Gheorghe Argeșanu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gheorghe Argeșanu
Argeseanu Gheorghe2.jpg
58. Ministr obrany Rumunska
Ve funkci:
30. března 1938 – 13. října 1938
PanovníkKarel II.
PředchůdceIon Antonescu
NástupceNicolae Ciupercă
40. Předseda vlády Rumunska
Ve funkci:
21. září 1939 – 28. září 1939
PanovníkKarel II.
PředchůdceArmand Călinescu
NástupceConstantin Argetoianu
Stranická příslušnost
ČlenstvíPeasants' Party
National Renaissance Front
Party of the Nation
Vojenská služba
SlužbaRumunská armáda
Doba služby1903 - 1940
HodnostDivizní generál
Bitvy/válkyDruhá balkánská válka
První světová válka
Maďarsko-Rumunská válka
VyznamenáníŘád Rumunské hvězdy (Steaua României)

Narození28. února 1883
Caracal, Olt, Rumunsko
Úmrtí26./27. listopadu 1940 (57 let)
Jilava, Ilfov, Rumunsko
Místo pohřbeníhřbitov Ghencea
NárodnostRumunská
ChoťManya Botez
Alma materBukurešťská univerzita
Profesevoják, politik
CommonsGheorghe Argeșanu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gheorghe Argeșanu (28. února 1883 Caracal, Olt, Rumunsko26. nebo 27. listopadu 1940 Jilava, Ilfov, Rumunsko) byl rumunský voják a politik. Měl vojenskou hodnost divizního generála. Po dobu několika měsíců roku 1938 vykonával funkci ministra obrany a v září roku 1939 byl též krátce rumunským předsedou vlády.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1883 ve valašském Caracalu. Bojoval v první světové válce a byl zde povýšen do vedoucí pozice. Také se účastnil Maďarsko-Rumunské války. V letech 1921–1922 působil jako první rumunský přidělenec v Japonsku. Oženil se s klavíristkou Manyou Botez (1896–1971).

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

V neklidné době působení fašistické Železné gardy byl králem Karlem II. jmenován rumunským premiérem poté, co byl spáchán atentát na předchozího premiéra Armanda Călinescua příslušníky právě Železné gardy. Během svého krátkého působení v úřadu nechal zatknout a bez soudu popravit několik desítek příslušníků Železné gardy z celého Rumunska. Také nechal veřejně vystavit těla atentátníků na svého předchůdce, Călinescua. Poté byl v úřadu nahrazen Constantinem Argetoianuem.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Když se Železná garda roku 1940 dostala k moci, Argeșanu byl okamžitě zatčen a bez soudu uvězněn ve věznici v Jilavě nedaleko Bukurešti. Zde byl také spolu s 63 dalšími politickými vězni zabit během masakru, který spáchali členové fašistické Železné gardy v noci z 26. na 27. listopad 1940.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]