Dlužela
 Dlužela | |
|---|---|
 Dlužela, kultivar 'Stoplight' | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lomikamenotvaré (Saxifragales) |
| Čeleď | lomikamenovité (Saxifragaceae) |
| Rod | dlužela (× Heucherella) H.R.Wehrh., 1930 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dlužela[1] (× Heucherella) je druh pěstovaných rostlin patřící do čeledi lomikamenovité. Jde o křížence mezi dvěma odlišnými rody[2] dlužicha (Heuchera) a mitrovnička (Tiarella). Mezirodoví kříženci jsou poměrně vzácní. Odborné pojmenování nového rodu vzniklo jako spojení jmen původních rodů. Jsou to atraktivní a vitální okrasné rostliny, ozdobné listy i květy, pěstované v mnoha kultivarech.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dlužela byla poprvé vyšlechtěna ve Francii v roce 1912 Emile Lemoinem, jenž vyšlechtil sterilní hybrid mezi druhy Heuchera × brizoides a Tiarella cordifolia. Později byl pojmenován × Heucherella tiarelloides. Kultivar ‚Bridget Bloom‘ byl vyšlechtěn v roce 1950 Percy Piperem, na podnět Alana Blooma. Je to kříženec mezi Heuchera ‚Freedom‘ s růžovými květy a druhem Tiarella wherryi. Byl předveden na Blooms of Bressingham v roce 1955 a zůstal v prodeji až do roku 1983, než byla vyšlechtěna odrůda ‚Rosalie‘ (Kemper, William T.) Tyto dvě květiny mají růžově červené listy, připomínající listy dlužichu a tiarellu. Kolem 1987 byly vyšlechtěny odrůdy ‚Tinian Pink‘ a ‚Tinian White‘ Charlesem Oliverem z Primrose Path. Dostaly komerční názvy "Pink Frost" a "Snow White".
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dlužely tvoří shluky nebo malé trsy dekorativně zbarvených listů se vzpřímenými květními stonky vysokými 20–60 cm. Květy jsou uspořádány v dlouhých latách.
Pěstování[editovat | editovat zdroj]
Většina dlužel preferuje částečný stín, ačkoli novější odrůdy jsou spíše tolerantní k oslunění. Pěstování odrůd heucherelly závisí na šlechtitelské linii kultivaru. Dlužely vyšlechtěné ze stínomilných dlužich porostou lépe ve stínu, nebo polostínu, ale ty, jež byly vyšlechtěny ze světlomilných dlužich, lépe porostou na plném slunci. Většina dlužel má nejjasnější barvy olistění, když rostou v částečném stínu (nejlépe odpoledním stínu). Dlužely jsou doporučeny v USA v zónách 4–9. V mírnějších oblastech jsou stálezelené.
Druh dává přednost propustné humózní půdě s pravidelnou zálivkou. Nejlepší barevné olistění tvoří v chladných obdobích roku, na jaře nebo na podzim. Trsy je třeba rozdělit každé tři až čtyři roky.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Mohou být použity půdokryvné rostliny pod keři, například pod svídami nebo krásnoplodkami, nebo v záhonech ve spojení s hostami, kapradinami, čechravami a dalšími stínomilnými trvalkami. Heucherelly mohou být také umístěny ve velkých nádobách.
Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]
Netrpí škůdci ani chorobami, pokud jsou pěstovány ve vhodné půdě a ve správných podmínkách.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heucherella na anglické Wikipedii.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ mezirodový hybrid × Heucherella H.R.Wehrh. [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heucherella na Wikimedia Commons - fotografie
- (anglicky)Heucherella ‘Sweet Tea’, popis
- (anglicky)20 colorful plants for shade gardens
