Gustave Lanson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gustave Lanson
Gustave Lanson.jpg
Narození 5. srpna 1857
Orléans
Úmrtí 15. prosince 1934 (ve věku 77 let)
Paříž
Povolání historik, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, literární kritik a kunsthistorik
Alma mater École normale supérieure
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustave Lanson (5. srpna 1857 Orléans15. prosince 1934 Paříž) byl francouzský literární kritik, profesor na Sorbonně, v letech 1919–1927 ředitel École normale supérieure.[1] Byl autorem a propagátorem metody analytického zkoumání textu, známé pod názvem Explication de texte. Tato metoda se stala základním nástrojem zkoumání literárních děl na francouzských školách a později se uplatnila i v literární kritice.

Kromě toho se Larson také zasloužil o reformu francouzského školství. Ve své odborné práci se zabýval vztahem mezi literaturou, sociologií a očekáváním čtenáře. Stal se průkopníkem tzv. literární sociologie. Jeho činnost nebyla omezena pouze na Francii, pobýval také ve Spojených státech.

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • LANSON, Gustave. Dějiny novodobé literatury francouzské. Přeložil Oldřich Sýkora. Díl I., Osmnácté století. Díl II., Devatenácté století. Praha: J. Laichter, 1900. 155 + 205 s.
  • LANSON, Gustave. Metoda literárního dějepisu. Přeložil Josef Kopal. V Praze: Jednota českých filologů, 1931. 38 s.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NOVÁK, Otakar, ed. et al. Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. cnb000204480. S. 375.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FISCHER, Jan Otokar a kol. Dějiny francouzské literatury 19. a 20. stol. Díl 2., 1870–1930. Vydání 2. Praha: Academia, 1983. 770 s. cnb002396217. S. 47–51, 135.
  • NOVÁK, Otakar, ed. et al. Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. cnb000204480. S. 375–376.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]