Inženýrská stavba

Jako inženýrská stavba se podle DIN 1076 označují mosty, tunely a zářezy, nosné konstrukce s viditelnou výškou nejméně 1,5 metru, protihlukové stěny s viditelnou výškou nejméně dva metry a konstrukce, u kterých je potřebný statický výpočet bezpečnosti, jako jsou hráze pro zadržování dešťové vody nebo hloubené šachty. Inženýrské stavitelství je tedy disciplína ve stavebnictví, která se zabývá projektováním a výstavbou technických staveb. Navrhují je obvykle individuálně stavební inženýři a jejich technická náročnost i využití převažují nad funkcí reprezentační.

Obytné a kancelářské budovy, komerční a správní budovy, shromažďovací a kulturní centra, jakož i všechny budovy, které obsahují převážně místnosti pro bydlení, se obecně za inženýrské stavby nepovažují i když při náročném stavebním požadavku a u velkých budov jsou nutné nejméně stejně rozsáhlé konstrukční výpočty.

Inženýrské konstrukce

Je souhrnné označení pro:

stavby dopravní (silnice, železnice, mosty, tunely, letiště),
stavby vodní (regulace toků, hráze, přehrady, kanály, zdymadla),
stavby speciálního charakteru (sila, vodojemy, chladicí věže, velké komíny, televizní věže).
stavby montované (prováděné zcela nebo zčásti montáží prefabrikátů). Jako prefabrikáty, zejména železobetonové a z předpjatého betonu, se používají trouby, kanály, stožáry, stožárové patky, mostní nosníky, díly opěrných zdí, pilířů a továrních komínů, betonové kvádry pro vyzdívky tunelů, důlní výstroj, skruže, pražce, panely pro silnice a letiště.

Mnoho inženýrských konstrukcí leží pod zemským povrchem a není je vidět. V měkkém podloží sedimentárních pánví, v nezpevněných horninách, v podzemní vodě nebo pod hladinou moře, bývají pro ně nebo pro jejich zakládání potřebná často velmi nákladná opatření.

Inženýrské stavitelství

Zabývá se stavebními konstrukcemi a systémy v oblasti technické infrastruktury (dodavatelské a dopravní inženýrství). Důraz je kladen na návrh nosných konstrukcí. U výškových budov i ve spojení s architektonickým řešením. Příkladem jsou haly o velkém rozpětí, střešní konstrukce, mosty a věže (televizní věže), tunely s obtížnou geologií, neobvyklé kaverny, hráze nebo silně zatížené větrné turbíny.

Vztahuje se také na vytváření fyzikálně-technických podkladů, předpisů, podle kterých se následně provádějí výpočty i budování konstrukcí: stavební fyzika, věda o materiálech, stárnutí a opotřebení, výpočty zatížení a dimenzování, stavební metody a postupy (technologie spojování konstrukcí, lití betonu) a také aspekty, které překračují rozsah energeticky úsporného a trvalého stavění.

Historické stavby jako milníky inženýrského stavitelství

Eifelova věž
Chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) v Istanbulu, první velká kupole na světě
některé ze sedmí divů světa
římské koloseum
bazilika Svatého Petra ve Vatikánu
pyramidy v Gize
Ezechiášův vodovodní tunel v Jeruzalémě
neobvyklé teleskopy hvězdáren v Paříži nebo ve Vídni nebo montáž obřího zrcadla na hoře Mount Palomar
první horská dráha přes Semmering, první Gotthardský tunel nebo viadukty v Odenwaldu
římské akvadukty nebo vysoké akvadukty pro zásobování Vídně vodou z pohoří Hochschwab
starověký Suezský průplav
mosty přes soutěsku řeky Trisanna nebo most přes záliv Firth of Forth
střešní konstrukce olympijského stadionu v Mnichově

Galerie

Mosty přes soutěsku řeky Trisanna
Chrám Boží Moudrosti v Istanbulu
Bazilika Svatého Petra ve Vatikánu
Horská dráha Semering
Olympijský stadion v Mnichově

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ingenieurbau na německé Wikipedii a Ingenieurbauwerk na německé Wikipedii.

Literatura

KORBAŘ, Tomáš; STRÁNSKÝ, Antonín. Technický naučný slovník II.díl, G – L. První. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1962. 672 s. S. 242.
KORBAŘ, Tomáš; STRÁNSKÝ, Antonín. Technický naučný slovník I. díl A – F. První. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1962. 656 s. S. 424.

Externí odkazy

Mezinárodní datová banka stavebních děl pro stavební inženýry, německy
Encyklopedie Vševěd, heslo inženýrské stavby