George John Spencer, 2. hrabě Spencer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
George John Spencer, 2. hrabě Spencer
George Spencer, 2nd Earl Spencer.jpg
Narození 1. září 1758
Wimbledon
Úmrtí 10. listopadu 1834 (ve věku 76 let)
Althorp
Alma mater Trinity College
Harrow School
Ocenění člen Královské společnosti
Politická strana Whigové
Manžel(ka) Lavinia Spencer
Děti Frederick Spencer
John Charles Spencer, 3. hrabě Spencer
Sarah Lyttelton, Baroness Lyttelton
Ignatius Spencer
Robert Spencer
Rodiče John Spencer, 1st Earl Spencer a Georgiana Spencer
Příbuzní Henrietta Ponsonby, hraběnka z Bessborough a Georgiana Cavendishová (sourozenci)
Funkce ministr vnitra Velké Británie (1806–1807)
vyslanec
poslanec parlamentu Velké Británie
člen Sněmovny lordů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George John Spencer, 2. hrabě Spencer (George John Spencer, 2nd Earl Spencer, 2nd Viscount Spencer of Althorp, 2nd Baron Spencer) (1. září 1758, Londýn10. listopadu 1834, Althorp, Anglie) byl britský státník ze starobylého rodu Spencerů. Politicky náležel k whigům a zastával několik funkcí v britské vládě (lord strážce tajné pečeti, první lord admirality, ministr vnitra). Proslul též jako mecenáš umění a získal Podvazkový řád. V přímé linii byl předkem princezny Diany.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Londýně jako nejstarší syn 1. hraběte Spencera, jeho kmotrem byl král Jiří II. Studoval v Harrow a na univerzitě v Cambridge. V letech 17801783 byl členem Dolní sněmovny, poté po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů (do té doby užíval jméno vikomt Althorp). V politice patřil k whigům, později se dostal do vlády Williama Pitta mladšího, v roce 1794 byl jmenován lordem strážcem tajné pečeti, zároveň se stal členem Tajné rady, v armádě dosáhl hodnosti plukovníka a druhou polovinu roku 1794 strávil na mimořádné diplomatické misi ve Vídni.

V letech 17941801 byl prvním lordem admirality, tuto funkci převzal po nekompetentním bratrovi premiéra Pitta a musel reorganizovat námořnictvo pro války s revoluční Francií. Do doby jeho úřadování spadají úspěšná tažení konce devadesátých let 18. století (bitvy u St. Vincent, u Camperduinu a na Nilu). V roce 1799 obdržel Podvazkový řád. V letech 18061807 byl státním sekretářem vnitra, poté dlouhodobě patřil k opoziční skupině Grenvilles. Mimoto zastával řadu nižších správních funkcí v různých hrabstvích.

Další veřejné aktivity a rodina[editovat | editovat zdroj]

Kromě svého působení v politice proslul jako vzdělanec a mecenáš, zálibu měl především v literatuře a na svém sídle v Althorpu soustředil bohatou knihovnu, pro kterou získal řadu vzácných starých tisků. Byl členem Královské společnosti (1785) a Královské společnosti starožitností (1785), získal také čestný doktorát v Oxfordu a v letech 18131825 byl prezidentem Královského institutu.

V roce 1781 se oženil s Lavinií Bingham (17621831), dcerou 1. hraběte z Lucanu. Měli spolu devět dětí, z nichž tři zemřely v dětství. Dědicem titulů byl nejstarší syn John Charles Spencer, 3. hrabě Spencer (17821845), který byl taktéž politikem. Po jeho smrti zdědil tituly mladší bratr admirál Frederick Spencer, 4. hrabě Spencer (17981857). Z dcer vynikla Sarah (17871870), provdaná za 3. barona Lytteltona, která byla vychovatelkou dětí královny Viktorie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl 23., Praha, 1905 (reprint 2000), s. 792; Argo, Praha ISBN 80–7203–324–7

Odkazy[editovat | editovat zdroj]