Herbert Ives

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Herbert E. Ives
Narození31. července 1882
Filadelfie
Úmrtí13. listopadu 1953 (ve věku 71 let)
Montclair
Alma materPensylvánská univerzita
Univerzita Johnse Hopkinse
Povolánífyzik, vynálezce a Lippmann plate
Oceněnímedaile Frederica Ivese (1937)
Rumfordova cena (1951)
člen Optické společnosti
RodičeFrederic Eugene Ives
PodpisHerbert E. Ives – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herbert Eugene Ives (21. července 1882 – 13. listopadu 1953) byl vědec a inženýr, který vedl vývoj faxu a televizních systémů na AT&T v první polovině dvacátého století. Nejznámější je ale díky Ivesovu–Stilwellovu experimentu z roku 1938, který poskytl přímé potvrzení jednoho z efektů speciální teorie relativity, dilatace času.[1] Nicméně Ives sám nepřijal speciální teorii relativity, a argumentoval pro alternativní interpretace experimentálních výsledků.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 21. července 1882 ve Filadelfii jako syn Mary Olmsteadové a vynálezce Frederica Ivese. Studoval na Pensylvánské univerzitě a univerzitě Johnse Hopkinse, kde v roce 1908 absolvoval. Ve stejném roce se oženil s Mabel Lorenzovou, měli spolu tři děti.

Roku 1920 napsal během práce pro armádu na pozici důstojníka v letecké sekci knihu o letecké fotografii.[3] Ives byl také vášnivý sběratel mincí a stal se prezidentem Americké numismatické společnosti. Rovněž byl prezidentem Optical Society of America, tuto pozici zastával v letech 1924 a 1925.[4] V Bellových laboratořích vedl elektro-optický výzkum.[5]

Stejně jako jeho otec Frederic Eugene Ives byl expertem na barevné fotografie. V roce 1924 rekonstruoval první barevné faksimile pomocí barevné separace. V roce 1927 demonstroval možnosti televize, když vysílal živé video obrázků ministra obchodu ve vládě Herberta Hoovera prostřednictvím experimentální stanice AT&T 3XN ve Whippany a umožnil novinářům vidět Hoovera a komunikovat s ním.[6]

V roce 1930 se jeho dvoucestný telefonní-televizní systém pravidelně experimentálně používal.[7][8] Velké výzkumné středisko Bellových laboratoří v New Yorku vedl Ives ve 30. letech a měl tým více než 200 vědců, inženýrů a techniků. Bellovy laboratoře se snažily rozvinout technologii videotelefonů a televize, jak pro telekomunikační účely, tak pro účely zábavy.[9] Probíhající výzkum kombinovaných audio a video telefonů pod vedením Ivese v hodnotě asi 500 milionů dolarů nakonec vedl k zavádění futuristického Picturephonu.[10]

V návaznosti na filozofii Hendrika Lorentze se pokusil prokázat fyzickou realitu relativistických efektů pomocí logických argumentů a experimentů. Nejznámější je Ivesův–Stilwellův experiment,[11] , který poskytl přímé potvrzení relativistického efektu dilatace času. Nicméně Ives sám považoval tento experiment za důkaz existence éteru a proto, jak se mylně domníval, že vyvrátil teorii relativity.[12] Byl znechucený reakcí vědecké komunity, která vykládala jeho experiment opačně než očekával.

Následně se obrátil k teorii a publikoval řadu článků,[13][14][15][16], kde popsal relativistické jevy v podmínkách jednotného systému souřadnic, o nichž si mylně myslel, že vyvrací teorii relativity.[17] Ives zemřel 13. listopadu 1953 v Upper Montclair.[18]

Ocenění a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Ives obdržel třikrát medaili Edwarda Longstertha od Franklinova institutu: 1907, 1915 a 1919.[19]
  • Byla mu udělena medaile Frederica Ivese Optical Society of America v roce 1937.[20][21]
  • Prezident Harry Truman mu udělil Medaili za zásluhy v roce 1948 za jeho válečnou práci týkající se osvětlení a optických komunikačních systémů.[22]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert E. Ives na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Robertson, H. P. Postulate versus Observation in the Special Theory of Relativity. Reviews of Modern Physics. 1949, s. 378–382. DOI 10.1103/RevModPhys.21.378. Bibcode 1949RvMP...21..378R. 
  2. ↑ Halliday and Resnick, "Physics", p 931, 3rd edition, 1978, John Wiley & Sons
  3. ↑ Herbert E. Ives, Airplane Photography, Philadelphia: J. B. Lippincott Company, 1920.
  4. ↑ Past Presidents of the Optical Society of America. www.osa.org. Optical Society of America. Dostupné online. 
  5. ↑ Contributors To This Issue in Bell Labs Quarterly, April 1932, Vol. 11, p. 78.
  6. ↑ Radio Board Tests Television Process. Finds Demonstration Satisfactory and Will Keep Top Air Band for It. New York Times. April 28, 1927. Dostupné online [cit. 2014-01-11]. 
  7. ↑ D.N. Carson. "The Evolution of Picturephone Service", Bell Laboratories Record, Bell Labs, October 1968, pp.282-291.
  8. ↑ Washington Hails The Test: Operator There Puts Through the Calls as Scientists Watch. New York Times. April 8, 1927. Dostupné online [cit. 2014-01-11]. 
  9. ↑ Herbert E. Ives, BairdTelevision.com website.
  10. ↑ Videophone Encyclopædia Britannica, retrieved April 13, 2009 from Encyclopædia Britannica Online;
  11. ↑ H.E.Ives, G.R.Stilwell, An experimental study of the rate of a moving atomic clock, Journal of the Optical Society of America, Vol. 28, Iss. 7, pp. 215–226 (1938).
  12. ↑ Einstein Hails 'Proof'. Dr. Ives Provides Best Support for Relativity, He Says. New York Times. April 27, 1938. Dostupné online [cit. 2014-01-08]. 
  13. ↑ H.E.Ives, Historical note on the rate of moving atomic clock, Journal of the Optical Society of America, Vol. 37, Iss. 10, pp. 810–813 (1947).
  14. ↑ H.E.Ives, The measurement of the velocity of light by signals sent in one direction, Journal of the Optical Society of America, Vol. 38, Iss. 10, 879–884 (1948).
  15. ↑ H.E.Ives, Lorentz-type transformations as derived from performable rod and clock operations, Journal of the Optical Society of America, Vol. 39, Iss. 9, pp. 757–761 (1949).
  16. ↑ H.E.Ives, Extrapolation from Michelson-Morley experiment, Journal of the Optical Society of America, Vol. 40, Iss. 4, pp. 185–191 (1950).
  17. ↑ "Anti-Relativity in Action: The Scientific Activity of Herbert E. Ives between 1937 and 1953", Roberto Lalli, Historical Studies in the Natural Sciences, Vol. 43, No. 1 (February 2013), pp. 41-104, University of California Press
  18. ↑ Dr. Herbert Ives, Pioneer In TV, Dies. Researcher on Electron-Optics Developed 3-D Photography, Wirephoto Transmission. New York Times. November 15, 1953. Dostupné online [cit. 2014-01-08]. 
  19. ↑ [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-08-2012. 
  20. ↑ Frederic Ives Medal / Quinn Prize, website of The Optical Society (formerly Optical Society of America, OSA).
  21. ↑ Pay Honor to Frederic E. Ives. New York Times. July 23, 1937. Dostupné online [cit. 2014-01-11]. 
  22. ↑ Dean Turner and Richard Hazelett, eds., The Einstein Myth and the Ives Papers: A Counter-Revolution in Physics, Pasadena: Hope Publishing (1979).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Herbert_Ives&oldid=22011568“