Hotel Modrá hvězda (Praha)
| Hotel Modrá hvězda | |
|---|---|
_cropped.png) Hotel Modrá Hvězda (asi okolo roku 1905) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | asi 18. století |
| Zánik | 1931 |
| Materiál | zdivo |
| Poloha | |
| Adresa | nároží Hybernské a ulice Na příkopě Praha-Nové Město 110 00 Praha, Praha-Nové Město,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′13″ s. š., 14°25′43″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hotel Modrá hvězda (německy Hotel Blauer Stern) byl rozsáhlý třítraktový klasicistní hotelový dům, který stál na na rohu ulic Hybernská a na Na příkopě, nedaleko pozdějšího Náměstí Republiky, na Novém Městě, 110 00 Praha 1. Od 18. století až do svého zániku se řadil k nejznámějším a nejluxusnějším hotelům ve městě. Po dlouhou dobu patřil pražské rodině Kafkových. Budova byla stržena roku 1931 v rámci výstavby nové funkcionalistické budovy Živnobanky, která se později stala hlavním sídlem České národní banky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik
[editovat | editovat zdroj]Hostinec fungoval na místě hotelu nejpozději od 18. století. Od roku 1771 jej vlastnila rodina Kafků, kolem roku 1830 byl majitelem Franz Kafka. [1] (Nejedná se o rodinu spisovatele Franze Kafky, která v tomto období pobývala v Oseku u Strakonic. [2][3])
Přestavba
[editovat | editovat zdroj]V letech 1844 až 1846 proběhla přestavba a novostavba v pozdně klasicistním stylu podle plánů pražského architekta Franze Wolfa. Od té doby se hotel řadil k jedněm z nejluxusnějších v Praze. Obecným hovorovým jazykem zde byla především němčina. Mezi hosty byli příslušníci panovnických rodů jako francouzská císařovna Evženie či pruský král Vilém I. a jeho kancléř Otto von Bismarck. Ti zde také zorganizovali podepsání s rakouskými představiteli v červenci 1866 tzv. pražský mír, který ukončil, především v Čechách zuřící, prusko-rakouskou válku. Dalšími hosty byli mj. skladatelé Hector Berlioz, Frédéric Chopin, Richard Wagner a Gustav Mahler, spisovatelé Fjodor Dostojevskij a Theodor Fontane, malíř Carl Spitzweg či Felice Bauer, která se později stala snoubenkou Franze Kafky.[4] Po roce 1900 byl majitelem hotelu A. Seltmann.
Demolice
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1926 budovu koupila Živnostenská banka a v roce 1931 byla zbořena. Roku 1934 pak došlo k demolici budov hotelu U černého koně a starého paláce Živnostenské banky, na uvolněných parcelách byla pak v letech 1935–1941 postavena nová funkcionalistická budova Živnobanky,[5] pozdější sídlo České národní banky.
Památka
[editovat | editovat zdroj]Tehdy již neexistující hotel je součástí zápletky české filmové komedie Hotel Modrá hvězda z roku 1941, tedy z doby německé okupace Čech, Moravy a Slezska.
Na budově ČNB byla umístěna pamětní deska upozorňující na pobyt Fréderica Chopina v hotelech U černého koně a Modrá hvězda v letech 1829 a 1830.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hotel Blauer Stern na německé Wikipedii.
- ↑ Die Häuser der Kafkas Franz Kafka.de unten; der Name Kafka war im 19. Jahrhundert in Prag häufiger, eine Verwandtschaft zum gleichnamigen Dichter bestand nicht
- ↑ http://www.kohoutikriz.org/priloha/kafka.php
- ↑ Ladislav Stehlík: Země zamyšlená, I. díl, 6. vydání, Československý spisovatel, Praha, 1986
- ↑ Tageszeitungen in Prag veröffentlichten Fremdenlisten für jeden Tag in den einzelnen Hotels bis etwa 1860, zum Beispiel Tagesbote aus Böhmen, Nr. 125, vom 5. Mai 1856, S. 2.
- ↑ R. Baťková a kol.:Umělecké památky Prahy II, s. 483
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Knappův průvodce po Praze a okolí. Praha: M. Knapp, 1900, s. 81. Dostupné online