Heliopithecus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Heliopithecus

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Oddělení: úzkonosí (Catarrhini)
Čeleď: Proconsulidae
Rod: Heliopithecus
Andrews - Martin, 1987
Druhy

Heliopithecus leakeyi

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heliopithecus je rod vyhynulých úzkonosých primátů, žijících na konci časného miocénu (před 17 miliony let) na území dnešní Saúdské Arábie. Dosud je znám jediný druh, Heliopithecus leakeyi, pocházející z lokality Ad Dabtiyah u Perského zálivu. Rodové jméno je odvozeno od řeckých výrazů pro Slunce („helios“) a opici („pithekos“) a vztahuje se k místě nálezu uprostřed pouště. Druhové jméno připomíná příjmení slavné rodiny paleontologů – Leakey.

Rod Heliopithecus byl popsán v roce 1987 na základě nálezu zlomku horní čelisti a dalších čtyř izolovaných zubů. Od té doby nebyly zachyceny žádné další ostatky a znalosti anatomie tak zůstávají velmi omezené. Podle velké části odborníků by Heliopithecus mohl být totožný s rodem Afropithecus. Dělí je jen nepatrné rozdíly v morfologii zubů, ale zato velká geografická vzdálenost. Velmi sporý kosterní materiál ovšem zatím neumožňuje přesnější porovnání a případné sloučení, a proto jsou ponechány v platnosti oba rody.

Pozoruhodné je zejména místo výskytu Heliopitheca, které je značně vzdálené od starších východoafrických lokalit časného miocénu. Může naznačovat počátek šíření hominoidů mimo Afriku, k němuž mohlo dojít zhruba před 17 – 18 miliony let díky vzniku suchozemských mostů mezi Afrikou, Evropou a Asií. Na rozdíl od časně miocénních hominoidů měl Heliopithecus masivní čelisti a zuby se silnou sklovinou, které mu dovolovaly pojídat i tužší plody, hlízy či oddenky. Tato schopnost mohla být klíčovým bodem, který umožnil rozšíření hominoidů na počátku středního miocénu z Afriky do Evropy a Asie. Zde je jako nejstarší známý zástupce hominioidů evidován rod Griphopithecus.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDREWS, P. J.; MARTIN, L. The phyletic position of the Ad Dabtiyah hominoid. Bulletin of the British Museum - Geology Series. 1987, roč. 41, s. 383 - 393.  
  • BEGUN, D. R. Fossil record of Miocene hominoids. In HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 2. Berlín : Springer, 2007. S. 921 - 977.
  • HARRISON, T. Dendropithecoidea, Proconsuloidea and Hominoidea. In WERDELIN, L.; SANDERS, W. J. Cenozoic Mammals of Africa. Berkeley : University of California Press, 2010. S. 429 - 469.
  • KOUFOS, G. D. Potential hominoid ancestors for Hominidae. In HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 3. Berlín : Springer, 2007. S. 1347 - 1377.