Hofstetten-Flüh
Hofstetten-Flüh | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°28′40″ s. š., 7°30′55″ v. d. |
Nadmořská výška | 462 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Solothurn |
Okres | Dorneck |
Hofstetten-Flüh | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 7,52 km² |
Počet obyvatel | 3 157 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 419,8 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 4112 Flüh 4114 Hofstetten |
Označení vozidel | SO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hofstetten-Flüh je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Žije zde přibližně 3 200[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec Hofstetten-Flüh se skládá ze dvou vesnic (místních částí): Hofstetten v nadmořské výšce 462 m n. m. a Flüh v nadmořské výšce 379 m n. m. v exklávě Solothurn v zadním údolí Leimental. Ve vesnici Flüh začíná silnice do průsmyku Chall a dále do Röschenzu, který je již v kantonu Basilej-venkov.
V roce 2014 tvořila 15 % rozlohy obce zastavěná plocha, 45 % lesy a lesní pozemky, 39 % zemědělství a o něco méně než 1 % neproduktivní půda.
Co do počtu obyvatel jde o největší obec v solothurnské části oblasti Leimental. Sousedními obcemi jsou Metzerlen-Mariastein, Bättwil a Witterswil v kantonu Solothurn, Ettingen a Blauen v kantonu Basilej-venkov a Leymen ve Francii.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Osídlení v oblasti dnešní obce sahá daleko do minulosti. Prvním doloženým obyvatelem této oblasti byl mamut, který přišel o jeden z klů kolem roku 12 000 př. n. l., tedy na konci poslední doby ledové.
Kolem roku 400 př. n. l. se zde usadili Keltové. Patřili ke kmeni Rauriků a byly nalezeny pozůstatky jejich zařízení na tavení železa, tzv. závodní pece. Zdá se, že se zde zalíbilo i Římanům, kteří zde v 1. století postavili panské sídlo.[2] Při stavebních pracích byly nalezeny pozůstatky tohoto sídla, řídké zbytky malé budovy, základy domů řemeslníků a část ohradní zdi. Galo-římské obyvatelstvo po sobě zanechalo pohřebiště s několika hroby ze 7. století v Talmatten ve Flüh. Ty obsahovaly krásné hrobové předměty, včetně opaskové spony, prstýnků a skleněných korálků.[3]
Ve středověku byl Hofstetten-Flüh spolu s dalšími šesti vesnicemi na řece Blauen svobodným císařským lénem a podléhal tak přímo císaři. Od 13. století až do konce 14. století sídlili páni z Hofstettenu na hradě Sternenberg mezi oběma vesnicemi. Jejich erb se stal erbem obce. Hrad Sternenberg byl kolem roku 1450 zničen požárem a od té doby je v troskách.[2]
Od roku 1408 podléhaly vesnice pánům z Rotbergu, kteří měli nedaleko západní hranice obce na Blauenhangu rodový hrad. V roce 1515 prodali Rotbergové své panství městu Solothurn. To vysvětluje, proč dnes zadní část údolí Leimental patří ke kantonu Solothurn. Postupem času hrad Rotberg zchátral a stejně jako mnoho jiných zřícenin sloužil jako vítaná zásobárna stavebního kamene. V roce 1934 byl Rotberg přestavěn a nyní slouží jako ubytovna pro mládež.
Nadvláda Solothurnu přinesla klidné období. Nyní byli poddanými obyvatelé Solothurnu, pro který spravoval Leimental fojt na hradě Dorneck v Dornachu. Množství daní, sociální rozdíly mezi plnoprávnými sedláky a ostatními obyvateli, stejně jako důsledná kontrola ze strany vládců však život neusnadňovaly. Výsledkem bylo, že mnozí místní odešli do ciziny a do zahraniční vojenské služby, protože se ve své vesnici nedokázali uživit.[2]
V 19. století byl Hofstetten stále chudou zemědělskou obcí a Flüh tvořily především řemeslné podniky a hostince, které byly na poutní cestě do Mariasteinu hojně navštěvovány. S rozvojem basilejského průmyslu na konci století byla poptávka po pracovní síle z okolních vesnic. Z tohoto důvodu byla v roce 1888 vybudována železniční trať do Basileje, kterou provozuje společnost Baselland Transport (BLT) a která vede až do Rodersdorfu, což umožnilo lidem z Hofstetteru a Flühneru najít práci v Basileji. Železnice také přivedla výletníky na venkov.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1739 | 1804 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 |
Počet obyvatel | 495 | 503 | 858 | 883 | 925 | 940 | 809 | 899 | 964 | 961 | 978 | 985 | 1103 | 1153 | 1363 | 1682 | 2374 | 2717 | 3035 |
Podle sčítání lidu z roku 2000 se 41 % obyvatel hlásilo k římskokatolické církvi a 28 %, ke švýcarské reformované církvi. Podíl cizinců činil 11 %.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází ve hospodářském regionu severozápadního Švýcarska a těží z blízkosti města Basileje. Nabízí velké množství pracovních míst v mnoha malých a středních podnicích (MSP) a je také silná v sektoru služeb.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Flüh je dostupný autobusovou linkou 69 do Mariasteinu a Metzerlenu a stanicí Flüh na tramvajové lince 10 BLT do Basileje, jezdící po trati Basilej–Rodersdorf. Do Hofstettenu, který se nachází ve vyvýšené poloze, se lze dostat přímo autobusovou linkou 68 z Flüh nebo Ettingenu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hofstetten-Flüh na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e SCHENKER, Lukas. Hofstetten-Flüh [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-03-09 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SPYCHER, Hanspeter. Archäologie des Kantons Solothurn Band 5. Solothurn: [s.n.], 1987. Kapitola Die Johanneskapelle in Hofstetten, s. 7–31. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hofstetten-Flüh na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky