Ghetto Łachwa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa ghetta Łachwa
Izák Rochczyn, vedoucí podzemního hnutí ghetta Łachwa, velitel židovského povstání
Hlavní ghetta v Německem okupovaném Polsku (označená červenozlatými hvězdičkami)

Ghetto Łachwa (Lachva) bylo ghetto vytvořené v době druhé světové války nacistickým Německem ve městě Łachwa v okupovaném Polsku (nyní Lachva, Bělorusko) s cílem pronásledování a vykořisťování místních Židů. Ghetto existovalo pouze od začátku dubna do září 1942. Bylo místem jednoho z prvních [1][2][3] povstání v židovském ghettu po nacisticko-sovětské invazi do Polska.


Zřízení ghetta[editovat | editovat zdroj]

Německá armáda vstoupila do sovětské okupační zóny 22. června 1941 pod krycím jménem operace Barbarossa a o 2 týdny později, 8. července 1941, obsadila město Łachwa. To se před rokem 1939 nacházelo ve polském vojvodství Polesie.[4] Mnoho mladých Židů uprchlo s Rudou armádou.[5] Byla založena židovská rada (Judenrat) řízená bývalým sionistickým vůdcem Dovem Lopatynem.[1] Rabbi Hayyim Zalman Osherowitz byl zatčen Němci a jeho propuštění bylo zajištěno až po zaplacení velkého výkupného.[6]

1. dubna 1942 byli městští Židé násilně nastěhováni do nového ghetta skládajícího se ze dvou ulic a 45 domů. Ghetto bylo ohraničeno ostnatým drátem.[3][4] V ghettu sídlilo 2350 lidí, což činilo přibližně 1 m² na každého obyvatele.[6]

Vznik odporu[editovat | editovat zdroj]

Zprávy o masakrech, které spáchaly Einsatzgruppen v celém regionu, se brzy rozšířily do Lachvy. Židovská mládež organizovala podzemní hnutí pod vedením Izáka Rochczyna, vedoucího místní skupiny Betaru. S pomocí židovské rady (Judenrat) se podzemnímu hnutí podařilo nahromadit zásoby seker, nožů a železných tyčí. Snahy o obstarání střelných zbraní byly z velké části neúspěšné.[3][4][6]

V srpnu roku 1942 se Židé v Lachvě dozvěděli, že nedaleká ghetta v Luninci a Mikaševiči byla zlikvidována. 2. září 1942 bylo místním obyvatelům sděleno, že místním rolníkům svolaným nacisty bylo nařízeno, aby za městem vykopali jámy. Později ten den bylo ghetto obklíčeno 150 německými vojáky z Einsatzgruppen a 200 místními policisty. Rochczyn a jeho skupina chtěli zaútočit na plot ghetta o půlnoci, aby pomohli obyvatelům k útěku. Někteří však odmítli opustit staré lidi a děti. Lopatyn je požádal, aby útok odložili do rána.[4][6][7]

Povstání a masakr[editovat | editovat zdroj]

3. září 1942 informovali Němci Dova Lopatyna, že má být ghetto zklikvidováno a nařídili, že mají být obyvatelé ghetta deportováni. Za účelem zajištění spolupráce s vůdci ghetta měli být ušetřeni členové židovské rady, lékař z ghetta a 30 dělníků, které si mohl Lopatyn vybrat. Ten nabídku odmítl a údajně reagoval: "Buď všichni přežijeme, nebo všichni zemřeme."[3][4][6]

Když Němci vstoupili do ghetta, Lopatyn zapálil sídlo židovské rady, což bylo signálem k zahájení povstání.[1] Ostatní budovy byly také zapáleny a členové podzemního hnutí napadli pomocí seker, tyčí, Molotovými koktejly a holýma rukama Němce, když vcházeli do ghetta. Tato bitva je považována za první povstání v ghettu během války.

Přibližně 650 Židů bylo zabito v boji nebo v plamenech a dalších 500 Židů bylo odvedeno do jam a zastřeleno. Šest německých vojáků a osm německých a ukrajinských policistů bylo také zabito. Oplocení ghetta bylo porušeno a přibližně tisíc Židů bylo schopno uprchnout. Šesti stům z nich se podařilo najít útočiště v Pinských bažinách. Rochczyn byl postřelen a zabit skokem do řeky Smierc. Odhadem se k partyzánským jednotkám připojilo 120 uprchlíků. Většina ostatních však byla nakonec vypátrána a zabita. Přibližně 90 obyvatel ghetta válku přežilo.[3][4] Lopatyn se přidal ke komunistické partyzánské jednotce a byl zabit 21. února 1944 pozemní minou. Lachva byla osvobozena Rudou armádou v červenci roku 1944.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Łachwa Ghetto na anglické Wikipedii.

  1. a b c Lachva, Encyclopedia Judaica, 2nd ed., Volume 12, pp. 425-6 (Macmillan Reference USA, 2007).
  2. Michaeli, Lichstein, Morawczik, and Sklar (eds.). First Ghetto to Revolt: Lachwa. (Tel Aviv: Entsyklopedyah shel Galuyot, 1957).
  3. a b c d e Suhl, Yuri. They Fought Back. (New York: Paperback Library Inc., 1967), pp. 181-3.
  4. a b c d e f g Lachva, Multimedia Learning Centre: The Simon Wiesenthal Center. [1] (30. září 2006)
  5. Łachwa – History [online]. Virtual Shtetl Museum of the History of Polish Jews, [cit. 2011-07-21]. [2]. (anglicky) 
  6. a b c d e Pallavicini, Stephen and Patt, Avinoam. "Lachwa", An Encyclopedic History of Camps, Ghettos, and Other Detention Sites in Nazi Germany and Nazi-Dominated Territories, 1933-1945: United States Holocaust Memorial Museum. [3] (30. září 2006)
  7. This Month in Holocaust History: September 3, 1942. Yad Vashem, The Holocaust Martyrs' and Heroes' Remembrance Authority. [4] (1. října 2006)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]