Frymburk (hrad)

Frymburk
	Nádvorní strana věže
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	1. polovina 14. století
Zánik	1. polovina 17. století
Další majitelé	páni z Lipé, páni z Dubé, Trčkové z Lípy aj.
Poloha
Adresa	západní okraj městečka, Nový Hrádek, Česko
Souřadnice	50°21′26,3″ s. š., 16°14′10,19″ v. d.
	Frymburk
Další informace
Rejstříkové číslo památky	31205/6-1827 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frymburk je zřícenina hradu ze 13. století v katastru městyse Nový Hrádek v okrese Náchod. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Historie hradu sahá do 1. poloviny 14. století. Prvním známým majitelem byl Matyáš z Frymburka. Jeho význam však upadl po založení hradu Opočno. Mezi nejznámější vlastníky panství a tedy i Frymburka patří bratři Štěpán a Jan z Dobrušky. Jana historici ztotožňují s Janem Městeckým z Opočna. Přídomek Městecký získal, protože pocházel z Heřmanova Městce^[2]. Historie jej zná mimo jiné jako účastníka bitvy u Grunwaldu na straně řádu německých rytířů v roce 1410, po které byl rok v polském zajetí. Roku 1415 připojil svoji pečeť k pečetím ostatních českých pánů a rytířů na protest proti upálení Jana Husa. Společně s Otou z Bergova pak vyplenil Opatovický klášter. Ještě v průběhu roku 1418 Jan Městecký zabral Miletín, který dříve patřil Řádu německých rytířů a zdůvodnil jej nesplacenými dluhy z předchozí války. V roce 1420 však již stojí zpět na straně Zikmunda v bitvě u Sudoměře a je opět poražen. Za jeho podporu Zikmundovi byl hrad Frymburk v roce 1425 dobyt sirotky. Samotný Jan Městecký zemřel v roce 1431. Ve 2. polovině 15. století hrad drželi Andělové z Ronovce, kteří jej zřejmě přestavěli do dnešní podoby s masivní hradbou a ohromnou kulatou věží. V roce 1534 přikoupili Trčkové z Lípy k Opočnu i panství Frymburk. Za nich vznikla při jižní straně věže černá kuchyně a zřejmě došlo i k dalším přestavbám hradu. Roku 1638 byl hrad Frymburk vypálen švédským vojevůdcem Bannerem, po ukončení války však byl obnoven. Od doby Trčků z Lípy sloužil hrad jako lovecký a rekreační objekt majitelů spojeného panství Opočno-Frymburk. V 1. polovině 18. století na hradě provedli Colloredové barokní úpravy, mimo jiné opatřili strop nejméně jedné místnosti štukovou výzdobou. Krátce po roce 1800 byl hrad, vyžadující větší stavební obnovu, opuštěn, zřejmě i v souvislosti s koupí statku Skalka se stejnojmenným zámkem, který převzal úlohu druhého sídla.^[3] Před polovinou 19. století již byl hrad zbaven střech a dřevěných stropů. Objekt v podhradí sloužil do konce 20. století jako myslivna.

Architektura

Nejmohutnější částí hradu je půdorysně téměř válcová věž o průměru více než 18 metrů. Hradní věž byla plná, v horní části se nad nevelkým temným prostorem rozkládala větší kruhová místnost. Hradní jádro vymezuje mohutná hradba se zaoblenými rohy, vnitřní zástavba nevelkého hradu se zřejmě přikládala k severní a jižní hradbě, na jih od věže vznikl klenutý prostor, k němuž přiléhá pozdněgotická kuchyně se zbytky náběhů osmiúhelného komína. V blízkosti kuchyně se nachází do skály tesaná cisterna. Vstup do jádra chránila padací mříž, za ní byla v portálu zavěšena mohutná vrata, chráněná zasouvací závorou. Na západní straně se v podhradí rozkládaly hospodářské objekty, přestavované v průběhu novověku na myslivnu a její hospodářské objekty. Východně od hradu se rozkládá předhradí, vymezené na východní straně nedokončeným opevněním s dvojicí bastionů, budovaným zřejmě za Adama Erdmana Trčky z Lípy těsně před rokem 1634. Na předhradí bylo krátce před rokem 2020 zřízeno lanové hřiště. Na klesajícím skalnatém hřebínku pod myslivnou se nachází zbytky opevnění ve formě valu a příkopu.

Ohrožení stavby

Stavbu narušují povětrnostní vlivy a náletová vegetace. Dochází ke značnému rozpadu a destrukci zdiva, v roce 2014 se zřítila část lícového zdiva věže.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-03]. Identifikátor záznamu 142705 : Hrad Frymburk, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Petr Milata - Nejistá pověst pána z Městce, Hradecký deník 03/00.
↑ Slavík, Jiří: Drobty z dějin hradu Frymburka. Panorama z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří 17, 2009, s. 61-64.
↑ Seznam ohrožených nemovitých památek: hrad Frymburk, zřícenina a archeologické stopy [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2015-03-12 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Frymburk na Wikimedia Commons

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-03]. Identifikátor záznamu 142705 : Hrad Frymburk, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] Petr Milata - Nejistá pověst pána z Městce, Hradecký deník 03/00.

[3] Slavík, Jiří: Drobty z dějin hradu Frymburka. Panorama z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří 17, 2009, s. 61-64.

[4] Seznam ohrožených nemovitých památek: hrad Frymburk, zřícenina a archeologické stopy [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2015-03-12 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]