Ginosar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ginosar
גינוסר
Pohled na Ginosar z hory Arbel
Pohled na Ginosar z hory Arbel
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška−195 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaEmek ha-Jarden
Ginosar
Ginosar
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel544 (2014[1])
Správa
Vznik1937
Oficiální webwww.ginosar.org.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ginosar (hebrejsky גִּנּוֹסַר nebo גינוסר, anglicky Ginosar, v oficiálním seznamu sídel Ginnosar[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Emek ha-Jarden.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 195 metrů pod mořskou hladinou v údolí řeky Jordán v Horní Galileji u břehů Galilejského jezera. Jižně od obce se zvedá masiv Arbel.

Vesnice se nachází cca 6 kilometrů severně od města Tiberias, cca 110 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 50 kilometrů východně od centra Haify. Ginosar obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Výjimkou je vesnice Chamam cca 3 kilometrů jihozápadním směrem (v masivu Arbel), kterou obývají izraelští Arabové, respektive Beduíni. Region centrální Galileji s výrazným zastoupením Arabů a Drúzů leží dál k západu.

Ginosar je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ginosar byl založen v roce 1937.[2] Navazuje na židovské sídlo Genezaret - hebrejsky Ginisar (גיניסר), které se v této oblasti rozkládalo ve starověku[3] a je zde zmiňované v Bibli, například Evangelium podle Matouše 14,34[4] Toto místo dalo název i Galilejskému jezeru (Genezaretské jezero).

Novověký Ginosar vznikl 23. února 1937 jako opevněná osada typu Hradba a věž.[5][6] Zakladateli kibucu byly skupiny mladých sionistů, které předtím prošly výcvikem v Tel Avivu a Ben Šemenu a dvě skupiny aktivistů z organizace Ha-Noar ha-Oved ve-ha-Lomed. Ty se usadily v této lokalitě, na pozemcích Jewish Colonization Association nedaleké židovské vesnice Migdal. V roce 1939 se osadnící rozdělili na dvě části, jedna odešla do nedalekého Migdal, druhá zůstala zde. Až do roku 1947 vyjednávali zdejší osadníci s Jewish Colonization Association ohledně svolení k trvalému usídlení.[6]

Během války za nezávislost v roce 1948 sloužil Ginosar jako jedna z hlavních základen elitních židovských jednotek Palmach. Působil tu Jigal Alon, velitel Palmachu a pozdější izraelský politik.[6]

Roku 1949 měl kibuc 250 obyvatel a rozlohu katastrálního území 1 050 dunamů (1,05 kilometru čtverečního).[7] V roce 1952 se po rozkolu v kibucovém hnutí do Ginosaru přistěhovala skupina členů kibucu Ejn Gev.[3][6]

Ekonomika obce je založena na zemědělství, turistickém ruchu (ubytování, muzeum, zachovalý starověký člun vytažený v roce 1986 z jezera) a službách. Kibuc Ginosar prošel privatizací, po níž jsou jeho členové odměňováni individuálně, podle odvedené práce.[6] Kibuc plánuje také výstavbu 60 rodinných domů určených pro soukromé zájemce.[3] V obci se nachází základní škola נופי ארבל - Nofej Arbel.[8]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo kibucu Ginosar je sekulární.[8] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v kibucu Ginosar Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu se stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 544 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 7,9 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Ginosar[1] [7][9][10]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 310 250 473 411 586 561 495 462 488 489 472 483 476 472 485 486 490 504 544

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. a b c קיבוץ גינוסר [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (hebrejsky) [nedostupný zdroj]
  4. Mt 14, 34 (Kral, ČEP)
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 199. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  6. a b c d e גינוסר [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  7. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  8. a b קיבוץ גינוסר , עמק הירדן [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  10. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]