Henry Capell
| Henry Capell, 1. baron Tewkesbury | |
|---|---|
 | |
| Místokrál v Irsku | |
| Ve funkci: 9. května 1695 – 30. května 1696 | |
| Předchůdce | Henry Sydney, 1. vikomt Sydney |
| Nástupce | Edward Villiers, 1. hrabě z Jersey |
| První lord admirality | |
| Ve funkci: 14. května 1679 – 19. února 1681 | |
| Předchůdce | princ Ruprecht Falcký |
| Nástupce | Daniel Finch, 2. hrabě z Nottinghamu |
| Narození | 1638 |
| Úmrtí | 30. května 1696 |
| Rodiče | Arthur Capell, 1st Baron Capell of Hadham a Elizabeth Morrison |
| Profese | politik |
| Commons | Henry Capell, 1st Baron Capell of Tewkesbury |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henry Capell, 1. baron Capell z Tewkesbury (uváděn též jako Capel) (Henry Capell, 1st Baron Capell of Tewkesbury) (6. března 1638 – 30. května 1696, Dublin, Irsko) byl anglický šlechtic a státník druhé poloviny 17. století. Uplatnil se po obnovení monarchie v roce 1660, poté byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny. Díky vlivu svého staršího bratra hraběte z Essexu dosáhl vysokých postů ve státní správě a v letech 1679–1681 byl ministrem námořnictva. Později s titulem barona vstoupil do Sněmovny lordů (1692) a svou kariéru završil ve funkci místokrále v Irsku (1695–1696).
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z původně londýnské obchodnické rodiny povýšené v 16. století do šlechtického stavu a usazené v hrabství Hertfordshire. Narodil se jako mladší syn Arthura Capella, 1. barona z Hadhamu (1604–1648), popraveného během občanské války.[1] Spolu se starším bratrem Arthurem podpořil v roce 1660 restauraci Stuartovců a stal se poslancem Dolní sněmovny (1660 a 1661–1681). V roce 1661 obdržel Řád lázně (s tím zároveň získal titul rytíře a až do roku 1692 byl známý pod jménem Sir Henry Capell), zároveň zastával funkce ve finanční správě v několika hrabstvích v Anglii a Walesu, mimo jiné byl zástupcem místodržitele v Gloucesteru a smírčím soudcem v Surrey. Po roce 1672 působil v Irsku, kde byl jeho bratr tehdy místokrálem, a v roce 1673 byl jmenován členem irské Tajné rady. V letech 1679–1681 zastával úřad prvního lorda admirality; k této funkci neměl schopnosti ani předpoklady, ale byl do ní jmenován poté, co Karel II. odvolal z postu lorda velkoadmirála svého bratrance Ruprechta Falckého, aby se vyhnul vznikajícímu odporu proti němu.[2] Za vlády Jakuba II. žil v ústraní, v roce 1688 podpořil Slavnou revoluci a nástup Viléma Oranžského. V letech 1689–1692 byl znovu členem Dolní sněmovny a krátce také jedním z lordů pokladu (1689–1690).[3] V roce 1692 byl s titulem barona povolán do Sněmovny lordů (titul barona z Tewkesbury byl odvozen od názvu stejnojmenného města v hrabství Gloucestershire, které dlouhodobě zastupoval v parlamentu)[4]. Od roku 1693 působil znovu v Irsku, kde byl jako člen komise lordů sudích jedním ze správců irského místodržitelství. Nakonec byl v letech 1695–1696 irským místokrálem.[5] Ve funkci strávil jeden rok a zemřel v Dublinu.
Jeho manželství s Dorothy Bennetovou (1643-1722) zůstalo bez potomstva a titul barona zanikl. Dorothy Bennetová byla dědičkou paláce Kew House v Londýně, kde s manželem často pobývala. Palác po několika majetkových změnách přešel v roce 1728 na královskou rodinu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rodokmen rodu Capellů
- ↑ Personální obsazení úřadu prvního lorda admirality na webu British History Online dostupné online
- ↑ Personální obsazení úřadu komise lordů pokladu na webu British History Online dostupné online
- ↑ Parlamentní obvod Tewkesbury v letech 1660–1690 na webu The History of Parliament dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Irsku na webu worldstatesmen
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOVÁŘ, Martin: Anglie posledních Stuartovců; Praha, 1998; 272 s. ISBN 80-7184-671-6
- KOVÁŘ, Martin: Stuartovská Anglie; Praha, 2001; 359 s. ISBN 80-7277-059-4
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Henry Capell na Wikimedia Commons - Henry Capell na webu thepeerage
- Henry Capell na webu The History of Parliament
