Heinrich Lumpe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Heinrich Lumpe, Dr. H. C.
Narození16. února 1859
Doubice
Úmrtí22. února 1936 (ve věku 77 let) nebo 21. února 1936 (ve věku 77 let)
Dubí
Povolánípamátkář, obchodník, podnikatel, mecenáš a ornitolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska v ústecké ZOO

Heinrich Lumpe, také znám jako Jindřich Lumpe (16. února 1859 Doubice22. února 1936 Dubí[1]), byl ústecký podnikatel, velkoobchodník, mecenáš, ornitolog a ochránce přírody.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Heinrich Lumpe se narodil jako šesté ze dvanácti dětí obchodníka se dřevem. Učil se obchodníkem v Děčíně a zkoušky pak složil u svého strýce Ignaze Lumpeho, majitele železářského a koloniálního obchodu v Ústí nad Labem. Po několika letech strávených na zkušené v Německu (velkoželezářství Hennemann v Halle) se ujal ústeckého rodinného podniku přejmenovaného na Lumpe und Neffe (Lumpe a synovec). V podnikání byl úspěšný, obchod rozšířil, vystavěl novou prodejnu a sklady v Dlouhé ulici. Posléze roku 1908 založil novou firmu Nordböhmische Wasserbaugesellschaft, která se specializovala na výstavbu vodních děl. Budoval vodovodní sítě v Ústí nad Labem a mimo jiné vystavěl i vodovod na Sněžku, roku 1916 ovšem společnost zkrachovala a Lumpe se nadále věnoval jen obchodu.

Byl znám jako velký mecenáš a filantrop, od dětství miloval přírodu a angažoval se v její ochraně. Nejvíce investoval do ochrany ptactva. V roce 1908 koupil v Ústí nad Labem šestihektarový pozemek, na němž vybudoval první středoevropskou ptačí rezervaci a položil tak zároveň základní kámen ústecké zoologické zahrady. Ptačí rezervaci otevřel veřejnosti v roce 1914, areálu se tehdy říkalo „Lumpepark" a byl okrášlen keramickými pohádkovými postavami z dílny Ferdinanda Maresche. Park byl znám v celém Rakousku-Uhersku a jednalo se o vůbec první zoologickou zahradu na území českého království. Mimo ptactva byly součástí parku také srnčí obora, terárium s želvami, skleníky s teplomilnou florou a řada vzácných dřevin.

Lumpe vydával vícejazyčné letáky, v nichž veřejnost seznamoval s užitečností ptactva ve volné přírodě a poskytoval rady, jak budovat ptačí budky a chránit ptáky např. před kočkami. Bojoval zarytě za zákaz lovu zpěvných ptáků a za svou ochranářskou činnost obdržel celou řadu ocenění, např. čestný doktorát univerzity v Greifswaldu nebo čestnou zlatou medaili univerzity ve Vídni. V roce 1933 získal čestný titul „Otec evropského ptactva“ za svou snahu přimět Itálii v čele s Benitem Mussolinim, aby se přidala k evropské ochraně ptactva.

Zemřel za nevyjasněných okolností v Dubí na Teplicku, kde se v Tereziiných lázních léčil z nervové vyčerpanosti. 21. února odešel večer na poštu, ale na svůj pokoj se nevrátil. Druhý den byl nalezen utopený v zamrzlém rybníku,[1] za příčinu jeho smrti bylo označeno srdeční selhání.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. září 1894 se v Kundraticích u Litoměřic oženil s dcerou historika Julia Lipperta Marií (1864–??).[2] Jejich manželství zůstalo bezdětné, dědicem Heinricha Lumpeho se podle závěti stal jeho synovec Alfred Lumpe, který se o jeho podnik i park staral do roku 1945, kdy byl vysídlen do Německa.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Tragická smrt známého ornithologa. Lidové noviny. 23. 2. 1936, s. 7. Dostupné online. 
  2. Trauung. Leitmeritzer Zeitung. 26. 9. 1894, s. 5. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRSEK, Martin [et al.]. 100 let od Lumpeparku k moderní zoologické zahradě 1908–2008. 1. vyd.. vyd. Ústí nad Labem: Zoologická zahrada Ústí nad Labem, 2008. 46 s. 
  • KRSEK, Martin. Heinrich Lumpe: „Otec evropského ptactva“ a zeť Julia Lipperta.. In: Julius Lippert a německé prostředí v Čechách. [Kolektivní monografie z konference konané ve dnech ... v Ústí nad Labem]. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, Ústav slovansko-germánských studií FF, 2010. S. 33–40.
  • BORSKÁ, Helena. Naše město, jeho primátoři a význačné osobnosti. Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma ´98, [2004]. ISBN 80-239-4019-8. S. 45.
  • KRSEK, Martin. Šedesát ústeckých NEJ. Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem, 2007. ISBN 978-80-86475-15-8. S. 91–92.
  • Ústečané nejen v datech (1). Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma '98, 2007. ISBN 978-80-254-1101-8. S. 65–66.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]