Hilary Putnam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hilary Putnam
Narození 31. července 1926
Chicago
Úmrtí 13. března 2016 (ve věku 89 let)
Arlington
Příčina úmrtí mesothelioma malignant recurrent
Bydliště Massachusetts (od 1961)
Národnost Židé
Alma mater Kalifornská univerzita v Los Angeles (do 1951)
Central High School (Philadelphia)
Pensylvánská univerzita
Harvardova univerzita
Povolání matematik, filosof, vysokoškolský pedagog a spisovatel literatury faktu
Zaměstnavatelé Princetonská univerzita
Massachusettský technologický institut
Harvardova univerzita
Northwestern University
Ocenění Rolf Schock Prize in Logic and Philosophy (2011)
Nicholas Rescher Prize for Systematic Philosophy (2014)
Politická strana Progressive Labor Party (19681972)
Rodiče Samuel Putnam
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hilary Whitehall Putnam (31. července 1926, Chicago, Illinois13. března 2016 Boston, Massachusetts)[1] byl vlivný americký matematik, logik a filosof, představitel filosofie jazyka a filosofie mysli.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině levicového překladatele a spisovatele. Do roku 1934 žila rodina ve Francii, po návratu do USA se usadila v Pittsburghu (Pensylvánie). Studoval filosofii a matematiku na University of Pennsylvania ve Filadelfii, potom na Harvardu a na University of California, kde mezi jeho učiteli byl i Rudolf Carnap a Hans Reichenbach. Po promoci roku 1951 přednášel na Northwestern University, v Princetonu a na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde se seznámil se svou budoucí ženou, která uprchla z Německa před nacismem. Ač byli oba vychováni jako agnostici, rozhodli se své děti vychovávat, jako kdyby byli židovská rodina, naučili se hebrejsky a přistoupili k judaismu. Roku 1955 přešli oba na Harvard, kde Putnam přednášel až do svého emeritování v roce 2000. V šedesátých letech se angažoval v hnutí proti válce ve Vietnamu a za občanská práva a po nějakou dobu byl členem radikálně levicové Pokrokové strany práce (PLP), později se však s ní rozešel.

Myšlení[editovat | editovat zdroj]

Se svými učiteli, zejména s Carnapem, se sice pod vlivem W. O. Quina rozešel a často je kritizoval, nicméně pokračoval v jejich snaze o vědecké založení filosofie v logice, ve filosofii jazyka, v teorii počítačů a ve filosofii mysli. V šedesátých letech vytvořil teorii, založenou na analogiích mezi lidským myšlením a počítači, kterou nazval "funkcionalismus". Postavil se tak proti tehdy vládnoucí "teorii identity", která soudila, že stavy mysli jsou totožné s neuronovými stavy. Proti tomu Putnam namítal, že stejné myšlenkové stavy mohou vzniknout různými způsoby, že se dají uskutečnit různými způsoby („multiple realizability“).

V osmdesátých letech ale tuto pozici opustil a kritizoval všechny pokusy odvozovat mentální stavy ze stavu mozkových neuronů. Mnoho problémů – například problém duše a těla – vzniká z falešných kategorií a z nepřesného užívání jazyka. Poznání není jen výkonem individuální mysli, nýbrž je podstatně ovlivněno „vnější“ poznávanou skutečností ("externalismus") a protože se vyjadřuje v jazyce, má nezbytně i společenskou, mezilidskou stránku. Význam nelze definovat jen pomocí logických pojmů extenze a intenze, nýbrž vzniká ve společenské komunikaci nad společně vnímanými předměty nebo tématy.

Zabýval se také filosofií matematiky, je autorem algoritmu v oblasti booleovské logiky a přispěl k důkazu nemožnosti algoritmu, který by rozhodl o řešitelnosti dané rovnice v oboru celých čísel (desátý problém Hilbertova programu z roku 1900).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek je založen z velké části na informacích z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie (viz odkazy vlevo).

  1. http://www.huffingtonpost.com/martha-c-nussbaum/hilary-putnam-1926-2016_b_9457774.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • H. Putnam – R. Rorty, Co po metafyzice? Bratislava: Archa 1997

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]