Gheorghe Argeșanu
| Gheorghe Argeșanu | |
|---|---|
 | |
| 58. Ministr obrany Rumunska | |
| Ve funkci: 30. března 1938 – 13. října 1938 | |
| Panovník | Karel II. |
| Předchůdce | Ion Antonescu |
| Nástupce | Nicolae Ciupercă |
| 40. Předseda vlády Rumunska | |
| Ve funkci: 21. září 1939 – 28. září 1939 | |
| Panovník | Karel II. |
| Předchůdce | Armand Călinescu |
| Nástupce | Constantin Argetoianu |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Peasants' Party National Renaissance Front Party of the Nation |
| Vojenská služba | |
| Služba | Rumunská armáda |
| Doba služby | 1903 - 1940 |
| Hodnost | Divizní generál |
| Bitvy/války | Druhá balkánská válka První světová válka Maďarsko-rumunská válka |
| Vyznamenání | Řád Rumunské hvězdy (Steaua României) |
| Narození | 28. února 1883 Caracal, Olt, Rumunsko |
| Úmrtí | 26./27. listopadu 1940 (57 let) Jilava, Ilfov, Rumunsko |
| Příčina úmrtí | vražda s rozmyslem |
| Místo pohřbení | hřbitov Ghencea |
| Národnost | Rumunská |
| Choť | Manya Botez |
| Alma mater | Bukurešťská univerzita |
| Profese | voják, politik |
| Commons | Gheorghe Argeșanu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gheorghe Argeșanu (28. února 1883 Caracal, Olt, Rumunsko – 26. nebo 27. listopadu 1940 Jilava, Ilfov, Rumunsko) byl rumunský voják a politik. Měl vojenskou hodnost divizního generála. Po dobu několika měsíců roku 1938 vykonával funkci ministra obrany a v září roku 1939 byl též krátce rumunským předsedou vlády.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se roku 1883 ve valašském Caracalu. Bojoval v první světové válce a byl zde povýšen do vedoucí pozice. Také se účastnil Maďarsko-Rumunské války. V letech 1921–1922 působil jako první rumunský přidělenec v Japonsku. Oženil se s klavíristkou Manyou Botez (1896–1971).
Politické působení[editovat | editovat zdroj]
V neklidné době působení fašistické Železné gardy byl králem Karlem II. jmenován rumunským premiérem poté, co byl spáchán atentát na předchozího premiéra Armanda Călinescua příslušníky právě Železné gardy. Během svého krátkého působení v úřadu nechal zatknout a bez soudu popravit několik desítek příslušníků Železné gardy z celého Rumunska. Také nechal veřejně vystavit těla atentátníků na svého předchůdce, Călinescua. Poté byl v úřadu nahrazen Constantinem Argetoianuem.
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Když se Železná garda roku 1940 dostala k moci, Argeșanu byl okamžitě zatčen a bez soudu uvězněn ve věznici v Jilavě nedaleko Bukurešti. Zde byl také spolu s 63 dalšími politickými vězni zabit během masakru, který spáchali členové fašistické Železné gardy v noci z 26. na 27. listopad 1940.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Argeșanu během první světové války -
Argeșanu koncem 30. let
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gheorghe Argeșanu na Wikimedia Commons
