John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer
John Poyntz Spencer, 5th Earl Spencer (1835-1910).jpg
Narození 27. října 1835
Londýn
Úmrtí 13. srpna 1910 (ve věku 74 let)
Althorp
Alma mater Trinity College
Harrow School
Politická strana Liberální strana
Manžel(ka) Charlotte Spencer, Countess Spencer
Rodiče Frederick Spencer a Georgiana Elizabeth Poyntz
Příbuzní Charles Spencer, 6th Earl Spencer (sourozenec)
Funkce Člen 17. parlamentu Spojeného království (březen 1857 – prosinec 1857)
Lord Lieutenant Irska (1868–1874)
lord předseda rady (1880–1883)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer (John Poyntz Spencer, 5th Earl Spencer, 5th Viscount Spencer of Althorp, 5th Baron Spencer) (27. října 1835, Londýn13. srpna 1910, Althorp, Anglie) byl britský státník ze starobylého rodu Spencerů. Třikrát byl místokrálem v Irsku, dvakrát prezidentem Tajné rady a také ministrem námořnictva (prvním lordem admirality). Na přelomu 19. a 20. století patřil k vlivným činitelům Liberální strany, v letech 1894 a 1905 byl kandidátem na funkci premiéra. Byl rytířem Podvazkového řádu a vynikl také jako odborník na problematiku zemědělství.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v paláci Spencer House v Londýně jako syn admirála 4. hraběte Spencera a jeho manželky Elizabeth Poyntz (17991851). Studoval v Cambridge, v roce 1857 byl zvolen do Dolní sněmovny, ale ještě téhož roku po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů. Patřil k liberálům a přátelům W. Gladstona a brzy se zařadil mezi přední mluvčí Liberální strany v Horní sněmovně, již r. 1859 byl jmenován členem Tajné rady, v letech 18591861 byl prvním komorníkem (Groom of the Stole) prince Alberta, po jeho smrti působil ve stejné funkci u prince waleského (18621866). V roce 1865 získal Podvazkový řád.

V letech 18681875 byl místokrálem v Irsku, do této funkce se pak vrátil ještě v letech 18821885 a 1886. Diplomatické schopnosti proti vzrůstajícímu irskému nacionalismu uplatnil především v roce 1882, kdy byl v Dublinu zavražděn irský státní tajemník lord Frederick Cavendish. Mezitím byl dvakrát lordem prezidentem Tajné rady (18801882 a 1886). Ve třetí Gladstonově vládě byl prvním lordem admirality (18921895), po Gladstonově rezignaci byl jedním z kandidátů na post premiéra (1894). Od roku 1902 byl mluvčím liberálů ve Sněmovně lordů, kromě toho zastával hodnost strážce pečeti prince waleského (19011907). Po volebním vítězství liberálů v roce 1905 byl znovu kandidátem na post premiéra, ale téhož roku po záchvatu mrtvice ukončil své veřejné působení.

Další veřejné aktivity a rodina[editovat | editovat zdroj]

Kromě politiky se od mládí věnoval agronomii a již v letech 18651866 byl předsedou vládní komise pro likvidaci dobytčího moru. V letech 18981910 byl prezidentem Královské zemědělské společnosti, získal čestné doktoráty v Cambridge, Oxfordu a Dublinu, v letech 18921907 byl kancléřem univerzity v Manchesteru. Manchesterské univerzitě v roce 1892 prodal unikátní rodovou knihovnu ze zámku Althorp, která čítala cca 40 000 svazků.

S manželkou Charlotte Seymour (18351903) z vedlejší linie rodu markýzů z Hertfordu neměl žádné potomstvo. Hraběcí titul zdědil Johnův mladší bratr Charles Spencer, 6. hrabě Spencer (18571922), který patřil též k vlivným liberálním politikům, zastával vysoké funkce u dvora a byl pradědečkem princezny Diany.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, 23. díl, Praha, 1905 (reprint 2000), s. 792; Argo, Praha ISBN 80–7203–324–7
  • JENKINS, Roy: Gladstone; Praha, 2000 ISBN 80–7260–040–0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen Spencerů

John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer