Heřman III. Braniborský
| Heřman III. Braniborský | |
|---|---|
| markrabě braniborský | |
 Heřman III. Braniborský | |
| Doba vlády | 1298 – 1308 |
| Narození | kolem roku 1273 |
| Úmrtí | 1. února 1308 Lübz |
| Pohřben | Klášter Lehnin |
| Manželka | Anna Habsburská |
| Potomci | Guta Jan V. Braniborský Matylda Anežka |
| Rod | Askánci |
| Otec | Ota V. Braniborský |
| Matka | Judita z Henneberku |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Heřman III. Braniborský zvaný Dlouhý (1273? – 1. února 1308[1] Lübz) byl markrabě braniborský a hrabě z Coburgu. Ač byl zetěm Albrechta Habsburského, podporoval českého krále Václava II.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn Oty Dlouhého a Judity z Henneberku. V prosinci 1295 se po dvouletém zasnoubení oženil s Annou, dcerou rakouského vévody Albrechta Habsburského. Svazek dojednal strýc nevěsty, český král Václav,[2], Heřman se s mnoha dalšími významnými hosty zúčastnil Václavovy slavné korunovace roku 1297.[3]
Přestože byl zetěm Albrechta, podporoval Heřman jako hlava otonské větve rodu roku 1304 Václava. Svou roli zřejmě sehrál i Václavův příslib převodu práv k Míšeňsku.[4] Heřman tak společně s Václavem sdílel uvalení říšské klatby.[5] Králova důvěra k mladému markraběti byla taková, že mu při vojenském tažení do Uher svěřil správu Českého království[6] a také velení českého vojska při následné podzimní obraně Čech. Heřman společně s již zestárlým[7] Otou IV. Se šípem vyčkával u Nymburka[8] na vojska Albrechta Habsburského, u kterého nebylo jisté, zda se rozhodne napadnout Prahu či stříbronosnou Kutnou Horu. Habsburk se rozhodl pro stříbro a na hornickém městě pohořel, protože vojáci zdecimovaní otravou z vody plné stříbrné strusky nebyli schopní boje. Jeho ústup urychlily zvěsti o českém vojsku.[9] Na ustupující armádu říšských knížat Václav poslal své oddíly[10] a spořádaný ústup se tak nakonec změnil v útěk přes Vysočinu, která již v té době byla zasypána sněhem. Domů se vrátily pouze zbytky původního Albrechtova vojska.[11]
Václav zemřel již roku 1305 a Heřman jej následoval o tři roky později. Byl pohřben v cisterciáckém klášteře Lehnin.[1]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]| Ota I. Braniborský | ||||||||||||
| Albrecht II. Braniborský | ||||||||||||
| Adelheida Holandská | ||||||||||||
| Ota III. Braniborský | ||||||||||||
| Konrád II. Lužický | ||||||||||||
| Matylda Lužická | ||||||||||||
| Eliška Polská | ||||||||||||
| Ota V. Braniborský | ||||||||||||
| Přemysl Otakar I. | ||||||||||||
| Václav I. | ||||||||||||
| Konstancie Uherská | ||||||||||||
| Božena Česká | ||||||||||||
| Filip Švábský | ||||||||||||
| Kunhuta Štaufská | ||||||||||||
| Irena Angelovna | ||||||||||||
| Heřman III. Braniborský | ||||||||||||
| Poppo VI. z Henneberku | ||||||||||||
| Poppo VII. z Henneberku | ||||||||||||
| Berta Saská | ||||||||||||
| Heřman I. z Henneberku | ||||||||||||
| Heřman I. Durynský | ||||||||||||
| Juta Durynská | ||||||||||||
| Žofie ze Sommerschenburgu | ||||||||||||
| Judita z Henneberku | ||||||||||||
| Vilém I. Holandský | ||||||||||||
| Floris IV. Holandský | ||||||||||||
| Adéla z Geldern | ||||||||||||
| Markéta Holandská | ||||||||||||
| Jindřich I. Brabantský | ||||||||||||
| Matylda Brabantská | ||||||||||||
| Matylda z Boulogne | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-14.
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 147.
- ↑ Václav II., str. 154
- ↑ Václav II., str. 200
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 469. Dále jen Velké dějiny.
- ↑ Václav II., str. 205
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 26-05-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-10-2007.
- ↑ Václav II., str. 208
- ↑ Václav II., str. 209
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Praha: Melantrich, 1998. 412 s. ISBN 80-7023-281-1. S. 357. Dále jen Století posledních Přemyslovců.
- ↑ Václav II., s. 210
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman III. Braniborský na Wikimedia Commons - (německy) www.genealogie-mittelalter.de
| Předchůdce: Ota V./Albrecht III. |
|
Markrabě braniborský Heřman III. 1298–1308 |
|
Nástupce: Jan V. |
| Předchůdce: Boleslav I. Surový |
|
Regent v javorsko-svídnickém knížectví 1301–1305 |
|
Nástupce: Bernard Svídnický Jindřich I. Javorský |
