Helena Šubićová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Helenu Nemanjić-Šubićovou, manželku bratra Heleny Šubićové.
Helena Šubićová
Erb rodu Šubićů, z něhož Helena pocházela
Erb rodu Šubićů, z něhož Helena pocházela
Narození14. století
Úmrtí1378
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Šubićová (bosensky a chorvatsky Jelena Šubić Bribirska, 1306 - 10. dubna 1378) byla bosensko-chorvatská kněžna ve středověkém Bribiru a Bosně. Pocházela z chorvatského šlechtického rodu Subićů.

Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]

Helena se narodila zřejmě v roce 1306 v pevnosti Bribir. Jejími rodiči byli Jiří II. Šubić a jeho manželka, kněžna Lelka. Helena měla několik sourozenců:

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Helena se provdala za Vladislava Kotromaniće, bratra bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. Sňatek Heleny s Vladislavem opět sblížil mocné rodiny Kotromanićů a Šubićů.[1] Sňatek sloužil trogirský biskup Lampridi.[2] Jelikož Helena a Vladislav byli příbuzní ve druhé a třetí generaci, bylo nutné získat papežský dispens. Jelikož však nikdo papeže nepožádal, stal se sňatek Heleny s Vladislavem podle kanonického práva neplatným.[1] [2] Historik Dominik Mandić se domnívá, že Vladislav měl nemanželského syna, budoucího krále Štěpána Dabišu, nedlouho poté, co Helena porodila budoucího krále Tvrtka I. [2] Dalšími společnými dětmi Vladislava a Heleny byli:

Vladislavovi a Heleně je připisována jetě další dcera :

Kvůli zhoršujícímu se zdraví se Vladislav v roce 1353 vzdal trůnu ve prospěch patnáctiletého syna Tvrtka, který jako bán následoval Vladislavova bratra Štěpána, a později byl korunován prvním bosenským králem. [3] [4] Vladislav zemřel v prvních letech vlády svého syna.

Matka bána a krále[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli se nikdy nestala vládkyní Bosny, požívala Helena za vlády svého syna značného vlivu. Podporovala synovu vládu a aktivně se podílela na správě země. Během bojů synů Štěpána Tvrtka a Štěpána Vlka o moc nad Bosnou v roce 1366 byla Helena vyhnána z Bosny a uvězněna ve vesnici poblíž Neretvy.[5] Po krátkém pobytu v exilu se Helena a Tvrtko vrátili v roce 1367 do Bosny, kde se Tvrtko opět ujal vlády.

Podpis princezny Heleny a královny Doroty je vedle podpisu Tvrtka na listině určené obyvatelům Dubrovníku,[6] což znamená, že Kněžna Helena zemřela až poté, co byl Tvrtko v roce 1377 korunován králem.

Kněžna Helena Šubićová zemřela v poledne 10. dubna 1378.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jelena Šubić na chorvatské Wikipedii.

  1. a b Draganović, Krunoslav: Poviest hrvatskih zemalja Bosne i Hercegovine, Hrvatsko kulturno društvo "Napredak", 1942.
  2. a b c Dominik Mandić, Sabrana djela Dr. O. Dominika Mandića : Bosna i Hercegovina : Sv. 1. Državna i vjerska pripadnost sredovječne Bosne i Hercegovine, Ziral, 1978.
  3. John Van Antwerp Fine, The Bosnian Church: Its Place in State and Society from the Thirteenth to the Fifteenth Century, Saqi in association with The Bosnian Institute, 2007.
  4. Čuvalo, Ante: Historical dictionary of Bosnia and Herzegovina, Scarecrow Press, 2007.
  5. Anđelić, Pavao: Bobovac i kraljeva Sutjeska: stolna mjesta bosanskih vladara u XIV i XV stoljeću, Veselin Masleša, 1973.
  6. Foretić, Vinko: Povijest Dubrovnika do 1808: dio. Od osnutka do 1526, Nakladni zavod MH, 1980.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]