Přeskočit na obsah

Hugo I. hrabě Logothetti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hugo I. hrabě Logothetti
Narození20. března 1801
Černovice
Úmrtí26. května 1861 (ve věku 60 let)
Bílovice
RodLogothettiové
Manžel/kaPavlína z Bartensteina
DětiVladimír Logothetti
Hedvika Logothetti
Julie Logothetti
Zdenko Logothetti
OtecJosef Logothetti
MatkaMarie Ester Barbora z Locelly
PříbuzníHugo II. Logothetti (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Jakub Josef hrabě Logothetti (20. března 1801 Černovice26. května 1861 Bílovice)[1] byl český, rakouský šlechtic a majitel velkostatků Bílovice a Březolupy (1831–1861).

Předci tohoto rodu pocházeli ze staré byzantské rodiny. Členové rodu zastávali v byzantské říši nejdůležitější úřady. Slovo „logohettes“ znamená v řečtině ministr. Následkem dobytí hlavního města říše Cařihradu Turky v roce 1453, odešli předci rodiny na ostrov Kréta a od roku 1462 jsou zde usazeni trvale na ostrově Zakynthos (Zante) v Jónském moři do dnešních dnů.[2]

Zakladatelem moravské větve rodu byl Jakub hrabě Logothetti, ten se narodil 15. března v roce 1741 v Zante jako Eiakobos kontes Logothetes. V roce 1775 se oženil s Kateřinou d'Ymbault a usadil se v Černovicích v Bukovině. Ve stejném roce zabral Bukovinu císař Josef II. a Černovice se stávají součástí Habsburské monarchie. S manželkou Kateřinou měli syna Josefa Karla Augustina Logothettiho (* 16. březen 1779), který se 17. února 1800 ve Vídni oženil s Marii Ester Barborou, svobodnou paní z Locella, pocházející z Brna. 20. dubna 1801 se novomanželům narodil v Černovicích jediný syn Hugo Josef Jakub Logothetti. V dětském věku mu zemřel otec († 5. května 1811, Černovice) a v roce 1815 jej opustila matka († 26. července 1815, Brno). O mladého chlapce se postarali příbuzní matky, rodina rytíře von Schönfeld. V roce 1818 tak nastoupil jako kadet do 3. husarského pluku.

Díky finanční pomoci manželčiných příbuzných koupil Hugo Logothetti v roce 1836 panství Bílovice. V roce 1839 získal český inkolát a rakouský rytířský stav. V roce 1848 byl uznán rakouský hraběcí titul, kterého se domáhal dříve.[3] Byl znám díky milostnému poměru k prosté dívce Emilií Čudové, kterou při návštěvě zámku Bílovice namaloval Josef Mánes.[1] Dne 16. května 1861 jej při cestě z Březolup do Bílovic postihl záchvat mrtvice. V bílovického zámku zemřel 26. května 1861 v kruhu rodiny.[2]

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

19. prosince 1821 se v Německých Knínicích u Moravského Krumlova oženil s baronkou Pavlínou z Bartensteina (1800–1872), vnučkou Jana Kryštofa z Bartensteina. Manželé spolu měli sedm potomků, tři z nich (Berta, Lodoiska a Alfred) zemřeli v dětském věku.[4] Dospělost se dožili dva synové a dvě dcery:

  • Vladimír (4. 8. 1822 Tomášovce – 7. 12. 1892 Rădăuți), rakousko-uherský důstojník, politik a zakladatel prvního sboru dobrovolných hasičů na Moravě, manž. 1851 hraběnka Marie Nemes de Hidvégi et Oltszem (5. 4. 1827 Kluž – 18. 4. 1906 Bílovice)[5][6]
  • Hedvika (4. 10. 1823 Tomášovce – 4. 7. 1899 Olomouc), svobodná a bezdětná[4]
  • Julie (21. 3. 1833 Brno – 24. 9. 1854 Uherské Hradiště), manž. 1851 Antonín František Ledóchowski (4. 10. 1832 Varšava – 14. 5. 1885)[4][7]
  • Zdenko (10. 8. 1835 Březolupy – 10. 1. 1881 Olomouc), manž. (morganatické) 1869 Augusta Šarapatková (7. 11. 1844 Mařatice – 9. 2. 1912 tamtéž)[4][8]
  1. a b Encyklopedie města Uherské hradiště. encyklopedie.mesto-uh.cz [online]. [cit. 2020 - 02 - 04]. Dostupné online. 
  2. a b Rod Logothetti na panství Březolupy a Bílovice. www.brezolupy.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. Patricus.info/Rodokmeny [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  4. a b c d https://www.patricus.info/Rodokmeny/Logothetti.txt
  5. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  6. Maria Karolina Rosalia Johanna Gräfin Logothetti. geni_family_tree [online]. 1827-04-05 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  7. Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště. encyklopedie.mesto-uh.cz [online]. [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  8. Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště. encyklopedie.mesto-uh.cz [online]. [cit. 2023-08-17]. Dostupné online.