Herefordský skot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Herefordský skot
Hereford bull large.jpg

Býk plemene hereford

Základní informace
země původu Anglie Anglie
stupeň prošlechtění ušlechtilé plemeno
směr užitkovosti masné plemeno
Tělesná charakteristika
hmotnost samce minimálně 900 kg[1]
hmotnost samice 500 kg u prvotelek
580 kg u krav starších tří let[1]
výška samce † v kříži 147 cm[1]
výška samice † v kříži 128 cm u prvotelek
139 cm u třikrát otelených krav[1]
tělesný rámec střední až velký
barva tmavě červená, hlava, spodní část krku, hruď, břicho a ocas jsou vždy bílé, bílý je zpravidla i pruh sahající od týlního hrbolu až ke kohoutku a konce končetin
Klasifikace a standard
plemenná skupina skupina pratura, podskupina nížinných plemen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
† výška uváděna v kohoutku

Herefordský skot je plemeno skotu, typické středním tělesným rámcem a červeno-bílým zbarvením. Je to celosvětově nejrozšířenější masné plemeno tura domácího.[2] Herefordský skot je chován především ve Spojeném království, v Severní i v Jižní Americe, v Austrálii a na Novém Zélandu a dále v Jihoafrické republice.[2] V České republice je v současné době třetím nejčastěji chovaným plemenem masného skotu.[1]

Původ a vývoj plemene[editovat | editovat zdroj]

Základem současného herefordského skotu je původní červený skot z anglického hrabství Herefordshire.[3] Původně bylo šlechtění zaměřeno na získání pracovního, tažného skotu velkého tělesného rámce,[2] čehož se dosáhlo přikřížením bílého velšského skotu. Tím se ve zbarvení objevily bílé znaky.[3] Vznikající plemeno bylo v průběhu 17. století zušlechťováno vlámským skotem, od něhož se odvozuje dominantní bělohlavost herefordů.[3] První plemenná kniha byla v Anglii vydána už v roce 1846.[3] Další šlechtění v průběhu 19. století, směřované již na masnou užitkovost, vedlo ke zmenšení tělesného rámce a zlepšení ranosti plemene.[2]

Herefordský skot se záhy dostal i na americký kontinent, kde začal být ve větším množství chován po skončení občanské války. Zde byla vyšlechtěna i bezrohá forma plemene, snad přikřížením plemen red polled a durham.[3] Plemeno se vyvíjí v současnosti a pokračuje šlechtění jednak ke zlepšení masné užitkovosti, tak i exteriéru.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Herefordský skot je plemeno středního až většího tělesného rámce, býci dorůstají hmotnosti 850-1050 kg, krávy 500-650 kg.[2] Zvířata mají jemnou kostru a jsou silně osvalená s dobře vyvinutými plecemi, hrudník je hluboký a široký a končetiny silné a spíše kratší. Chová se ve dvou formách, rohaté a bezrohé (tzv. polled hereford).

Zbarvení těla je typické tmavě červené, hlava a spodní část krku, hruď, spodní část břicha, ocas, pruh táhnoucí se od týlního hrbolu ke kohoutku zvířete a spěnky, záprstí a nárty jsou bílé. Mulec je vždy růžový. Od podobného českého strakatého skotu se liší menším tělesným rámcem, hrubší kostrou a méně rozvinutým vemenem u krav.

Herefordský skot je nenáročný, dobře se přizpůsobuje různým klimatickým podmínkám, je raný, plodný, dlouhověký a má vysokou schopnost využívat pastvu.[1] Je otužilý a chodivý a dobře se uplatní při extenzivním chovu na pastvinách v podhorských a horských oblastech, protože dosáhne dobré produkce i na méně kvalitní pastevním porostu. Rychle dospívá, porody nebývají obtížné a krávy mají vynikající mateřské vlastnosti.[2][1] Průměrný denní přírůstek býků v testaci je 1320 g,[2] zvířata nemají sklon k tučnění, maso je jemně mramorované, křehké a šťavnaté.

Hereford v České republice[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1990 byl hereforský skot jediným na našem územím čistokrevně chovaným masným plemenem.[4] První kusy byly do tehdejší ČSSR na základě rozhodnutí vlády dovezeny v roce 1974. Jednalo se o bezrohé herefordy z Kanady, celkem bylo importováno 51 plemenných býků a 1053 jalovic do vybraných podniků v Západních Čechách.[3] V roce 1977 byly dovezeny další zvířata, opět z Kanady, do JZD Rimavská Sobota.[3] Zvířata se vyznačovala spíše menším tělesným rámcem. Z Kanady však nebyl převzat standard, chovný cíl ani metodika chovu, absence plemenářské práce i kontroly užitkovosti tak vedla u českých herefordů k upevnění nežádoucích užitkových i exteriérových vlastností. Proto se v Česku po revoluci spíše než hereforský skot začala chovat jiná, z Francie dovezená plemena, Aberdeen Angus a Charolais. Počátkem 90. let začal být český hereforský skot zušlechťován a modernizován dovozem dalších zahraničních plemenných zvířat, především opět z Kanady,[1] později byl nákupem zvířat z Kanady a z Německa založen i chov rohaté formy hereforda. Dovozy plemeníků a spermatu býků ze zámoří, z Kanady a z Dánska již vedly ke zvýšení kohoutkové výšky i hmotnosti chovaných zvířat.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Šlechtitelský program plemene Hereford [online]. Český svaz chovatelů masného skotu, [cit. 2013-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Překlad Suchánek Bohumil (část skot). Praha : Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola Plemena skotu, s. 57.  
  3. a b c d e f g KULOVANÁ, Eliška. Šlechtitelský program plemene hereford [online]. Náš chov, 20.3.2002, [cit. 2013-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b HISTORIE PLEMENE HEREFORD v ČR [online]. Klub Hereford, [cit. 2013-01-18]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha : Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]