Heřman III. Braniborský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Heřman III. Braniborský
markrabě braniborský
Heřman III. Braniborský
Heřman III. Braniborský
Doba vlády 12981308
Narození kolem roku 1273
Úmrtí 1. února 1308
Lübz
Pohřben Klášter Lehnin
Manželky Anna Habsburská
Potomci Guta
Jan V. Braniborský
Matylda
Anežka
Rod Askánci
Otec Ota V. Braniborský
Matka Judita z Henneberku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman III. Braniborský zvaný Dlouhý (1273?1. února 1308[1] Lübz) byl markrabě braniborský a hrabě z Coburgu. Ač byl zetěm Albrechta Habsburského, podporoval českého krále Václava II.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Oty Dlouhého a Judity z Henneberku. V prosinci 1295 se po dvouletém zasnoubení oženil s Annou, dcerou rakouského vévody Albrechta Habsburského. Svazek dojednal strýc nevěsty, český král Václav,[2], Heřman se s mnoha dalšími významnými hosty zúčastnil Václavovy slavné korunovace roku 1297.[3]

Přestože byl zetěm Albrechta, podporoval Heřman jako hlava otonské větve rodu roku 1304 Václava. Svou roli zřejmě sehrál i Václavův příslib převodu práv k Míšeňsku.[4] Heřman tak společně s Václavem sdílel uvalení říšské klatby.[5] Králova důvěra k mladému markraběti byla taková, že mu při vojenském tažení do Uher svěřil správu Českého království[6] a také velení českého vojska při následné podzimní obraně Čech. Heřman společně s již zestárlým[7] Otou IV. Se šípem vyčkával u Nymburka[8] na vojska Albrechta Habsburského, u kterého nebylo jisté, zda se rozhodne napadnout Prahu či stříbronosnou Kutnou Horu. Habsburk se rozhodl pro stříbro a na hornickém městě pohořel, protože vojáci zdecimovaní otravou z vody plné stříbrné strusky nebyli schopní boje. Jeho ústup urychlily zvěsti o českém vojsku.[9] Na ustupující armádu říšských knížat Václav poslal své oddíly[10] a spořádaný ústup se tak nakonec změnil v útěk přes Vysočinu, která již v té době byla zasypána sněhem. Domů se vrátily pouze zbytky původního Albrechtova vojska.[11]

Václav zemřel již roku 1305 a Heřman jej následoval o tři roky později. Byl pohřben v cisterciáckém klášteře Lehnin.[1]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-14. 
  2. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 147. 
  3. Václav II., str. 154
  4. Václav II., str. 200
  5. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 469. Dále jen Velké dějiny. 
  6. Václav II., str. 205
  7. www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 26-05-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-10-2007. 
  8. Václav II., str. 208
  9. Václav II., str. 209
  10. ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Praha: Melantrich, 1998. 412 s. ISBN 80-7023-281-1. S. 357. Dále jen Století posledních Přemyslovců. 
  11. Václav II., s. 210

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Ota V./Albrecht III.
Znak z doby nástupu Markrabě braniborský
Heřman III.
12981308
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan V.
Předchůdce:
Boleslav I. Surový
Znak z doby nástupu Regent v javorsko-svídnickém knížectví
13011305
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Bernard Svídnický
Jindřich I. Javorský