Ingrid Bergmanová
Ingrid Bergmanová (29. srpna 1915, Stockholm, Švédsko – 29. srpna 1982, Londýn, Velká Británie) byla známá švédská herečka. Obdržela tři Oscary a do historie filmu se zapsala jako jedna z nejpopulárnějších a nejvýznamnějších hereček.
Život
Její matka, původem Němka, Friedel Adler Bergmanová zemřela když byly jí byly pouhé tři roky a o devět let později zemřel i její otec Justus Samuel Bergman. Ten se věnoval fotografování a pomáhal jí už od mala s růstem jejího hereckého talentu. Po smrti otce žila Ingrid u strýce. Vystudovala hereckou školu Královského dramatického divadla a roku 1935 obsadila svoji první mluvenou roli ve švédském filmu Most mnichů. Jejím manželem se stal roku 1937 Petter Lindström, který pracoval jako zubní lékař, a následujícího roku se jim také narodila dcera Pia Lindströmová (nsr. 1938).
Ještě než odešla do Spojených států amerických, natočila v Německu film pro UFA Čtyři přátelé. Známou ji učinil film Intermezzo z roku 1936, který se producent David O´Selznick rozhodl v roce 1939 natočit v americké verzi, která z ní učinila švédskou filmovou hvězdu. Mladá Švédka si získala americké publikum především svojí přirozeností, kterou se od tehdejších amerických hvězd zásadně odlišovala.
V roce 1942 získala americké státní občanství a také natočila také svůj nejslavnější film Casablanca, v němž jejího filmovým partnerem byl Humphrey Bogart a který režíroval Michael Curtiz. V roce 1949 natáčela s Robertem Rossellinim v Itálii film Stromboli. Přitom se zamilovala do režiséra a následně opustila svého muže Pettera Lindströma a dceru, poté co s Rossellinim otěhotněla, což způsobilo v Americe skandál. Kvůli tomu také ztratila oblibu u amerického publika. V roce 1950 se za něj provdala. Měli spolu tři děti, syna Roberta Ingmara (* 1950) a dvojčata Isabellu Fiorellu Elettru Giovannu a Isottu Ingrid Friedu Giulianu (* 18. června 1952, profesorka na Stony Brook University). Společně natočili dohromady sedm filmů. Roku 1957 se však jejich manželství rozpadlo a o rok později se provdala za švédského producenta Larse Schmidta. Toto manželství vydrželo do roku 1970.
Do výčtu mužů, kteří k ní měli vztah, se řadí také maďarský reportážní fotograf Robert Capa.
Její poslední film Žena jménem Golda z roku 1982 byl životním příběhem izraelské političky Goldy Meirové. Za několik měsíců po jeho dokončení zemřela v Londýně na rakovinu.
Filmografie (výběr)
- 1982 Žena jménem Golda (Golda Meirová)
- 1978 Podzimní sonáta (Charlotte Andergast)
- 1976 A Matter of Time (hraběnka Sanzianiová)
- 1974 Vražda v Orient expresu (Greta Ohlsson)
- 1969 Kaktusový květ (Stephanie Dickinson)
- 1956 Anastázie (Anastázia)
- 1956 Elena a muži (princezna Elena Sorokowska)
- 1952 Evropa '51
- 1946 Pověstný muž (Alicia Huberman Sebastian)
- 1945 Rozdvojená duše (Dr. Constance Petersen)
- 1945 Zvony od Panny Marie (sestra Benedicta)
- 1944 Plynové lampy (Paula)
- 1943 Komu zvoní hrana (María)
- 1942 Casablanca (Ilsa)
- 1941 Doktor Jekyll a pan Hyde (Ivy Petersonová)
Odkazy
Poznámky
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingrid Bergman na německé Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- (anglicky) Ingrid Bergman oficiální stránka její rodiny
- (anglicky) Ingrid Bergman stránka studia CMG
- (anglicky) Ingrid Bergman Collection na stránkách Wesleyan University
- (česky) Ingrid Bergman – profil na FDb. cz
Šablona:Oscar - nejlepší herečka 1941-1960 Šablona:Oscar - nejlepší herečka ve vedlejší roli 1961-1980