REPUBLIKA (Slovensko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Hnutie za demokraciu)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Politický systém Slovenska

Coat of Arms of Slovakia.svg

Ústava Slovenské republiky
Ústavní činitelé

Prezidentka SR Zuzana Čaputová
Předseda vlády SR Eduard Heger
Předseda NR SR Boris Kollár


Vláda SR · NR SR

Volby na Slovensku (od 1989)
Parlamentní volby:

1990 · 1992 · 1994 · 1998 · 2002 ·
2006 · 2010 · 2012 · 2016 · 2020


Komunální volby:
1990 · 1994 · 1998 · 2002 ·
2006 · 2010 · 2014


Prezidentské volby:
1993 · 1998 · 1999 · 2004 ·
2009 · 2014 · 2019


Volby do Evropského parlamentu:
2004 · 2009 · 2014 · 2019


Další volby na Slovensku:
VÚC 2001 · VÚC 2005 · VÚC 2009 ·
VÚC 2013 · VÚC 2017

Politické strany a hnutí
HLAS · SaS · OLaNO · SMER-SD · PS · ĽSNS · Sme rodina · Za ľudí · KDH
Zahraniční politika

REPUBLIKA je politická strana působící na Slovensku. Předsedou strany je od jejího vzniku v březnu 2021 Milan Uhrík.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Strana byla založena v roce 2002. Jedním ze zakladatelů strany a jejím prvním předsedou byl Ivan Gašparovič. Poté, co byl v roce 2004 s podporou HZD zvolen v přímé volbě občany za prezidenta Slovenské republiky, se předsedou strany stal Jozef Grapa.

Představitelé strany se rozhodli, že po neúspěšných jednáních se Směrem-SD o fúzí, která probíhala na konci roku 2009, bude strana po březnovém republikovém sjezdu rozpuštěna. Zároveň doporučili sympatizantům HZD, aby v nadcházejících parlamentních volbách podpořili stranu Směr-SD.

V roce 2018 se stal předsedou strany Peter Marček, tehdejší poslanec strany SME RODINA. Strana dostala nový název HLAS ĽUDU a neúspěšně kandidovala v několika volbách. V roce 2021 stranu převzali někteří bývalí členové a poslanci ĽSNS po sporech s Marianem Kotlebou, předsedou se stal Milan Uhrík. Strana tak získala zastoupení v Národní radě SR a byla přejmenována na REPUBLIKA.

Vedení[editovat | editovat zdroj]

Vedení hnutí REPUBLIKA bylo zvoleno na kongresu strany v roce 2021:

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky z voleb do Národní rady SR a Evropského parlamentu, v kterých sa zúčastnila strana HZD.

Rok voleb Volby do Počet hlasů (v %) Počet mandátů Umístění Parlamentní postavení
2002 Národní rada SR 3,28 % 0 10. místo neúčast v parlamentu
2004 * Evropský parlament 1,69 % 0 10. místo neúčast v parlamentu
2006 Národní rada SR 0,63 % 0 10. místo neúčast v parlamentu

* Strana se zúčastnila voleb ve volební koalicí s Lidovou unií.

Volební preference[editovat | editovat zdroj]

Volební preference strany v procentech podle Statistického úřadu SR do března 2009. (Pozn.: Od července 2006 do dubna 2007 se zkoumaly sympatie k politické straně.) Od dubna 2009 preference podle agentury Focus.
Tučně vyznačené preference znamenají překročení hranice 5% potřebné na vstup do parlamentu.

Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
2004 . . . . . . 3,1 4,0 3,3 4,1 3,3 2,2
2005 2,5 2,0 2,8 2,1 1,6 2,2 1,7 2,7 2,6 2,3 3,3 2,7
2006 2,2 2,4 2,6 1,3 1,5 2,3 1,2 1,0 1,2 0,8 1,6 1,1
2007 0,6 1,2 0,9 0,7 1,0 0,9 1,5 0,9 1,7 0,8 0,8 1,0
2008 0,8 0,8 0,8 0,5 1,7 0,8 1,5 0,9 1,2 0,5 2,2 0,9
2009 1,2 1,2 0,7 2,0 1,1 1,9 . 0,3 1,2 0,7 0,3 0,9
2010 0,8 1,0 . . . . . . . . . .

Dle průzkumu z října 2021 měla REPUBLIKA vyšší preference než samotná ĽSNS, ze které odešla většina současného předsednictva strany.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KERN, Miro. Ľavicovejší, s vyšším vzdelaním a s lepšími platmi – kto sú voliči Republiky a čím sú iní než kotlebovci. Denník N [online]. 2021-09-14 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]