Afropithecus turkanensis
 Afropithecus turkanensis | |
|---|---|
 Lebka Afropithecus turkanensis | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Oddělení | úzkonosí (Catarrhini) |
| Čeleď | Proconsulidae |
| Rod | Afropithecus Leakey & Leakey, 1986 |
| Binomické jméno | |
| Afropithecus turkanensis Leakey & Leakey 1986 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Afropithecus turkanensis je druh vyhynulých úzkonosých primátů, žijících v časném miocénu (před 17 – 18 miliony let) na území dnešní Keni. Zachycen byl na lokalitách Kalodirr, Moruorot, Locherangan a Buluk poblíž jezera Turkana.
Dosud jediný druh rodu Afropithecus turkanensis popsali v roce 1986 Richard a Meave Leakeyovi.[1] Druhové jméno vyjadřuje právě místo nálezu - jezero Turkana v Africe.
Podle části odborníků jsou s rodem Afropithecus totožné morfologicky velmi podobné rody Morotopithecus a Heliopithecus. Pro potvrzení nebo vyvrácení tohoto předpokladu je ovšem dosud k dispozici jen málo nálezů. Některými autory je Afropithecus řazen již do blízkosti mladšího rodu Kenyapithecus, spíše než k proconsulidům. Podle jiných tomu ale základní stavba tváře i dochované části postkraniální kostry odporují.[2]
Afropithecus byl poměrně velký primát, který dosahoval váhy asi 30 - 50 kg, což je přibližně velikost šimpanze.[3] Stejně jako u Proconsula představují ostatky Afropitheca zajímavou směs primitivních a odvozených znaků.[4] Na lebce je dobře patrný protáhlý čenich a další prvky, odkazující na oligocénního primáta rodu Aegyptopithecus. Afropithecus byl ovšem mnohonásobně větší. Dobře dochovaná obličejová část lebky, označená kódem KNM-WK 16999 umožnila mimo jiné i sledování morfologie mozku v prostoru za očnicemi. Zde ještě chyběly zvětšené čelní laloky, typické pro moderní i vyhynulé hominoidy, což Afropitheca také řadí spíše k proconsulidům než k hominidům.[4]
Postkraniální skelet se příliš se neliší od kostry druhu Proconsul nyanzae. Lze z něj odvodit, že Afropithecus žil na stromech, kde se pohyboval pomocí všech čtyř končetin. Nebyly zachyceny žádné stopy vzpřímenějšího postoje moderních lidoopů.[3]
Pokročilé znaky nese také chrup. Afropithecus měl na rozdíl od ostatních časně miocenních primátů silné čelisti i žvýkací svaly a jako první také stoličky opatřené silnou vrstvou skloviny. To mu umožňovalo konzumovat nejen měkké ovoce tropického lesa, ale i semena, tužší plody, hlízy a ořechy.[5] Právě potravní specializace na tužší potravu mohla být i příčinou primitivnějšího vzhledu lebky.[4]
Tato adaptace byla nutná vzhledem k postupnému vysušování klimatu během miocénu a s tím souvisejícím ústupem porostů tropického lesa. Díky silnější zubní sklovině dokázal Afropithecus obstát v měnících se podmínkách a kvůli tomu se také uvažuje, že právě tento rod (nebo jeho nástupci) mohl být prvním, který vycestoval z Afriky na sever směrem do Evropy a dál do Asie. To bylo možné díky tomu, že asi před 17 - 18 miliony let v souvislosti s poklesem mořské hladiny došlo k vytvoření suchozemských mostů mezi kontinenty. Afropithecus je dosud znám pouze z Keni, ovšem v Saúdské Arábii byl objeven velmi blízce příbuzný rod Heliopithecus. Prvním známým hominoidem v Evropě je zatím rod Griphopithecus.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ LEAKEY, R. E. F.; LEAKEY, M. G. A new Miocene hominoid from Kenya. Nature. 1986, roč. 324, s. 143–146.
- ↑ HARRISON, T. Dendropithecoidea, Proconsuloidea and Hominoidea. In: WERDELIN, L.; SANDERS, W. J. Cenozoic Mammals of Africa. Berkeley: University of California Press, 2010. S. 429–469.
- ↑ a b KOUFOS, G. D. Potential hominoid ancestors for Hominidae. In: HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 3. Berlín: Springer, 2007. S. 1347–1377.
- ↑ a b c BEGUN, D. R. Fossil record of Miocene hominoids. In: HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 2. Berlín: Springer, 2007. S. 921–977.
- ↑ SMITH, T. M., Martin, L. B., Leakey, M. G. Enamel thickness, microstructure and development in Afropithecus turkanensis. Journal of Human Evolution. 1986, roč. 44, s. 283–306.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Afropithecus turkanensis na Wikimedia Commons
