Husovo náměstí (Polná)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Husovo náměstí
Horní část Husova náměstí se sousoším Nejsvětější Trojice
Horní část Husova náměstí se sousoším Nejsvětější Trojice
Umístění
Město Polná
Poloha
Historie
Datum vzniku 2. pol. 15. století
Denominace konec 19. století
Další údaje
Typ náměstí
PSČ 588 13
Kód ulice 173304
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husovo náměstí se nachází v centru města Polná v okrese Jihlava. Je prohlášeno městskou památkovou zónou.[1] Název nese podle Mistra Jana Husa. Ze západu náměstím prochází ulice Třebízského, která se za Husovým náměstí nazývá Palackého. U kostela se Třebízského ulice kříží s Havlíčkovou. Jižně z náměstí vycházejí ulice Žižkova a Viktorinova.

V budově čp. 39 sídlí Městský úřad Polná, sídla zde mají také pobočky České pošty a České spořitelny, dvě lékárny, řada obchodů, restauračních zařízení a drobných služeb.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vzniklo na návrší patrně v 2. polovině 15. století[2] jako pravidelné obdélníkové náměstí, lidově zvaný „rynk“, od konce 19. století nese současný název, obklopují ho měšťanské domy se středověkými jádry, které jsou podsklepeny, sklepy mají často až 3 patra. Traduje se, že pod náměstím vedou podzemní chodby, které nejsou příliš prozkoumány.

Dne 25. listopadu 1479 Viktorin vydal Polné privilegium, kterým mimo jiné věnoval městu svůj dům uprostřed rynku, aby zde měšťané zřídili radnici.[3] Budova se později stala sídlem okresního soudu a během náletu sovětských vojsk v závěru druhé světové války byla zasažena bombou a vyhořela. Její ruina byla zbořena.[4]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Z rozcestníku, který je umístěn v parku nedaleko kašny Hastrmanka, vychází modře značená turistická trasa z Věžničky do Zhoře a dvě naučné turistické stezky – žlutá Pojmanova a zeleně značená Naučná stezka Josefa Klementa.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Domy[editovat | editovat zdroj]

Měšťanský dům čp. 47 s pamětní deskou Boženy Němcové
  • Činžovní dům (čp. 19)
  • Měšťanský dům čp. 24 bez hospodářských budov
  • Měšťanský dům čp. 28
  • Měšťanský dům čp. 29
  • Restaurace U zlaté hvězdy (čp. 34)
  • Měšťanský dům čp. 41
  • Měšťanský dům čp. 42
  • Měšťanský dům čp. 43
  • Měšťanský dům čp. 44
  • Měšťanský dům čp. 47 s pamětní deskou připomínající pobyt Boženy Němcové.
  • Měšťanský dům čp. 48
  • Měšťanský dům čp. 49/70 (též zvaný U Rytířů či U Culků) nechal s renesančními prvky postavit Viktorin z Kunštátu v roce 1479,[6] visí na něm kamenná deska s reliéfy anděla a s vyobrazeným klečícím rytířem ve zbroji a s erby (kunštátským a pernštejnským), která připomíná svatbu tehdejšího (nového) majitele panství, Jana Bočka (Suchého Čerta) z Kunštátu (z jevišovické větve) s Kunhutou (Kunkou) z Pernštejna (dcerou Zikmunda z Pernštejna +1473/1475), roku 1480; rodičů Hynka Bočka z Kunštátu a Polné (od roku 1511 manžela Anny z Hradce).

Reliéfní deska "kunštátského rytíře" a "pernštejnského anděla" (viz erby), upomínající na svatbu Jana Bočka z Kunštátu s Kunhutou z Pernštejna roku 1480, na průčelí domu na Husově náměstí č. 49.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Městská památková zóna Polná [online]. MONUMNET, 2003-01-10 [cit. 2014-05-17]. Dostupné online. 
  2. Prchal, Jan:Polná. Historické město roku 2006, str. 26
  3. JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná: Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 41–42. 
  4. Polná 1242-1992. S. 155–156.
  5. PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Polná, s. 28–35. (česky)
  6. a b TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Polná: Freytag&Berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Polná, s. 206–209. 
  7. MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Historická procházka půvabnou Polnou, s. 140–147. 
  8. Mudrová, Kam značky nevedou III., kapitola Pivovar útlého dětství Bohumila Hrabala, str. 155–158

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]