Herefordský skot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Herefordský skot
Býk plemene hereford
Býk plemene hereford
Základní informace
Země původu AnglieAnglie Anglie
Stupeň prošlechtění ušlechtilé plemeno
Směr užitkovosti masné plemeno
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce minimálně 900 kg[1]
Hmotnost samice 500 kg u prvotelek
580 kg u krav starších tří let[1]
Výška samce † v kříži 147 cm[1]
Výška samice † v kříži 128 cm u prvotelek
139 cm u třikrát otelených krav[1]
Tělesný rámec střední až velký
Barva tmavě červená, hlava, spodní část krku, hruď, břicho a ocas jsou vždy bílé, bílý je zpravidla i pruh sahající od týlního hrbolu až ke kohoutku a konce končetin
Klasifikace a standard
Plemenná skupina skupina pratura, podskupina nížinných plemen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku

Herefordský skot je plemeno skotu, typické středním tělesným rámcem a červeno-bílým zbarvením. Je to celosvětově nejrozšířenější masné plemeno tura domácího.[2] Herefordský skot je chován především ve Spojeném království, v Severní i v Jižní Americe, v Austrálii a na Novém Zélandu a dále v Jihoafrické republice.[2] V České republice je v současné době třetím nejčastěji chovaným plemenem masného skotu.[1]

Původ a vývoj plemene[editovat | editovat zdroj]

Základem současného herefordského skotu je původní červený skot z anglického hrabství Herefordshire.[3] Původně bylo šlechtění zaměřeno na získání pracovního, tažného skotu velkého tělesného rámce,[2] čehož se dosáhlo přikřížením bílého velšského skotu. Tím se ve zbarvení objevily bílé znaky.[3] Vznikající plemeno bylo v průběhu 17. století zušlechťováno vlámským skotem, od něhož se odvozuje dominantní bělohlavost herefordů.[3] První plemenná kniha byla v Anglii vydána už v roce 1846.[3] Další šlechtění v průběhu 19. století, směřované již na masnou užitkovost, vedlo ke zmenšení tělesného rámce a zlepšení ranosti plemene.[2]

Herefordský skot se záhy dostal i na americký kontinent, kde začal být ve větším množství chován po skončení občanské války. Zde byla vyšlechtěna i bezrohá forma plemene, snad přikřížením plemen red polled a durham.[3] Plemeno se vyvíjí v současnosti a pokračuje šlechtění jednak ke zlepšení masné užitkovosti, tak i exteriéru.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Herefordský skot je plemeno středního až většího tělesného rámce, býci dorůstají hmotnosti 850-1050 kg, krávy 500-650 kg.[2] Zvířata mají jemnou kostru a jsou silně osvalená s dobře vyvinutými plecemi, hrudník je hluboký a široký a končetiny silné a spíše kratší. Chová se ve dvou formách, rohaté a bezrohé (tzv. polled hereford).

Zbarvení těla je typické tmavě červené, hlava a spodní část krku, hruď, spodní část břicha, ocas, pruh táhnoucí se od týlního hrbolu ke kohoutku zvířete a spěnky, záprstí a nárty jsou bílé. Mulec je vždy růžový. Od podobného českého strakatého skotu se liší menším tělesným rámcem, hrubší kostrou a méně rozvinutým vemenem u krav.

Herefordský skot je nenáročný, dobře se přizpůsobuje různým klimatickým podmínkám, je raný, plodný, dlouhověký a má vysokou schopnost využívat pastvu.[1] Je otužilý a chodivý a dobře se uplatní při extenzivním chovu na pastvinách v podhorských a horských oblastech, protože dosáhne dobré produkce i na méně kvalitní pastevním porostu. Rychle dospívá, porody nebývají obtížné a krávy mají vynikající mateřské vlastnosti.[1][2] Průměrný denní přírůstek býků v testaci je 1320 g,[2] zvířata nemají sklon k tučnění, maso je jemně mramorované, křehké a šťavnaté.

Hereford v České republice[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1990 byl hereforský skot jediným na našem územím čistokrevně chovaným masným plemenem.[4] První kusy byly do tehdejší ČSSR na základě rozhodnutí vlády dovezeny v roce 1974. Jednalo se o bezrohé herefordy z Kanady, celkem bylo importováno 51 plemenných býků a 1053 jalovic do vybraných podniků v Západních Čechách.[3] V roce 1977 byly dovezeny další zvířata, opět z Kanady, do JZD Rimavská Sobota.[3] Zvířata se vyznačovala spíše menším tělesným rámcem. Z Kanady však nebyl převzat standard, chovný cíl ani metodika chovu, absence plemenářské práce i kontroly užitkovosti tak vedla u českých herefordů k upevnění nežádoucích užitkových i exteriérových vlastností. Proto se v Česku po revoluci spíše než hereforský skot začala chovat jiná, z Francie dovezená plemena, Aberdeen Angus a Charolais. Počátkem 90. let začal být český hereforský skot zušlechťován a modernizován dovozem dalších zahraničních plemenných zvířat, především opět z Kanady,[1] později byl nákupem zvířat z Kanady a z Německa založen i chov rohaté formy hereforda. Dovozy plemeníků a spermatu býků ze zámoří, z Kanady a z Dánska již vedly ke zvýšení kohoutkové výšky i hmotnosti chovaných zvířat.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Šlechtitelský program plemene Hereford [online]. Český svaz chovatelů masného skotu [cit. 2013-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Překlad Suchánek Bohumil (část skot). Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola Plemena skotu, s. 57. 
  3. a b c d e f g KULOVANÁ, Eliška. Šlechtitelský program plemene hereford [online]. Náš chov, 20.3.2002 [cit. 2013-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b HISTORIE PLEMENE HEREFORD v ČR [online]. Klub Hereford [cit. 2013-01-18]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]