Hladová bouře v Pardubicích
Hladová bouře v Pardubicích se odehrála na počátku června 1918, v posledním roce první světové války. Byla jednou z několika hladových bouří, které zasáhly české země za první světové války.
Událost se stala v napjaté atmosféře, kdy problémy se zásobováním v Rakousko-Uhersku (ale i dalších zemích Ústředních mocností, např. v Německu) dosahovaly kritických mezí. Snižovaly se příděly potravin, propukaly stávky a nepokoje.
Dne 6. června 1918 několik pracovníků železniční stanice Pardubice hlavní nádraží rozhodlo o odstavení vagonů se slaninou.[1] Ve městě se předtím rozšířila fáma, že směrem do Liberce bude poslán vlak plný jídla.[2] Informace o odstavených vozech se velmi rychle roznesla po městě a druhý den, 7. června 1918 ráno, se u nádraží shromáždili lidé, kteří požadovali vydání masa. Následně vnikli do jednotlivých vagonů a na místo byly přivolány bezpečnostní složky. Nejprve zasahovalo četnictvo, které se pokoušelo vyklidit prostor, nakonec úspěšně.
Vzhledem k události byl nicméně pozastaven provoz na nádraží, čímž došlo k zastavení všech vlaků na trati a paralyzování železniční dopravy v okolí Pardubic. Jedním z vlaků byl i nákladní spoj naložený nedostatkovou moukou, cukrem a dalšími potravinami. K vlaku se postupně začali ještě téhož dne sbíhat lidé, vlak po nějaké době začali hlídat maďarští[3] vojáci a lidi vykazovali pryč. I přesto na místě došlo k potyčce, kdy vojáci vystřelili a zabili nakonec tři lidi (Josef Slezák, František Hátle a Oldřich Kudrna). Nešlo o účastníky davu, ale lidi, kteří procházeli v blízkosti a náhodou je kulky zasáhly. Následně bylo v Pardubicích vyhlášeno stanné právo.
Pohřeb obětí se uskutečnil dne 10. června. Střelba byla předmětem vyšetřování, nikdo nakonec ale nebyl potrestán.[3] Památku obětí incidentu připomíná pamětní deska, která byla umístěna na domě č. 433 ve Sladkovského ulici.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Článek na stránkách Českého rozhlasu
- ↑ Článek na portálu Sdružení přátel Pardubického kraje
- ↑ a b Článek na stránkách Pardubického deníku
- ↑ Jaroslav Šváb. Pamětní deska Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Andrea Kalendová: Pardubice za 1. světové války