Grumman F4F Wildcat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox letadlo

Grumman F4F Wildcat byl na počátku druhé světové války nejdůležitějším palubním stíhacím letadlem, které sloužilo u leteckých sil USMC, US Navy a jako Martlet i u FAA. U posledních dvou jmenovaných subjektů operoval i z letadlových lodí. Až do příchodu svých nástupců F6F Hellcat a F4U Corsair v roce 1943 byl jediným strojem ve výzbroji leteckých sil amerického námořnictva a námořní pěchoty, který se dokázal alespoň vyrovnat japonským Zerům. I po příchodu výkonnějších nástupců však zůstal (ve variantě FM Wildcat) ve výzbroji eskortních letadlových lodí po zbytek války.

Vývoj

Přímým předchůdcem letounu Wildcat byl dvouplošník XF4F-1[1] zkonstruovaný roku 1935 na podkladě vypsané soutěže. V ní se ale objevil vážný konkurent v podobě jednoplošného XF2A-1. Firma Grumman se ale nevzdávala a pokračovala ve vývoji a ve zdokonalování svého stroje. Byla opuštěna dvouplošná konfigurace a v roce 1936[2] vznikl jednoplošník XF4F-2[1]. První prototyp XF4F-2 vzlétl 2. září 1937. Letoun poháněl hvězdicový motor Pratt & Whitney R-1830-66 Twin Wasp o výkonu 1050 hp. Vyzbrojen byl dvojicí kulometů ráže 7,62 mm v trupu a další dvojicí kulometů ráže 12,7 mm v křídlech. Soutěž nakonec vyhrál konkurenční XF2A-1, ale v říjnu 1938 byl u Grummanu objednán vývoj dalšího prototypu XF4F-3. Zdokonalený prototyp byl vybaven motorem XR-1830-76 Twin Wasp o výkonu 1200 hp a došlo ke konstrukčním úpravám. Křídlo dostalo nový tvar („useknuté“ konce, místo koncových oblouků) a rovněž ocasní plochy byly předělány. XF4F-3 poprvé vzlétl 12. února 1939.[2] O tento zmodernizovaný stroj nakonec projevilo americké námořní letectvo zájem a dalo mu přednost před letounem Buffalo.

V roce 1939 získala firma Grumman objednávky od amerického námořnictva (na 78 kusů)[2] i od Francie (81 kusů + 10 na náhradní díly)[2], která měla po vypuknutí války nedostatek moderních letounů. Verze pro Francii byla označována jako G-36A a lišila se mimo jiné motorem (devítiválec Wright R-1820-G205A Cyclone) a výzbrojí (šest 7,5mm kulometů: po dvou v každém křídle a nad motorem). Po kapitulaci Francie objednané stroje převzala Velká Británie, která jimi vyzbrojila svoje letadlové lodě, přičemž stroje dostaly název Martlet Mk.I a byly přezbrojeny na 4x12,7mm.[2][1]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Výzbroj se u různých verzí lišila. Verze F4F-4 měla 6 kulometů ráže 12,7 mm ve sklápěcích křídlech. Celkem bylo vyrobeno 7815 kusů všech verzí.

Bojové nasazení

Nepodařené přistání FM-2 Wildcatu na cvičné letadlové lodi USS Sable v květnu 1945

Letoun Grumman F4F Wildcat se účastnil všech důležitých námořních operací od bitvy v Korálovém moři, přes bitvu u Midway a Guadalcanal, vylodění v severní Africe i ochrany konvojů přes Atlantik. Při vzájemných soubojích v Pacifiku byla japonská letadla Micubiši A6M2 Zero lepší v doletu a obratnosti, ovšem Wildcat byl rychlejší ve střemhlavém letu, robustní, spolehlivý a snášel i těžká poškození.

Hlavní technické údaje F4F-4

  • Rozpětí: 38 stop (11,58 m)[3]
  • Rozpětí se složenými křídly: 14 stop 4 palce(4,37 m)[3]
  • Délka: 29 stop 10 palců (9,09 m)[3]
  • Výška: 11 stop 9 palců (3,58 m)[3]
  • Nosná plocha: 260 stop² (24,15 m²)[2]
  • Prázdná hmotnost: 5448 lb (2471,2 kg)[3]
  • Maximální vzletová hmotnost : 7975 lb (3617,4 kg)[3]
  • Maximální rychlost:
    • 441 km/h u hladiny moře[4]
    • 320 mph (515,0 km/h) ve výšce 18 800 stop (5730,2 m)[3]
  • Praktický dostup: 34 900 stop (10 637,5 m)[3]
  • Čas výstupu do výšky 6096 m: 12,4 min[zdroj⁠?]
  • Dolet: 770 mil (1239,2 km)[3]
  • Max. dolet: 2051 km (s přídavnými nádržemi při rychlosti 246 km/h)[zdroj⁠?]
  • Zásoba paliva: 144 galonů (545,1 l) + dvě přídavné nádrže po 58 galonech (219,6)[3]
  • Výzbroj:
    • 6 × kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm v křídlech (240 nábojů na hlaveň)[3]
    • 2 pumy po 100 lb (45,36 kg) pod křídly[3]

Odkazy

Literatura

Logo Wikimedia Commons Galerie Grumman F4F Wildcat na Wikimedia Commons Šablona:Portál Letectví

  • Charles A. Mendenhall Gallant Grummans in World War II, ISBN 0-87938-177-9
  • Ing. Vlastimil Ehrman Grumman Wildcat, Modelpres, ISBN 80-901328-7-1
  • Adam Jarski F4F Wildcat, Monografie Lotnicze, ISBN 83-86208-29-5
  • VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko. Olomouc: Votobia, 1996. 88 s. ISBN 80-7198-091-9. 
  • TILLMAN, Barrett. Stíhací esa na Wildcatech. Plzeň: Mustang, 1996. ISBN 80-7191-121-6. Překlad Ospreye Wildcat Aces of World War II. 
  • LUNDSTROM, John B. The First Team: Pacific Naval Air Combat from Pearl Harbor to Midway. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 2005. Dostupné online. ISBN 159114471X. (anglicky)  – citováno jako Lundstrom (I)
  • LUNDSTROM, John B. The First Team and the Guadalcanal Campaign: Naval Fighter Combat from August to November 1942. Annapolis: Naval Institute Press, 2005. Dostupné online. ISBN 1591144728. (anglicky)  – citováno jako Lundstrom (II)

Reference

  1. ↑ a b c Grumman F4F "Wildcat" Fighters na history.navy.mil
  2. ↑ a b c d e f The Grumman F4F Wildcat na vectorsite.net
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n DWYER, Larry. The Grumman F4F Wildcat [online]. The Aviation History Online Museum, rev. 2010-03-30 [cit. 2010-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Grumman F4F Wildcat [online]. palba.cz, 2008-07-24 [cit. 2009-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Grumman F4F Wildcat [online]. palba.cz, 2008-07-24 [cit. 2009-06-08]. Dostupné online. 

Šablona:Americké vojenské letouny druhé světové války

Šablona:Link GA

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Grumman_F4F_Wildcat&oldid=5898227“