Zobrazení zdroje stránky Henryk Sienkiewicz

{{Infobox - spisovatel
| obrázek = Stanisław_Bizański-H.Sienkiewicz.jpg
| popisek = Sienkiewicz v 80. letech 19. století, fotografie Stanisława Bizańského
| stát = [[Soubor:Military ensign of Vistula Flotilla of Congress Poland.svg|30px]] [[Kongresové Polsko|Polské království]]
| pseudonym = Litwos
}}
'''Henryk Adam Aleksander Pius Sienkiewicz''' {{IPA2|ˈxɛnrɨk ˈadam alɛˈksandɛr ˈpʲus ɕɛnˈkʲevʲitʂ}} ([[5. květen|5. května]] [[1846]], [[Wola Okrzejska]] – [[15. listopad]]u [[1916]], [[Vevey]], [[Švýcarsko]]), byl polský spisovatel, nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] z roku 1905.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Nobel Prize in Literature 1905
| periodikum = NobelPrize.org
| url = https://www.nobelprize.org/prizes/literature/1905/summary/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref> Největší slávu získal svými [[Historický román|historickými romány]], týkajícími se polských a křesťanských dějin. Představitel [[polský pozitivismus|polského pozitivismu]]. Psal rovněž pod pseudonymem '''Litwos'''.

== Život ==
Sienkiewicz se narodil roku 1846 ve vesnici [[Wola Okrzejska]] v [[Okres Łuków|Łukówském]] kraji. Pocházel ze středního šlechtického stavu. Jeho rodiče byli Józef Sienkiewicz (1813–1896) a Stefania roz Cieciszowska Sienkiewicz (1820–1873). Józef Sienkiewicz byl zámožným statkářem.

Sienkiewicz měl pět sourozenců: staršího bratra Kazimierze (účastníka [[Lednové povstání|lednového povstání]], pak emigranta, který zemřel v roce 1871 ve [[Prusko-francouzská válka|francouzsko-pruské válce]]) a čtyři sestry. Své dětství prožil mezi vesnickým lidem, což se projevilo nejen v námětech jeho [[povídka|povídek]], ale i celým založením jeho povahy a sociálních názorů. Od roku 1858 studoval na gymnáziu ve Varšavě, ale studium několikrát přerušil a živil se jako domácí učitel. Roku 1861 byl Sienkiewiczův otec donucen svůj statek prodat a přestěhovat se do [[Varšava|Varšavy]] s celou rodinou. Sienkiewicz v roce 1866 zahájil univerzitní studia na právnické fakultě, na přání rodičů přestoupil na lékařskou fakultu a nakonec začal studovat filologii a historii. Poté, co carské úřady zavřely Hlavní školu s polským jazykem, pokračoval ve studiu na rusky mluvící univerzitě ve Varšavě, kterou opustil bez diplomu v roce 1871, když se mu nepodařilo složit zkoušku z řečtiny.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Grézl
| jméno = Jaromír
| titul = Přemožitelé času sv. 15
| editoři = Milan Codr
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
| místo = Praha
| rok vydání = 1989
| kapitola = Henryk Sinekiewicz
| strany = 22–23
}}</ref> Studium dějin mu poskytlo nejvíc námětů pro rozsáhlé literární dílo, prodchnuté autorovým hlubokým pochopením pro neustálé, často krvavé úsilí vlastního národa o znovunabytí svobody a sociální spravedlnosti.
[[Soubor:H. Sinkiewicz (1869) LOC 14935781904 crop.jpg|náhled|vlevo|upright|Sinkiewicz v roce 1869]]
Doba jeho studií byla v [[Polsko|Polsku]] obdobím nástupu kritické generace [[Pozitivismus|pozitivistů]], kteří tehdy formovali svůj program. Sienkiewicz, který již od mládí velmi četl, se úspěšně včlenil do pozitivistické publicistiky. Jako novinář debutoval roku 1869. Pod pseudonymem ''Litwos'' psal divadelní a literární recenze a [[esej]]e pro noviny ''Gazeta'' ''Polska'' a ''Niwa'', kde od roku 1874 vedl literární rubriku.<ref name=":13">{{Citace monografie
| příjmení = Krejčí
| jméno = Karel
| titul = Dějiny polské literatury
| vydavatel = Československý spisovatel
| místo = Praha
| rok vydání = 1953
| strany = 391–400
}}</ref> V roce 1872 vyšly jeho první prózy: povídky ''Humoreski z portfolia'' (''Humoresky ze zápisků'' ''Worszyłły)'' a román ''Na zmar (Na marne)''. V letech 1875–1877 byly postupně vydány povídky ''Stary słuha'' (1875), ''Hania'' (1876) a ''Selim Mirza'' (1877), které jsou známé jako Malá trilogie. V příbězích ze života šlechty se objevují stejné postavy hlavních hrdinů. Svým významem získaly převahu nad jeho novinářskou tvorbou.

Obzory si Sienkiewicz rozšiřoval také zahraničními cestami. Navštívil [[Německé císařství|Německo]], [[Belgie|Belgii]], [[Francie|Francii]] a [[Anglie|Anglii]]. V roce 1876 se vydal se skupinou přátel na dlouhou cestu do [[Spojené státy americké|Spojených států]], kde žil romantickým životem jako jeden z členů [[Charles Fourier|fourierovské]] komunity mladých lidí uprostřed přírody jižní [[Kalifornie]].<ref name=":0" /><ref name=":13" /> Z tohoto období pocházejí ''Dopisy z cesty do Ameriky'', publikované v novinách Gazeta Polska, které získaly uznání a širokou popularitu u čtenářů. Pod vlivem [[Pozitivismus|pozitivismu]] se začal zabývat problémy současného života a ve svých prózách kritizoval sociální situaci i národnostní útlak. Napsal obraz současné polské vesnice ''Črty uhlem'' (1876) a po návratu do vlasti řadu próz inspirovaných pobytem v zámoří: ''Komedie omylů'' (1878), ''Přes stepi'' (1879), ''Za chlebem'' (1880), ''V zemi zlata'' (1881), ''Strážce majáku'' (1881), ''Paměť Maripody'' (1882), ''Sachem'' (1883). Byl autorem mnoha [[skica (literatura)|črt]], [[povídka|povídek]] a [[novela (literatura)|novel]], v podstatě realistických obrazů ze života, ve kterých na jedné straně vykreslil obraz bídy a zaostalosti nižších společenských vrstev a na druhé straně problematické, vnitřními rozpory zmítané postavy inteligentů, snažících se o nápravu.

[[Soubor:Henryk Sienkiewicz and his Daughter.jpg|náhled|vlevo|upright|Henryk Sienkiewicz s dcerou Jadwigou, 1897]]

Do Evropy se vrátil v roce 1878, pobýval nejprve v Londýně a potom žil rok v Paříži. Po návratu do Polska využil své popularity k pořádání přednášek v různých městech a v této době se seznámil s Marií Szetkiewiczovou, která se v srpnu 1881 stala jeho manželkou. Pod jejím vlivem a vlivem vlasteneckého tchána se začal více zajímat o polské dějiny.<ref name=":0" /> V roce 1880 napsal historické dílo ''Tatarské zajetí'' a pracoval na historickém románu ''[[Ohněm a mečem]]'', který znamenal přelom v jeho tvůrčím i občanském vývoji. Román z období ukrajinského kozáckého povstání [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmielnického]] proti polskému státu začal vycházet v květnu 1883 v časopisech a získal si široký okruh čtenářů. Sienkiewicz pokračoval dalším historickým románem, jehož příběh vylíčil na pozadí vpádu švédských vojsk na polské území za panování krále [[Jan II. Kazimír Vasa|Jana Kazimíra]]. Román pod názvem [[Potopa (kniha)|''Potopa'']] byl publikován postupně od prosince 1884 do září 1886 v časopise ''Słowo,'' ve kterém se stal hlavním redaktorem. Bylo to těžké období v osobním životě spisovatele, protože v roce 1885 zemřela jeho manželka na [[Tuberkulóza|tuberkulózu]] ve věku 31 let. Z tohoto manželství se narodily dvě děti: syn Henryk Józef (1882–1959) a dcera Jadwiga Korniłowiczowa (1883–1969). V letech 1887–1888 vycházel na pokračování román ''[[Pan Wołodyjowski]]'', poslední část historické trilogie. Trilogie z polských dějin 17. století pozvedla Sienkiewicze na vrchol popularity a učinila z něj nejčtenějšího polského spisovatele. Objevily se však i kritické výhrady k jeho pojetí některých historických událostí, zejména v první a třetí knize.<ref name=":12">{{Citace monografie
| příjmení = Štěpán
| jméno = Ludvík
| titul = Slovník polských spisovatelů
| vydavatel = [[Libri]]
| místo = Praha
| rok vydání = 2000
| strany = 432–433
| isbn = 80-7277-005-5
}}</ref>

Sienkiewicz často cestoval, hodně času trávil v [[Zakopané]]m, ale jezdil i do ciziny. Ze Zakopaného podnikal výlety do slovenských [[Tatry|Tater]], na [[Spiš]] a [[Orava (region)|Oravu]]. Několikrát pobýval na [[Morava|Moravě]] ve [[Vranov nad Dyjí (zámek)|Vranově]], na panství Stadnických, léčil se v [[Trenčianske Teplice|Trenčianských Teplicích]] a v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Příběhy slavných: Henryk Sienkiewicz
| periodikum = Dvojka
| url = https://dvojka.rozhlas.cz/pribehy-slavnych-henryk-sienkiewicz-7492714
| datum vydání = 2015-06-01
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-09-15
}}</ref> V roce 1888 navštívil [[Španělsko]], v lednu 1891 se vydal na loveckou výpravu do [[Afrika|Afriky]] a své zážitky popsal v ''Dopisech z Afriky''. <ref name=":13" /> Současně pracoval na svých dalších románech. V roce 1891 vyšlo knižní vydání novely ''Bez dogmatu,'' které již dříve vycházelo na pokračování v časopise Slowo. Dne 9. května 1893 byl zvolen zahraničním aktivním členem filologické fakulty Císařské akademie umění a věd v [[Krakov]]ě. V listopadu 1893 se Sienkiewicz oženil s Marií Wołodkowiczovou, která byla téměř o 30 let mladší, ale manželství trvalo jen velmi krátce. V roce 1896 Sienkiewicz získal papežské potvrzení o neexistenci svátosti manželství. V roce 1895 dokončil román ''Rodina Polanieckých'' a o rok později vyšel román ''Quo vadis'', který mu přinesl celosvětovou slávu. Časopisecky vycházel v letech 1894–1896 a jeho knižní vydání bylo přeloženo do mnoha světových jazyků. Román o pronásledování křesťanů v Římě za vlády císaře [[Nero]]na významně přispěl k tomu, že Sienkiewiczovi byla v roce 1905 udělena Nobelova cena za literaturu jako prvnímu slovanskému spisovateli. Mezi lety 1897–1900 pracoval na novém historickém románu [[Křižáci (Sienkiewicz)|''Křižáci'']], připomínajícím hrdinské války polských králů proti [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] v 15. století. Téma souznělo s aktuální situací po pruském záboru Polska a Sienkiewicz jím chtěl podnítit pocit národní slávy a hrdosti. Sienkiewicz měl silné vlastenecké a sociální cítění. Byl iniciátorem řady kulturních a sociálních akcí, bojoval proti germanizaci západního polského území, byl propagátorem znovuobnovení celistvého a nezávislého Polska. 

[[Soubor:PL-SK Oblęgorek, Pałacyk Henryka Sienkiewicza 2018-08-22--16-29-17-001.jpg|náhled|vlevo|Zámeček v Oblegorku, (dnes muzeum Henryka Sienkiewicze)]]

Stal se oblíbeným a uznávaným doma i v zahraničí. V roce 1900 spisovatel, který se ve své vlasti těšil veliké úctě a byl považován za duchovního otce polského národa, oslavil 30. výročí své literární činnosti. Vděčný národ mu daroval statek [[Oblegorek]] nedaleko [[Kielce|Kielců]], zakoupený z veřejných darů.<ref name=":13" /> Sienkiewicz v Oblegorku nechal založit útulek pro děti, využíval své autority k získání peněz pro hladovějící od krajanů v zahraničí. Za peníze, které mu neznámý obdivovatel poslal po napsání Trilogie, zřídil nadaci pro polské umělce ohrožené tuberkulózou. Část odměny za Nobelovu cenu věnoval na propagaci polské literatury ve [[Švédsko|Švédsku]].<ref name=":0" /> Vysokých poct a vyznamenání se mu v té době také dostávalo od vědeckých institucí domácích i zahraničních, od spolků, univerzit i soukromých osob. Byl jedním ze zakladatelů polské vzdělávací společnosti v roce 1905, Společnosti vědeckých kurzů a Tajné pedagogické společnosti ve Varšavě, Polské historické společnosti ve Lvově. V červnu 1900 byl zvolen zahraničním členem České akademie vzdělanosti a Srbské akademie věd a umění.

[[Soubor:Henryk Sienkiewicz, ok. 1910.jpg|náhled|upright|Henryk Sienkiewicz kolem roku 1910]]

Léta před první světovou válkou žil většinou na venkově, přes zimu pobýval ve Varšavě. V roce 1904 se potřetí oženil, manželství s Marií Babskou trvalo až do spisovatelovy smrti. Začal pracovat na historickém románu ''Na poli slávy'' (1903–1909), který měl být začátkem nové trilogie. Během revoluce roku 1905 psal články a výzvy požadující autonomii pro Polské království a vyzývající k národnímu znovusjednocení. V roce 1910 v časopise ''Kurier Warszawski'' začaly vycházet první epizody nového románu [[Pouští a pralesem|''Pouští a pralesem'']]'','' určeného mládeži. Knižně vyšel v roce 1912.     

Po vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] Sienkiewicz odešel v září 1914 do [[Švýcarsko|Švýcarska.]] Usadil se ve [[Švýcarsko|městě]] [[Vevey]], odkud spolu s [[Ignacy Jan Paderewski|Ignacem Janem Paderewskim]] organizoval pomoc [[Polsko|polským]] obětem války.<ref name=":0" /><ref name=":13" />

Zemřel 15. listopadu 1916 na infarkt a byl pohřben ve Vevey. Spisovatel zemřel, aniž by dokončil práci na svém posledním díle – románu z [[Napoleonské války|napoleonské]] doby ''Legie''  (dílo vyšlo posmrtně v roce 1918). V roce 1924 byla urna s jeho popelem slavnostně převezena do rodné vlasti. Cestou přes Švýcarsko, Rakousko a [[Československo]] mu občané vzdávali hold. V Praze byly jeho ostatky vystaveny v Panteonu [[Národní muzeum|Národního muzea]] a jeho památku přišlo uctít několik tisíc lidí. Zastavení v Praze přispělo k oživení československo–polských vzájemných vztahů.<ref name=":12" /> <ref name=":13" /> 27. října 1924 se ve Varšavě konal ceremoniál, na kterém prezident [[Stanisław Wojciechowski|Wojciechowski]] pronesl vzpomínkový projev. Nakonec byl popel uložen do speciálně připraveného [[sarkofág]]u v kryptě [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Varšava)|katedrály sv. Jana]].  

== Dílo ==
[[Soubor:Sienkiewicz grave.JPG|náhled|Sienkiewiczův náhrobek v katedrále sv. Jana ve Varšavě]]
Literární tvorbu zahájil realistickými povídkami a novelami, v nichž popsal těžké sociální podmínky života na venkově (''Promarněno, Bartek vítězem''). Napsal jich přes čtyřicet. Později do jeho prózy pronikaly romantické prvky (''Strážce majáku, Starý sluha, Hania, Selim Mizra)'' i humorné tóny (''Ta třetí, Humoresky ze zápisků Voršily''). Ze svých cest pak čerpal náměty pro exotické dobrodružné romány a cestopisy: ''Americké listy'' (1876–1878), ''Listy z Afriky'' (1892) nebo dobrodružný román pro mládež ''Pouští a pralesem'' (1892).

Od začátku 80. let 19. století v jeho tvorbě převažují historické romány, v nichž projevil velké vypravěčské umění a vlastenectví. Jejich cílem bylo posílit národní sebevědomí Poláků a oživení dávné polské slávy. Čerpal z historických pramenů a vytvářel poutavé příběhy, v nichž osudy hlavních postav jsou plynule spojovány s plastickými bojovými scénami a dobovým pozadím. Romanticky pojatá díla z polské minulosti, v nichž oslavil hrdinství, čest a věrnou lásku, mu přinesla velkou popularitu u domácích čtenářů. Nejrozsáhlejší je trilogie z polských dějin 17. století, kterou tvoří romány ''Ohněm a mečem'' (1883–1884), ''Potopa'' (1886) a ''Pan Wolodyjowski'' (1887–1888). V románu ''Křižáci'' (1897–1900) pak vylíčil boje s řádem německých rytířů a jejich konečnou porážku na počátku 15. století. Celosvětový úspěch dosáhl s románem ''Quo vadis?'' (1896) o pronásledování křesťanů ve starém Římě.
[[Soubor:PL Henryk Sienkiewicz-Quo vadis t.1 007.jpeg|náhled|upright|[[Quo vadis]], první vydání z roku 1896]]
* ''Na zmar'' (1872, Na marne), česky též jako ''Vniveč'', [[povídka]] ze studentského života,
* ''Humoresky ze zápisků Voršily'' (1872, Humoreski z teki Worszyły), obsahující ''Nikdo není doma prorokem'' (Nikt nie jest prorokiem między swymi) a ''Dvě cesty'' (Dwie drogi).
* ''Selanka'' (1875, Sielanka), [[povídka]]
* tzv. ''Malá trilogie (Mała trylogia)'', [[novela (literatura)|novely]] ze života venkovské šlechty, vyprávěné mladým šlechticem Jindřichem:
** ''Starý sluha'' (1875, Stary sługa) – krátká charakteristika sluhy Mikuláše končící jeho smrtí
** ''Haňa'' (1876, Hania) – milostný příběh trojúhelníku Haňa, Jindřich a Selim Mirza
** ''Selim Mirza'' (1876) – Jindřich se Selimem bojují za Francii v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]]
* ''Črty uhlem'' (1877, Szkice węglem) – tragický příběh rodiny dřevorubce Řepy, která doplatila na zvůli vrchnosti
* ''Komedie z omylů'' (1878, Komedia z pomyłek), [[novela (literatura)|novela]],
* ''Po stepích'' 1879, Przez stepy), [[skica (literatura)|črta]],
* ''Tatarské zajetí'' (1880, Niewola tatarska), první autorova historická [[novela (literatura)|novela]],
* ''Na jednu kartu'' (1880, Na jedną kartę), [[divadelní hra]],
* [[novela (literatura)|novely]]:
** ''Orso'' (1880),
** ''Z pamětí poznaňského učitele'' (1880, Z pamiętnika poznańskiego nauczyciela),
** ''Za chlebem'' (1880) – Polák Vavřinec a jeho dcera Maryša se vydávají do Ameriky za vidinou lepšího života, nacházejí však pravý opak.
** ''Honzík muzikant'' (1881, Janko muzykant) – hudební nadání Honzíka nemá kvůli jeho chudobě šanci na uplatnění.
** ''Bartek vítěz'' (česky také ''Vítěz Bárta'', 1882, Bartek zwycięzca) – sedlák Bárta, úspěšný voják v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]], selhává v běžném životě po návratu domů.
** ''Jamioł'' (1882),
** ''Strážce majáku (1882, Latarnik).
* ''Čí vinou'' (1883, Czyja wina), [[divadelní hra]], česky též jako ''Kdo to zavinil'',
* tzv. ''[[Trilogie (Siekiewicz)|Trilogie]] (Trylogia)'', monumentální románová [[trilogie]] z [[Polsko|polských]] dějin, pojednávající o jedné z nejdivočejších epoch polského království (od poloviny do 70. let 17. století), kdy [[Polsko]] bojovalo na život a na smrt s [[kozáci|kozáky]] během [[Ukrajina|ukrajinského]] [[Bohdan Chmelnický|Chmelnického]] povstání, se [[Švédsko|Švédy]] a [[Turecko|Turky]]. Trilogie se skládá se tří samostatných děl volně na sebe navazujících a spojených některými postavami:
** ''[[Ohněm a mečem]]'' (1884, Ogniem i mieczem),
** ''[[Potopa (kniha)|Potopa]]'' (1886, Potop),
** ''[[Pan Wołodyjowski]]'' (1888).
* [[novela (literatura)|novely]] ''Výlet do Athén'' (1888, Wycieczka do Aten), ''Sachem'' (1889), ''Vzpomínky z Maripozy'' (1889, Wspomnienia z Maripozy ), ''Ta třetí'' (1889, Ta trzecia), ''Salabova pohádka'' (1889, Salabowa bajka),
* ''Bez dogmatu'' ([[1891]]), psychologický román, kde v hlavním hrdinovi Leonu Ploszowském autor vykreslil typ vysoce inteligentního Poláka, ale zároveň změkčilého, nervosního slabocha.
* ''Listy z Afriky'' ([[1892]], Listy z Afryki),
* [[novela (literatura)|novely]] ''U zřídla'' ([[1892]], U źródła), ''Buď blahoslavena'' ([[1893]], Bądź błogosławiona)'', Pojďme za Ním'' ([[1893]], Pójdźmy za Nim), ''Varhaník z Ponikly'' ([[1894]], Organista z Ponikły), Lux in tenebris lucet ([[1894]], ''Diův rozsudek'' ([[1894]], Wyrok Zeusa),
* ''Rodina Polanieckých'' ([[1894]], Rodzina Połanieckich), psychologický román, jehož hrdina hrdina je opět typem člověka agilního, silného a podnikavého, jenž však při veškeré své inteligenci zapomíná na hlavní zdroj pravého bohatství, na vzrůstání duše.
* ''[[Quo vadis]]'' ([[1896]]), historický román o pronásledování a osudech [[křesťanství|křesťanů]] v době [[Nero]]nově. Dílo mělo v podtextu posílit sebevědomí Poláků {{Doplňte zdroj}} (výjimečně krásná princezna a křesťanka Lygie i její ochránce neobyčejně silný otrok Ursus pocházeli z pozdějších polských území) v době, kdy bylo [[Polsko]] rozděleno mezi [[Rusko]], [[Prusko]] a [[Rakousko]]. Především za tuto knihu dostal spisovatel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu]] v roce [[1905]].
* ''[[Křižáci (Sienkiewicz)|Křižáci]]'' (epizody vycházely nejprve v letech [[1897]]–[[1899]] časopisecky na pokračování, kompletně knižně [[1900]], ''Krzyżacy''), historický román z dob, kdy se rozhodoval boj mezi [[Polsko|Polskem]] a [[Řád Německých rytířů|Řádem Německých rytířů]]. Kniha vrcholí popisem [[bitva u Grunwaldu|bitvy u Grunwaldu]], jedné z nejvýznamnějších bitev [[středověk]]u vůbec, kdy [[polsko]]-[[Litva|litevská]] vojska na hlavu porazila křižáky.
* [[novela (literatura)|novely]] ''Plavecká legenda'' ([[1900]], Legenda żeglarska), ''Dvě loutky'' ([[1903]], Dwie łąki), ''Na Olympu'' ([[1903]], Na Olimpie) a [[povídka]] ''V Bělověžském pralese'' ([[1905]], Z puszczy Białowieskiej)
* ''Na poli slávy'' ([[1907]], Na polu chwały), historický román z dob krále [[Jan III. Sobieski|Jana Sobieského]].
* ''Víry'' ([[1911]], Wiry), společenský román z revolučního roku [[1905]].
* ''[[Pouští a pralesem]]'' ([[1912]], W pustyni i w puszczy), česky též jako ''V pustinách'' nebo ''Temnou pevninou'', dobrodružný román pro mládež, pojednávající o únosu dvou dětí a jejich následném útěku a putování za rodiči napříč Afrikou za časů [[Mahdího povstání]],
* ''Legie'' ([[1914]], Legiony), nedokončený historický román,
* ''Zapomenuté a nevydané spisy'' ([[1922]]), posmrtně vydaná díla z pozůstalosti.

== Česká vydání ==
* ''Čí vinou'', [[Ladislav Sehnal]], [[Jičín]] [[1881]], překlad [[Coelestin Frič]],
* ''Na jednu kartu'', [[Ladislav Sehnal]], [[Jičín]] [[1881]], překlad [[Coelestin Frič]],
* ''Pro kousek chleba : Osudy polského vystěhovalce'', [[Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských]], [[Brno]] [[1882]], překlad [[František Klíma]],
* ''Na zmar'', [[Emil Šolc]], [[Telč]] [[1888]], překlad [[C. Moudrý]], v tomto překladu vydalo tuto [[povídka|povídku]] ještě nakladatelství [[Edvard Beaufort]] roku [[1901]].
* ''Ta třetí'', [[F. Šímáček]], Praha [[1895]], překlad [[Vácslav Hanus]],
* ''Pojďme za ním'', [[F. Šímáček]], Praha [[1895]], překlad [[Julius Košnář]], v tomto překladu vydalo tuto [[novela (literatura)|novelu]] ještě [[Praha|pražský]] nakladatel [[Václav Kotrba]] roku [[1900]].
* ''Na slunném pobřeží'', [[J. Otto]], Praha [[1897]], překlad [[Jaroslav Lipenský]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tuto [[novela (literatura)|novelu]] ještě roku [[1900]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Na slunném pobřeží
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:13549910-00da-11e5-93b2-001018b5eb5c
 | vydavatel = J. Otto
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1897
 | datum_přístupu = 2021-11-03
}}</ref>
* ''Kdo to zavinil'', [[M. Knapp]], Praha [[1898]], překlad [[Arnošt Schwab-Polabský]],
* ''[[Křižáci (Sienkiewicz)|Křižáci]]'', časopis [[Přítel domoviny]] číslo 1 až 7, Praha [[1898]], překlad [[J. J. Langner]], části románu vycházející na pokračování,<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Křižáci
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:9cdd5960-6ba5-11eb-9d4f-005056827e52
 | vydavatel = Přítel domoviny
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1898
 | datum_přístupu = 2021-11-04
}}</ref>
* ''[[Quo vadis]]'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1898]], překlad [[J. J. Langner]], v tomto překladu vydalo nakladatelství [[Edvard Beaufort]] román ještě roku [[1902]]<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Quo vadis? I.
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:64cb03b0-11c4-11ea-a20e-005056827e51
 | vydavatel = E. Beaufort
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1902
 | datum_přístupu = 2021-11-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Quo vadis? II.
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:3cf9e300-3831-11e4-8e0d-005056827e51
 | vydavatel = E. Beaufort
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1902
 | datum_přístupu = 2021-11-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Quo vadis? III.
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:aad78a30-5357-11e4-bc71-005056827e52
 | vydavatel = E. Beaufort
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1902
 | datum_přístupu = 2021-11-04
}}</ref>, [[1904]], [[1912]], [[1917]] a [[1924]] a nakladatelství [[Kvasnička a Hampl]] roku [[1926]].
* ''Bez dogmatu'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1899]], překlad [[J. J. Langner]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku [[1903]] a [[1922]].
* ''[[Potopa (kniha)|Potopa]]'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1899]], překlad [[J. J. Langner]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku [[1900]], [[1905]] a [[1924]].
* ''[[Ohněm a mečem|Ohněm i mečem]]'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1900]], překlad [[Coelestin Frič]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku [[1901]] a [[1904]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Ohněm i mečem: román ze starých časů. sv I.
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:c70c4b30-49fe-11e4-aded-005056827e51
 | vydavatel = Edvard Beaufort
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1900
 | datum_přístupu = 2021-11-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Ohněm i mečem: román ze starých časů. sv II.
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:f0ca0610-49fe-11e4-aded-005056827e51
 | vydavatel = Edvard Beaufort
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1901
 | datum_přístupu = 2021-11-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Ohněm i mečem: román ze starých časů. sv. 1-2
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:003c8b90-b99e-11e9-8fdf-005056827e52
 | vydavatel = Edvard Beaufort
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1904
 | datum_přístupu = 2021-11-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = sv. 3-4
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:3f4c6c50-0379-11e9-bc37-005056827e51
 | vydavatel = Edvard Beaufort
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1904
 | datum_přístupu = 2021-11-05
}}</ref>
* ''[[Pan Wołodyjowski]]'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1900]], překlad [[J. J. Langner]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku [[1901]] a [[1924]].
* roku [[1901]] vydalo [[Praha|pražské]] nakladatelství [[Edvard Beaufort]] v rámci tzv. ''Drobných spisů'' autorovy [[povídka|povídky]] a [[novela (literatura)|novely]] ''Bartek vítěz'' (přeložil [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]]), ''Co se stalo v Sidoně'' (obsahuje ještě Sen, Plamének, Zvoník, Při večeři, Lux in tenebris lucet a Jeřábi), ''Janko muzikant'' (přeložil [[Jaro Žalov]], obsahuje ještě Črty uhlem, Hlídač majáku a Z památníku poznaňského učitele), ''Na jasném břehu a Selanka'' (přeložil Vácslav Hanus a Bořivoj Prusík, [http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6423f770-865f-11e2-aa2b-005056827e51 dostupné online]), ''Pojďme za ním'' (přeložil [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]] a [[Bořivoj Prusík]], obsahuje ještě Zevův rozsudek, Vzpomínky z Maripozy a Plaveckou legendu), ''Po stepích'' (přeložil [[Arnošt Schwab-Polabský]]), ''Selim Mirza'' (přeložil [[Jan Hudec]]), ''Starý sluha'' (přeložil [[Jan Hudec]]), ''Ta třetí a Sachem'' (přeložil [[Vácslav Hanus]] a [[Bořivoj Prusík]]), ''U zřídla'' (přeložil [[Jaroslav Rozvoda]], [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]] a [[Jan Hudec]], obsahuje ještě Varhaník z Ponikly, Buď blahoslavena, Salabova pohádka a Orso), ''V zajetí tatarském a Komedie z omylů'' (přeložil [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]] a [[Jaroslav Rozvoda]]), ''Za chlebem'' (přeložil [[Bořivoj Prusík]]) a ''Ze zápisků Voršily'' (přeložil [[Jaroslav Rozvoda]]),
* ''Rodina Polanieckých'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1901]], překlad [[Duchoslav Panýrek]],<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Rodina Polanieckých I.
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:21fe9370-847a-11ea-a8e8-005056827e51
 | vydavatel = Edvard Beaufort
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1901
 | datum_přístupu = 2021-11-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Rodina Polanieckých II.
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:e6a79360-a65e-11ea-949f-005056827e51
 | vydavatel = Edvard Beaufort
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1901
 | datum_přístupu = 2021-11-05
}}</ref>
* ''Dojmy z cest'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1901]], překlad [[Jaroslav Rozvoda]],
* ''Listy z Afriky'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1901]], překlad [[Josef Paulík]],
* ''Listy z cest'', [[Hejda a Tuček]], Praha [[1901]], překlad [[J. J. Langner]],
* ''Skizzy'', [[Teplice]] [[1901]], přeložil [[Jaro Žalov]], obsahuje ''Janko muzikant'', ''Črty uhlem'' a ''Hlídač majáku''.
* ''Dvě cesty'', [[J. Otto]], Praha [[1901]], překlad [[J. J. Langner]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Dvě cesty
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:ade3de40-fab6-11e2-9923-005056827e52
 | vydavatel = J. Otto
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1901
 | datum_přístupu = 2021-11-05
}}</ref>
* ''Selim Mirza'', [[J. Otto]], Praha [[1901]], překlad [[J. J. Langner]],
* ''[[Křižáci (Sienkiewicz)|Křižáci]]'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1902]], překlad [[J. J. Langner]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku [[1903]].
* ''[[Ohněm a mečem]]'', [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|Josef R. Vilímek]], Praha [[1904]], překlad [[Augustin Spáčil]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku [[1920]] a [[1923]].
* ''Jej následujme'', [[Hradec Králové]] [[1904]], překlad [[Alfréd Rudolf]],
* ''[[Pan Wołodyjowski]]'', Josef R. Vilímek, Praha [[1907]], překlad [[Augustin Spáčil]], v tomto překladu vyšel román ještě v nakladatelství [[Kvasnička a Hampl]] roku [[1926]] a [[1936]].
* ''Na poli slávy'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1906]], překlad [[Bořivoj Prusík]],
* ''[[Potopa (kniha)|Potopa]]'', Josef R. Vilímek, Praha [[1906]], překlad [[Augustin Spáčil]], v tomto překladu vydalo nakladatelství Josef R. Vilímek tento román ještě roku [[1911]] a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku [[1926]].
* ''Několik drobných prací'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1908]], překlad [[Jaroslav Rozvoda]], vydáno ještě roku [[1911]], obsahuje ''Dvě loutky'', ''Diokles'', ''Aristoklesova příhoda (Przygoda Arystoklesa)'' a ''Na Olympu''.
* ''[[Quo vadis]]'', Josef R. Vilímek, Praha [[1908]], překlad [[Alex. J. Zdeborský]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku [[1921]] a [[1922]].
* ''[[Křižáci (Sienkiewicz)|Křižáci]]'', Josef R. Vilímek, Praha [[1910]], překlad [[Augustin Spáčil]], v tomto překladu vydalo román ještě nakladatelství Kvasnička a Hampl roku [[1926]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Křižáci
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:c0c0ed10-1319-11e9-93ab-005056827e51
 | vydavatel = Kvasnička a Hampl
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1927
 | datum_přístupu = 2021-11-05
}}</ref>
* ''Ve vírech'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1911]], překlad [[Jaroslav Rozvoda]],
* ''[[Quo vadis]]'', [[Rokycany]] [[1912]], překlad [[Josef Hodek]],
* ''[[Pouští a pralesem|V poušti a pustině]]'', [[Edvard Beaufort]], Praha [[1912]], překlad [[Jaroslav Rozvoda]] a [[Bořivoj Prusík]],
* ''Orso, Vzpomínka z Maripozy'', [[Šolc a Šimáček]], Praha [[1915]], překlad [[H. Sedláček]],
* ''[[Quo vadis]]'', [[Šolc a Šimáček]], Praha [[1916]], překlad [[Jaroslav Rozvoda]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku [[1921]].
* ''[[Pouští a pralesem|V pustinách]]'', Josef R. Vilímek, Praha [[1917]], překlad [[Jaroslav Rozvoda]], v tomto překladu vydalo nakladatelství Josef R. Vilímek román ještě roku [[1922]] a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku [[1936]].
* ''Legie'', Josef R. Vilímek, Praha [[1918]], překlad [[Antonín Spáčil]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku [[1924]].
* ''[[Ohněm a mečem|Ohněm i mečem]]'', Josef R. Vilímek, Praha [[1919]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]], v tomto překladu vydalo nakladatelství Josef R. Vilímek román ještě roku [[1925]] a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku [[1927]] a roku [[1933]].
* ''[[Pouští a pralesem|Temnou pevninou]]'', [[Bačkovský]], Praha [[1919]], překlad [[Josef Smrčka]],
* ''[[Potopa (kniha)|Potopa]]'', Josef R. Vilímek, Praha [[1921]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]], v tomto překladu vydalo tento román ještě nakladatelství Kvasnička a Hampl roku [[1927]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Potopa I.
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:44e7eeb0-3023-11e9-844c-005056827e51
 | vydavatel = Jos. R. Vilímek
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1921
 | datum_přístupu = 2021-11-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Potopa II.
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:61affb40-49ed-11e8-9a44-005056827e52
 | vydavatel = Jos. R. Vilímek
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1923
 | datum_přístupu = 2021-11-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Potopa III.
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:7a1d2c60-2f67-11e9-b81e-005056827e52
 | vydavatel = Jos. R. Vilímek
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1925
 | datum_přístupu = 2021-11-03
}}</ref>
* ''[[Křižáci (Sienkiewicz)|Křižáci]]'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1927]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],
* ''Za chlebem a jiné povídky'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1927]], překlad [[František Vondráček]],
* ''Na poli slávy'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1928]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],
* ''[[Pan Wołodyjowski]]'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1928]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Pan Wolodyjowski
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:28b51df0-ac45-11e9-8fdf-005056827e52
 | vydavatel = Kvasnička a Hampl
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1928
 | datum_přístupu = 2021-11-05
}}</ref>
* ''[[Pouští a pralesem]]'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1928]], překlad [[František Vondráček]],
* ''Selim Mirza a jiné povídky'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1928]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],
* ''Bez dogmatu'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1929]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Sienkiewicz
 | jméno1 = Henryk
 | titul = Bez dogmatu
 | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:5b4626c0-b263-11e7-a000-005056827e51
 | vydavatel = Kvasnička a Hampl
 | místo = Praha
 | datum_vydání = 1929
 | datum_přístupu = 2021-11-03
}}</ref>
* ''Ve vírech'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1929]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],
* ''Bartek vítěz a jiné povídky'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1929]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]] a [[František Vondráček]],
* ''Po stepích a jiné črty'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1929]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],
* ''[[Quo vadis]]'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1929]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]], v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku [[1936]].
* ''Potulky Afrikou a jiné cestopisné črty'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1930]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],
* ''Potulky Amerikou'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1930]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],
* ''Rodina Polanieckých'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1930]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],
* ''Za chlebem a jiné povídky'', Kvasnička a Hampl, Praha [[1937]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]],
* ''Svatba v Athénách'', [[Nakladatelské družstvo Máje]], Praha [[1938]], překlad [[Josef Bečka (historik)|Josef Bečka]], výbor z posmrtně vydané knihy ''Zapomenuté a nevydané spisy''.
* ''[[Křižáci (Sienkiewicz)|Křižáci]]'', [[Práce (nakladatelství)|Práce]], Praha [[1949]], překlad [[Jaroslav Janouch]], v tomto překladu vydalo nakladatelství [[Práce (nakladatelství)|Práce]] román ještě roku [[1950]], nakladatelství [[Naše vojsko]] roku [[1955]], [[SNKLHU]] roku [[1959]], [[Odeon (nakladatelství)|Odeon]] roku [[1971]] a [[1977]], nakladatelství [[Sfinga (nakladatelství)|Sfinga]] roku [[1995]] a nejnověji nakladatelství [[Blok (vydavatelství)|Blok]] v [[Třebíč]]i roku [[2001]] a [[2008]].
* ''Črty uhlem'', [[Svoboda (nakladatelství)|Svoboda]], Praha [[1950]], překlad [[Josef Rumler]],
* ''Strážce majáku a jiné povídky'', [[Státní nakladatelství dětské knihy|SNDK]], Praha [[1956]], překlad [[Helena Teigová]] a [[Karel Málek]], obsahuje ''Strážce majáku'', ''Za chlebem'', ''V Bělověžském pralese'', ''Dvě cesty'', ''Janko muzikant'' a ''Selim Mirza''.
* ''[[Pouští a pralesem]]'', [[Státní nakladatelství dětské knihy|SNDK]], Praha [[1957]], překlad [[Karel Málek]], znovu [[1962]] a [[1967]], Odeon, Praha [[1971]], [[Albatros (nakladatelství)|Albatros]], Praha [[1974]], [[1982]] a [[1988]], [[Hanácké nakladatelství]], [[Vyškov]] [[1991]] a [[Akcent (nakladatelství)|Akcent]], [[Třebíč]] [[2000]].
* ''[[Potopa (kniha)|Potopa]]'', [[SNKLHU]], Praha [[1957]], překlad [[Vendulka Zapletalová]], v tomto překladu vydalo ještě román roku [[1968]] nakladatelství Odeon, roku [[1977]] nakladatelství [[Svoboda (nakladatelství)|Svoboda]], roku [[1988]] nakladatelství [[Vyšehrad (nakladatelství)|Vyšehrad]] a nejnověji roku [[2005]] nakladatelství [[Blok (vydavatelství)|Blok]] v [[Třebíč]]i.
* ''[[Quo vadis]]'', [[SNKLHU]], Praha [[1958]], překlad [[Erich Sojka]], v tomto překladu vyšel román ještě roku [[1969]] v nakladatelství Odeon a také v nakladatelství [[Vyšehrad (nakladatelství)|Vyšehrad]], roku [[1983]] opět v nakladatelství Odeon, ve [[Vyšehrad (nakladatelství)|Vyšehradu]] opět roku [[1986]] a nejnověji v nakladatelství [[Český klub]] roku [[1994]] a [[2003]].
* ''[[Ohněm a mečem]]'', [[SNKLU]], Praha [[1963]], překlad [[Vendulka Zapletalová]] , v tomto překladu vyšel román ještě roku [[1986]] v nakladatelství Odeon a nejnověji roku [[2003]] v nakladatelství [[Blok (vydavatelství)|Blok]] v [[Třebíč]]i.
* ''[[Pan Wołodyjowski]]'', [[SNKLU]], Praha [[1965]], překlad [[Vlasta Dvořáčková]], v tomto překladu vyšel román ještě roku [[1973]] v nakladatelství Odeon, roku [[1977]] v nakladatelství [[Práce (nakladatelství)|Práce]] a roku [[1983]] a [[1995]] v nakladatelství [[Vyšehrad (nakladatelství)|Vyšehrad]].
* ''Starý sluha a jiné povídky'', Odeon, Praha [[1975]], překlad [[Karel Málek]], [[Josef Rumler]] a [[Helena Teigová]], obsahuje ''Starý sluha'', ''Haňa'', ''Selim Mirza'', ''Črty uhlem'', ''Honzík muzikant'', ''Vítěz Bárta'', ''Z pamětí poznaňského učitele'', ''Za chlebem'', ''Sachem'' a ''Strážce majáku''.
* ''Na poli slávy'', [[Melantrich]], Praha [[1988]], překlad [[Anetta Balajková]].
* ''[[Quo vadis]]'', [[Omega (nakladatelství)|Omega]], Praha [[2013]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]].
* ''[[Ohněm a mečem]]'', Omega, Praha [[2013]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]].
* ''[[Křižáci (Sienkiewicz)|Křižáci]]'', Omega, Praha [[2013]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]].
* ''[[Pan Wolodyjowski]]'', Omega, Praha [[2014]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]].
* ''[[Potopa (kniha)|Potopa]]'', Omega, Praha [[2015]], překlad [[Václav Kredba (překladatel)|Václav Kredba]].
* Quo vadis, 2017, audiokniha, načetl Jaromír Meduna v edici Mistři slova
* Henryk Sienkiewicz ve světě politiky, Marceli Kosman (ed.), přeložila Michala Benešová, Praha: Academia 2018, {{ISBN|978-80-200-2763-4}}

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Seznam polských spisovatelů]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Henryk Sienkiewicz}}
* {{Wikizdroje|autor=Henryk Sienkiewicz}}
* {{Wikicitáty|osoba=Henryk Sienkiewicz}}
* {{NK ČR|jn19990007946}}
* {{Ndk autor|id=Sienkiewicz,%20Henryk|jméno=Henryka Sienkiewicze}}
* [http://nobelprize.org/literature/laureates/1905/index.html Nobel Prize bio]
* http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/1905/sienkiewicz-bio.html
* [https://web.archive.org/web/20060812043753/http://monika.univ.gda.pl/%7Eliterat/autors/sienk.htm Životopis Henryka Sienkiewicze – v polštině]
* [https://web.archive.org/web/20061003022640/http://www.literatura.zapis.net.pl/trylogia/trylogia-start.htm Trilogie, polský text všech tří románů]
* [https://web.archive.org/web/20060302165448/http://www.muzeumkielce.net/wystawy/oddzialy/oblegorek/oblegorek1.html Muzeum Henryka Sienkiewicze w Oblęgorku]
* http://www.polishamericancenter.org/Sienkiewicz.htm
* https://web.archive.org/web/20060805003403/http://kirjasto.sci.fi/sienkiew.htm
* https://web.archive.org/web/20060714085120/http://noblisci.bnet.pl/01-10/1905/1905.html – [[polština|polsky]]
* http://univ.gda.pl/~literat/autors/sienk.htm – [[polština|polsky]]

{{Nositelé Nobelovy ceny za literaturu}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura|Polsko}}

{{DEFAULTSORT:Sienkiewicz, Henryk}}
[[Kategorie:Polští romanopisci]]
[[Kategorie:Spisovatelé historických románů]]
[[Kategorie:Spisovatelé dobrodružné literatury]]
[[Kategorie:Katoličtí autoři]]
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu]]
[[Kategorie:Polští nositelé Nobelovy ceny]]
[[Kategorie:Osobnosti na polských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na polských bankovkách]]
[[Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Jagellonské univerzity]]
[[Kategorie:Narození v roce 1846]]
[[Kategorie:Narození 5. května]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1916]]
[[Kategorie:Úmrtí 15. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Vevey]]
[[Kategorie:Muži]]