tři medaile. Na MS 2018 získal titul na C1 500 m a C2 500 m, na MS 2019 vyhrál na C1 1000 m. Na olympiádě v Tokiu vyhrál závod jednotlivců na 1000 metrů a na deblkánoi skončil s Jacky Godmannem čtvrtý.[2]
Má syna Sebastiana, kterého pojmenoval podle svého rivala Sebastiana Brendela z Německa.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Soupeř Fuksy utrpěl těžké popálení, byl unesen a přišel o ledvinu. Teď bude bojovat o zlato. Sport.cz [online]. 2016-08-17 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Medaile unikla. Kanoista Fuksa vyrovnal výkon z Ria, ve finále byl pátý. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-08-07 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Isaquias Queiroz na Wikimedia Commons
- Isaquias Queiroz v databázi Olympedia (anglicky)
- International Canoe Federation
- Brazilští kanoisté
- Brazilští olympijští vítězové
- Brazilští stříbrní olympijští medailisté
- Brazilští bronzoví olympijští medailisté
- Olympijští vítězové v kanoistice
- Stříbrní olympijští medailisté v kanoistice
- Bronzoví olympijští medailisté v kanoistice
- Mistři světa v rychlostní kanoistice
- Narození v roce 1994
- Narození 3. ledna
- Narození v Bahii