Přeskočit na obsah

Hofstetten-Flüh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hofstetten-Flüh
Hofstetten-Flüh – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška462 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonSolothurn
OkresDorneck
Hofstetten-Flüh
Hofstetten-Flüh
Hofstetten-Flüh, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,52 km²
Počet obyvatel3 157 (2018)[1]
Hustota zalidnění419,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.hofstettenflueh.ch
PSČ4112 Flüh
4114 Hofstetten
Označení vozidelSO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hofstetten-Flüh je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Žije zde přibližně 3 200[1] obyvatel.

Obec Hofstetten-Flüh se skládá ze dvou vesnic (místních částí): Hofstetten v nadmořské výšce 462 m n. m. a Flüh v nadmořské výšce 379 m n. m. v exklávě Solothurn v zadním údolí Leimental. Ve vesnici Flüh začíná silnice do průsmyku Chall a dále do Röschenzu, který je již v kantonu Basilej-venkov.

V roce 2014 tvořila 15 % rozlohy obce zastavěná plocha, 45 % lesy a lesní pozemky, 39 % zemědělství a o něco méně než 1 % neproduktivní půda.

Co do počtu obyvatel jde o největší obec v solothurnské části oblasti Leimental. Sousedními obcemi jsou Metzerlen-Mariastein, Bättwil a Witterswil v kantonu Solothurn, Ettingen a Blauen v kantonu Basilej-venkov a Leymen ve Francii.

Hofstetten, letecký pohled (1950)

Osídlení v oblasti dnešní obce sahá daleko do minulosti. Prvním doloženým obyvatelem této oblasti byl mamut, který přišel o jeden z klů kolem roku 12 000 př. n. l., tedy na konci poslední doby ledové.

Kolem roku 400 př. n. l. se zde usadili Keltové. Patřili ke kmeni Rauriků a byly nalezeny pozůstatky jejich zařízení na tavení železa, tzv. závodní pece. Zdá se, že se zde zalíbilo i Římanům, kteří zde v 1. století postavili panské sídlo.[2] Při stavebních pracích byly nalezeny pozůstatky tohoto sídla, řídké zbytky malé budovy, základy domů řemeslníků a část ohradní zdi. Galo-římské obyvatelstvo po sobě zanechalo pohřebiště s několika hroby ze 7. století v Talmatten ve Flüh. Ty obsahovaly krásné hrobové předměty, včetně opaskové spony, prstýnků a skleněných korálků.[3]

Hofstetten

Ve středověku byl Hofstetten-Flüh spolu s dalšími šesti vesnicemi na řece Blauen svobodným císařským lénem a podléhal tak přímo císaři. Od 13. století až do konce 14. století sídlili páni z Hofstettenu na hradě Sternenberg mezi oběma vesnicemi. Jejich erb se stal erbem obce. Hrad Sternenberg byl kolem roku 1450 zničen požárem a od té doby je v troskách.[2]

Od roku 1408 podléhaly vesnice pánům z Rotbergu, kteří měli nedaleko západní hranice obce na Blauenhangu rodový hrad. V roce 1515 prodali Rotbergové své panství městu Solothurn. To vysvětluje, proč dnes zadní část údolí Leimental patří ke kantonu Solothurn. Postupem času hrad Rotberg zchátral a stejně jako mnoho jiných zřícenin sloužil jako vítaná zásobárna stavebního kamene. V roce 1934 byl Rotberg přestavěn a nyní slouží jako ubytovna pro mládež.

Nadvláda Solothurnu přinesla klidné období. Nyní byli poddanými obyvatelé Solothurnu, pro který spravoval Leimental fojt na hradě Dorneck v Dornachu. Množství daní, sociální rozdíly mezi plnoprávnými sedláky a ostatními obyvateli, stejně jako důsledná kontrola ze strany vládců však život neusnadňovaly. Výsledkem bylo, že mnozí místní odešli do ciziny a do zahraniční vojenské služby, protože se ve své vesnici nedokázali uživit.[2]

V 19. století byl Hofstetten stále chudou zemědělskou obcí a Flüh tvořily především řemeslné podniky a hostince, které byly na poutní cestě do Mariasteinu hojně navštěvovány. S rozvojem basilejského průmyslu na konci století byla poptávka po pracovní síle z okolních vesnic. Z tohoto důvodu byla v roce 1888 vybudována železniční trať do Basileje, kterou provozuje společnost Baselland Transport (BLT) a která vede až do Rodersdorfu, což umožnilo lidem z Hofstetteru a Flühneru najít práci v Basileji. Železnice také přivedla výletníky na venkov.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1739 1804 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010
Počet obyvatel 495 503 858 883 925 940 809 899 964 961 978 985 1103 1153 1363 1682 2374 2717 3035

Podle sčítání lidu z roku 2000 se 41 % obyvatel hlásilo k římskokatolické církvi a 28 %, ke švýcarské reformované církvi. Podíl cizinců činil 11 %.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Tradiční architektura v obci

Obec se nachází ve hospodářském regionu severozápadního Švýcarska a těží z blízkosti města Basileje. Nabízí velké množství pracovních míst v mnoha malých a středních podnicích (MSP) a je také silná v sektoru služeb.

Flüh je dostupný autobusovou linkou 69 do Mariasteinu a Metzerlenu a stanicí Flüh na tramvajové lince 10 BLT do Basileje, jezdící po trati Basilej–Rodersdorf. Do Hofstettenu, který se nachází ve vyvýšené poloze, se lze dostat přímo autobusovou linkou 68 z Flüh nebo Ettingenu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hofstetten-Flüh na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d e SCHENKER, Lukas. Hofstetten-Flüh [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-03-09 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (německy) 
  3. SPYCHER, Hanspeter. Archäologie des Kantons Solothurn Band 5. Solothurn: [s.n.], 1987. Kapitola Die Johanneskapelle in Hofstetten, s. 7–31. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]