Ion I. C. Brătianu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ion I. C. Brătianu
Ion I C Bratianu - Foto01.jpg
Stranická příslušnost
Členství Národní liberální strana

Narození 20. srpna 1864
Ștefănești
Úmrtí 24. listopadu 1927 (ve věku 63 let)
Bukurešť
Choť Elisa Știrbei
Rodiče Ion C. Brătianu
Děti Gheorghe I. Brătianu
Alma mater École Polytechnique
Profese diplomat, inženýr a politik
Ocenění Řád bílé orlice
Commons Kategorie Ion I. C. Brătianu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Brătianv poslední kabinet, 1927

Ion I. C. Brătianu (také známý jako Ionel Brătianu) (20. srpna 1864 Ștefănești, Rumunské království - 24. listopadu 1927 Bukurešť, Rumunské království) byl rumunský politik, vůdce Národní liberální strany (Partidul Național Liberal, PNL), ministr zahraničí a pětinásobný rumunský premiér.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ion I. C. Brătianu se narodil na rodinném panství Florica jako jeden ze tří synů rumunského politika Iona C. Brătianu. V roce 1882 dokončil studium na střední škole Colegiul Național Sfântul Sava v Bukurešti. Poté jako dobrovoník vstoupil do rumunské armády, kde sloužil u dělostřelců, po šesti měsících služby dosáhl na hodnost podporučíka. Během své vojenské služby studoval inženýrství. V roce 1883 odešel do Paříže, kde studoval na Collège Sainte-Barbe. Následující roky (1884–89) studoval (aniž by byl registrovaným studentem) na École Polytechnique. Získal inženýrský diplom, ale bez licence k provádění praxe. V roce 1889 se vrátil do vlasti, kde byl povýšen do hodnosti poručíka. Ve stejném roce začal pracovat u rumunských železnic jako inženýr, kde působil pod známým konstruktérem mostů Anghelem Salignyem.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1895 se stal členem PNL, ve stejném roce byl zvolen do rumunského parlamentu (Parlamentul României). Postupně sloužil jako ministr veřejných prací (31. března 1897 - 30. března 1899; 14. února 1901 - 18. července 1902) a ministr vnitra (12. března 1907 - 27. prosinc 1908). V roce 1909 se poprvé stal rumunským premiérem. Podruhé dosáhl na post premiéra na začátku roku 1914 a vydržel zde téměř do konce první světové války (16. leden 1914 - 9. února 1918), kdy byl nahrazen generálem Alexandrem Averescu.

Třetí období v roli premiéra zahájil 29. prosince 1918. Následně vedl rumunskou delegaci na Pařížské mírové konferenci, kde se výrazně zasazoval o připojení Transylvánie a Bukoviny k Rumunsku. Přes tyto úspěchy však na post premiéra v roce 1919 rezignoval, neboť nesouhlasil s kompromisem ohledně oblastí obývaných Rumuny, které se staly součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Čtvrté Brătianovo působení na postu ministerského předsedy trvalo od 17. ledna 1922 do 30. března 1926. Během tohoto období přijal Brătianův kabinet novou ústavu, která zaručovala všeobecné volební právo a práva menšin.

Naposledy se do pozice předsedy vlády vrátil 21. června 1927. O pět měsíců později zemřel na komplikace při zánětu hrtanu a na pozici premiéra jej do nových voleb nahradil jeho bratr Vintilă Brătianu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ion I. C. Brătianu na anglické Wikipedii.